V roce 1856 se objevil převratný vynález - převratný z ženského hlediska. V tomto roce totiž získali z kamenouhelného dehtu první umělé barvivo - levandulovou barvu. Do té doby byli naší předkové odkázáni na přírodní zdroje.

Co z nich jde využívat? Skoro všechno - každá máma určitě ví, jak vypadají kalhoty, které se potkaly s kusem trávníku anebo tričko, do kterého náš andílek pečlivě otřel ručičky od třešní. Problém nastává v momentě, kdy chceme dostat látku neflekatou a pokud možno v nějaké konkrétní barvě. Přírodní barvy budou nekřiklavé, spíše pastelového nádechu. Další háček spočívá v tom, že mnoho původně používaných a doporučovaných druhů dneska již nelze využít - řadí se mezi přísně chráněné a pěkně obarvené tričko by nás mohlo přijít draho.

Co budeme barvit? Především látku neflekatou a nejlepší je stav, kdy můžeme obarvit jednotlivá vlákna - vlnu před pletením, nitě před tkaním a podobně. Pokud chceme barvit látku nebo dokonce už hotový oděv, musíme jej dočista vyprat (je-li to možné, tak i vyvařit), dobře promáchat a neždímat - pouze vymačkáme vodu.

A jaké materiály? Musí být 100 % přírodní - nejlepší a nejjednodušší na obarvení je len, potom vlna, nakonec bavlněné látky. Sebemenší příměs umělého vlákna může způsobit fleky, barva hůř chytá a pokud použijeme mořidlo, nemusíme se s látkou už vůbec shledat.

Mořidla jsou určená k tomu, abychom získali žádoucí odstín. Jsou to chemikálie převážně jedovaté, proto se jejich použití spíš vyhýbáme. Patří mezi ně kamenec pro úpravu žlutých barev a pak také zelená a modrá skalice u barev zelených. Barvíme-li pomocí plodů, přidáváme ocet. Mořidlo je nevhodnější vlít přímo do barvící lázně. U některých rostlin (ořešák, bezové listy, cibulové slupky…) nemusíme použít mořidlo vůbec, což je výhodné.

Barvíme tak, že látku zvážíme a nachystáme nejméně dvojnásobek rostlinného materiálu k barvení. Pak tento materiál ponoříme do vody. Pokud se jedná o kořeny nebo kůru, musíme je nechat odležet nejméně den; plody a listy lze použít rovnou. Vaříme je nejméně dvě hodiny, pak nálev přecedíme a můžeme barvit - látku vložíme do roztoku a necháme těsně pod bodem varu aspoň dvě hodiny „táhnout barvu“. Obarvený oděv ustálíme v octové vodě a pereme v mýdlových vločkách a „rukoteplé“ vodě.

Seznam rostlinek:
* Ořešák vlašský - barví do krásně hnědé, a to jak listy, tak slupky kolem ořechů; sušené slupky dávají jiný odstín než čerstvé!
* Borůvky - plody barví do fialovočervené
* Ostružiny - plody barví do červené, konečky výhonů s listím do žlutozelené
* Třezalka tečkovaná, měsíček lékařský a smetánka lékařská - květy z nich dávají žlutou barvu
* Listí z černého bezu barví zeleně
* Květ chrpy barví modře

Samozřejmě se dá využít celá řada nejrůznějších rostlin, jako je boryt barvířský, kurkuma nebo kručinka barvířská…jenže ty na dovolené asi nepotkáme.   

             
Reklama