Jestli jste najedení, a přesto během dne stále sháníte něco na zub, možná nejste až tak poživační, ale nadbytečnými kaloriemi zaháníte pocit napětí, únavu, tíseň a stres. Například v USA je celých 70 % obyvatel s různou mírou nadváhy, boj se stresem tam udává každý druhý. U nás s váhou zápolí okolo 40 % lidí, ženy trochu víc, muži méně. A stres? Zkuste se zeptat.
Nejedná se ovšem o klasický, to znamená původní stres z ohrožení při lovu či bitce. Ten netrval nijak dlouho a byl (pokud jste ho přežili) vystřídán pocitem pohody. V současné době se tento stres změnil na sociální, který nás sužuje celé týdny, měsíce, roky. Je plíživý, ne nijak přemrštěný, ale zato neustálý. A na to naše těla rozhodně připravená nejsou. A co tělo udělá? Donutí vás k satisfakci v podobě pořádné kalorické bomby. Dnes, zítra, pozítří…
Co to je sociální stres?
Je to například strach z nadřízeného (nebo učitelů ve škole), křivda úřadů, časová tíseň z blížící se uzávěrky, obava ze závažného rozhodnutí, dlouhodobě neuspokojivé vztahy v rodině. Dnes už ale nemůžeme vzít kopí nebo zatnout pěst a jít si své účty vyřídit ručně, ale naopak se od nás vyžaduje sebeovládání, chladná hlava, soustředění. Často například i v tom největším rozčílení musíme zůstat nehnutě sedět a nedat na sobě nic znát ani mrknutím oka.
Při chronickém stresu, tedy takovém, který nedokážeme řešit, je aktivován hypothalamo-hypofyzární systém. Dojde k sekreci adrenokortikotropního hormonu (ACTH) a kortizolu. Působením těchto hormonů dochází ke zvýšenému ukládání podkožního tuku, a to hlavně v okolí břicha. Mastné kyseliny a cukry, které nám jako stresový pohotovostní zdroj energie kolují v žilách, se opět ukládají bez využití a v nepříznivých formách v těle. Mohou přispívat k devastaci cév, pokud se tyto stavy často opakují, trvale se nám zvýší tlak, objevuje se nespavost, trávení je oslabeno, funkce trávicích šťáv trvale narušena, imunita snížena...
Dvojí reakce na stres:
- Nadměrná konzumace sladkostí, ale také jiných potravin. Častou zastávkou bývají fast foody, které nabízejí rychlé zasycení. Navíc se na jídlo nesoustředíme, tudíž mozek nedostává dost silný signál, že je tělo po jídle. Náhradu si pak žádá večer, když doma nastane relativní klid. Bez ohledu na to, že kaloricky je denní výdej již pokryt, organismus si žádá kompenzaci chuťovou a pocitovou, což vede k přejídání.
- Snížená chuť na jídlo. Tito lidé nejsou schopni v průběhu pracovního dne zkonzumovat žádné větší jídlo. Potýkají se s opačným extrémem: jsou hubení, dochází k úbytku svalové hmoty.
Rada
Práce (ať je jakákoliv) by neměla být v životě člověka prioritou. A v případě, že ohrožuje zdraví a stav je skutečně nezvladatelný – je vhodné nastolit velkou změnu. Pro celkové zklidnění organismu a zlepšení metabolismu základních živin je také prospěšné užívání B-komlexu. Zamyslete se nad svým životním stylem a zkuste pocity napětí minimalizovat.
Za co může stres?
Něco jsme si už vyjmenovali výše, další přidáme nyní. Stres může být odpovědný například i za bolesti hlavy, páteře či kloubů. Díky snížené imunitě přispívá ke vzniku astmatu, diabetu, revmatické artritidy a infekčních nemocí.
Zajídáte starosti, nebo patříte k hladovějícímu typu?
Nový komentář
Komentáře
když sem jen nervní ,tak jo! Ale když sem měla opravdu stres,tak to sem nejedla!
