Každý už se asi v dnešní době zamyslel nad tím, že není potřeba neustále kupovat nové a nové věci z řetězců, jež nechávají své kolekce šít v Bangladéši. Pro naší planetu to má velký dopad. V rovině etické problém nalezneme v otřesných podmínkách, kterým jsou dospělí lidé a děti vystaveni, pracují-li v textilním průmyslu v Asii. Z ekologického důvodu bychom neměli rychlou módu podporovat proto, že se vyznačuje velkou spotřebou vody při pěstování bavlny a šetrná k přírodě není ani přímo výroba. Do ovzduší se při ní uvolňují těkavé organické látky a prachové částice. Produkuje ale také velké množství odpadních vod, které mohou úplně zničit ekosystémy vodních toků. Nemluvě o výparech z dopravy, která se využívá na to, aby oblečení dorazilo do našich skříní. Pořád toužíte po tričku vyrobeného z ropy z mainstreamového obchodního řetězce?

Možnosti, jak s tímto problémem bojovat, jsou různé. Můžeme nakupovat oblečení v second handech, kupovat ho od malých lokálních značek, šít si ošacení doma, propagovat udržitelnou módu na sociálních sítích nebo rovnou odstartovat projekt. Poslední variantu zvolila návrhářka Lenka Vacková, která vyhrála cenu Módní designér roku 2017 v cenách Czech Grand Design. Již v roce 2014 založila značku LV, jejíž název i logo nápadně připomínají slavnou oděvní značku Luis Vuitton. Není to náhoda. Lenka svým přístupem k udržitelnosti ironicky kritizuje rychlou módu. V minulosti si nechala například několik hodin tetovat vlastní krví loga známých oděvních značek, aby na trend rychlé módy co nejvíce upozornila. Díky krvavé performance na Desingblogu už o Lence ví i za hranicemi, a proto se rozhodla, že svůj boj jen tak nevzdá.
Rok a půl pracovala v továrně zabývající se recyklací textilního odpadu, kde vytvořila kolekci oblečení a krásných koberců. Letos bývalá studentka UMPRUM rozjela vlastní projekt s názvem Textile Mountain. Kamenná prodejna se nachází v Čechově ulici v Praze na Letné. „Zákaznicím rádi přišijeme knoflík nebo zkrátíme kalhoty. Pořádáme také workshopy, kde se s lidmi bavíme o udržitelnosti módy a zároveň je naučíme i nějaké základy šití.“  Říká Lenka, která zde především za rozumné částky prodává textilní „zbytky“, jež by jinak skončily na skládkách, ve spalovnách nebo jako výplně autosedaček. „Nejtěžší je vyjednávat s firmou, od které chceme látky vykoupit, o ceně. Taková částka se opravdu špatně odhaduje. Náročné dny nám ale dokáže zpříjemnit třeba kostymérka z Národního divadla, která nás podpoří a ještě se s námi domluví na výhradním odběru látek. A i takové scénáře se tu opravdu odehrávají.“

Zdroj fotografií: Lenka Vacková

V šatníku se vám tedy může objevit oblečení z látek, ze kterých šila kolekci například Liběna Rochová, ale i další čeští návrháři. Stačí mít šicí stroj a šikovné ruce, nebo svůj nápad svěřit do rukou švadleny. Skvělé je, že model nebude mít nikdo jiný, ale především to, že tím nebudete podporovat zkázu naší planety.

Čtěte také:

Reklama