eat

Jestli jste najedení, a přesto během dne stále sháníte něco na zub, možná nejste až tak poživační, ale nadbytečnými kaloriemi zaháníte pocit napětí, únavu, tíseň a stres. Například v USA je celých 70 % obyvatel s různou mírou nadváhy, boj se stresem tam udává každý druhý. U nás s váhou zápolí okolo 40 % lidí, ženy trochu víc, muži méně. A stres? Zkuste se zeptat.

Nejedná se ovšem o klasický, to znamená původní stres z ohrožení při lovu či bitce. Ten netrval nijak dlouho a byl (pokud jste ho přežili) vystřídán pocitem pohody. V současné době se tento stres změnil na sociální, který nás sužuje celé týdny, měsíce, roky. Je plíživý, ne nijak přemrštěný, ale zato neustálý. A na to naše těla rozhodně připravená nejsou. A co tělo udělá? Donutí vás k satisfakci v podobě pořádné kalorické bomby. Dnes, zítra, pozítří…

Co to je sociální stres?

Je to například strach z nadřízeného (nebo učitelů ve škole), křivda úřadů, časová tíseň z blížící se uzávěrky, obava ze závažného rozhodnutí, dlouhodobě neuspokojivé vztahy v rodině. Dnes už ale nemůžeme vzít kopí nebo zatnout pěst a jít si své účty vyřídit ručně, ale naopak se od nás vyžaduje sebeovládání, chladná hlava, soustředění. Často například i v tom největším rozčílení musíme zůstat nehnutě sedět a nedat na sobě nic znát ani mrknutím oka.

Při chronickém stresu, tedy takovém, který nedokážeme řešit, je aktivován hypothalamo-hypofyzární systém. Dojde k sekreci adrenokortikotropního hormonu (ACTH) a kortizolu. Působením těchto hormonů dochází ke zvýšenému ukládání podkožního tuku, a to hlavně v okolí břicha. Mastné kyseliny a cukry, které nám jako stresový pohotovostní zdroj energie kolují v žilách, se opět ukládají bez využití a v nepříznivých formách v těle. Mohou přispívat k devastaci cév, pokud se tyto stavy často opakují, trvale se nám zvýší tlak, objevuje se nespavost, trávení je oslabeno, funkce trávicích šťáv trvale narušena, imunita snížena...

eat

Dvojí reakce na stres:

  • Nadměrná konzumace sladkostí, ale také jiných potravin. Častou zastávkou bývají fast foody, které nabízejí rychlé zasycení. Navíc se na jídlo nesoustředíme, tudíž mozek nedostává dost silný signál, že je tělo po jídle.  Náhradu si pak žádá večer, když doma nastane relativní klid. Bez ohledu na to, že kaloricky je denní výdej již pokryt, organismus si žádá kompenzaci chuťovou a pocitovou, což vede k přejídání.
  • Snížená chuť na jídlo. Tito lidé nejsou schopni v průběhu pracovního dne zkonzumovat žádné větší jídlo. Potýkají se s opačným extrémem: jsou hubení, dochází k úbytku svalové hmoty.

Rada

Práce (ať je jakákoliv) by neměla být v životě člověka prioritou. A v případě, že ohrožuje zdraví a stav je skutečně nezvladatelný – je vhodné nastolit velkou změnu. Pro celkové zklidnění organismu a zlepšení metabolismu základních živin je také prospěšné užívání B-komlexu. Zamyslete se nad svým životním stylem a zkuste pocity napětí minimalizovat.

Za co může stres?

Něco jsme si už vyjmenovali výše, další přidáme nyní. Stres může být odpovědný například i za bolesti hlavy, páteře či kloubů. Díky snížené imunitě přispívá ke vzniku astmatu, diabetu, revmatické artritidy a infekčních nemocí.

Zajídáte starosti, nebo patříte k hladovějícímu typu?