Ve stresu nejím, respektive polknu dvě sousta a pak mám pocit, jako bych sežrala husu a tlačí mě dvě hodiny žaludek
V pohodě se cpu až moc, od jara jsem dost přibrala - co bydlíme spolu s 
, začala jsem vařit ( dřív jsem bydlela v práci a k jídlu se dostala míň, navíc jsem pravidelně chodila na dlouhé procházky a běhat )... takže jsem trošku zkrouhla jídlo a začala zase cvičit. A musím se pochválit, za posledních dvanáct dní mám dvě kila dole.
Ano,když mám nějaký problém a jsem ve stresu tak jím.Z tohoto důvodu se snažím stresovým situacím vyhnout a také problémům a zjistila jsem ,jde to.
nyní už ne
když jsem nervózní, tak nevím co bych snědla
já když jsem ve stresu, tak nejím, nemůžu, je mi zle a na jídlo nemám ani pomyšlení
Jo, zrovna teď se cpu. I když u klávesnice se nejí.
A pak to ještě vylepším červeným vínem, takže jsem na nejlepší cestě se stát tlustou osamělou alkoholičkou. 
vladka006 — #10 Myslím, že je jasný, že před objektivem to vyvalený břicho ukazovat nebudu. A hlavně zepředu to tak patrný není - proto na těch fotkách vypadám štíhle. Pořád nevěříš? Nedávno mě jeden chlap PUSTIL SEDNOUT V TRAMVAJI!!! Došlo mi až za chvíli proč.
Luci@ — #22 Tělo moc dobře ví, že je nějaká krize a proto si energii z toho jídla ukládá 2x tolik. Proto je ten váhový přírůstek ještě větší...
wich — #19 Tak to je fakt. To nezávidím
Ale ty kila, který mi vyskočí za tu chvilku žravosti - za ty bych snad i kápla slzu a nafackovala si vzteky 
vladka006 — #20 To mě taky kope žaludek, když dlouho nejím - mám hodně kolísavou hladinu cukru v krvi, tak mi na lačno bývá nevolno. Osobně si myslím, že je nejlepší mít trávení úplně v pohodě i když člověk zrovna překonává nějakou těžkou situaci.
wich — #19 Mě to natahuje na zvracení i z hladu, ale jak jsem ve stresu, nemůžu prostě do sebe nic nacpat. Pak si vyber, co je lepší.
Luci@ — #18 Není rozhodně co závidět. Když se ti žaludek prázdnotou obrací, střeva škrouhají, ale nejsi do sebe schopná nic dostat, aniž by tě natahovalo ke zvracení
No tak toho žraní se asi zbavil nedá.
Trpím tím samým. Jsem schopná sníst na co přijdu. A čokoláda je úplná droga 
Závidím těm co nervama nejí 
janina01 — #16 já taky, teď už ale zase jím normálně a čokoládu si kupuju mléčno-bílou
Ano, zrovna si dávám jahodovou čokoládu.
Ale když bylo úplně nejhůř, přestala jsem jíst.
no tak já ze stresu i nudy žeru, jsem úplně učebnicový příklad, ale jak se toho zbavit
Při nervech a stresu nejím,nejsem schopná do žaludku cokoliv dostat, nad talířem s jídlem se mi zvedá žaludek, kterej se mi jen klepe. Takže když mám stresovací období,tak jen piju a jediný,co ve mě vydrží,je většinou jenom ovoce.
Dřív jsem při vypjatých situacích měla zvýšený apetit, ale v poslední době je to spíš naopak. Když jsem nervózní, mám stažený žaludek a doprovází to syndrom dráždivého tračníku.
Patřím k druhé skupině, ve stresu jsem ráda, že do sebe dostanu čaj s cukrem a mlíkem. Zato jakmile se zklidním, kynu. V praxi to znamená, že přes léto naberu pár kil a žiju z toho po zbytek roku