Normálně ženské časopisy nečtu, ale jednou jsem náhodou narazil na Erotické jiskření na Ženě-in. To je tedy pro nás muže pokladnice vědomostí. Nejen články jako takové, evidentně psané ženami, ale hlavně reakce pod nimi. Z některých bývám hodně překvapený, kolikrát zjistím, že jsem některé aspekty ženského chování chápal úplně jinak. Díky za ten doping, který mi pomáhá v konkurenci oproti ostatním dobyvatelům.

Protože rád čtu vaše příběhy vyprávěné z ženské perspektivy, rozhodl jsem se vám napsat i já svůj příběh erotického jiskření, které sice proběhlo už v létě, ale dodneška mě hřeje u srdce (a nejen tam:-)).

Pracuji v mediální agentuře, nakupuji pro klienty reklamu v médiích. Funguje to tak, že klient mi prozradí částku, kterou ten který rok hodlá utratit za reklamu, a já mu sestavím a sofistikovaně odprezentuji návrh, jak utratí své peníze nejefektivněji. A taková prezentace vyžaduje několik dní perné práce – hašteření s médii o ceny, sestavování různých tabulek, výpočtů, prognóz a tipů, jak udělat reklamní kampaň co nejefektivnější. Je to práce stresová a časově náročná – mnohdy zůstávám v práci do pozdního večera.

A teď abych se dostal ke slíbenému příběhu. Jednou jsme pracovali právě na jedné takové náročné prezentaci nejen po večerech, ale i celý víkend. Pracoval jsem na ní s kolegyní Markétou. Já sestavoval tabulky a výpočty, Markéta dávala prezentaci grafickou a verbální podobu. Byla neděle večer, prezentace už byla skoro hotová a my byli fyzicky i psychicky vyčerpaní. Pro uvolnění napětí jsme si říkali sprosté vtipy, skládali čepice z jednotlivých prezentačních listů a komunikovali spolu v němčině, ačkoliv nikdo z nás německy nemluví a největší část slovní zásoby máme pochytanou z dříve dovážených německých pornofilmů. Atmosféra byla díky psychickému vyčerpání více než uvolněná.

Cítil jsem se s Markétou tak dobře - ale práce vázla. Řekli jsme si, že se musíme uklidnit a začít chovat normálně alespoň do doby, než to doděláme. Markéta se smíchem souhlasila, sedla si na zem a soustředěně k sobě začala rovnat jednotlivé listy prezentace. Díval jsem se, zda je správně tematicky přiřazuje. Najednou můj pohled upoutalo něco úplně jiného. Zahlédl jsem její kalhotky. Ten pohled mi vyrazil dech. Mezi dvěma hladkými opálenými stehýnky zasvítily bílé krajkové kalhotky, které se zařezávaly v místě, kde jsem tušil, že to musí být nejcitlivější. Několikrát jsem polknul a odkašlal si a v duchu se napomenul za to, kam se koukám, musíme to přece dodělat a co víc, co je v domě není pro mě. Jenže můj pohled se k těm kalhotkám pořád stáčel, nemohl jsem si pomoci – opravdu se zařezávají tam, kde si myslím? Markéta si mého pohledu všimla. Zastyděl jsem se a očekával, že řekne něco, z čeho se budu cítit trapně. Neřekla nic. A co víc, usmála se a seděla dál tak, jak byla, a skoro bych řekl, že dala nohy ještě dál od sebe.

Několikrát jsem se hluboce nadechnul, jak jsem cítil, že mi krev odchází z hlavy, a horečně zvažoval pro a proti. Byl to pouze vnitřní boj. Navenek jsem dál sbíral dokumenty a přinášel je Markétě ke třídění na jednotlivé hromádky. Přestali jsem mluvit. Rozhodoval jsem se. Atmosféra by se dala krájet. Říkal jsem si, že to o tom domě a pro mě je sice pravdivé, ale na druhé straně práce není všechno, až mi bude šedesát, kde bude tahle práce a tenhle dům, zatímco krásný zážitek se může stát klenotem mých vzpomínek?

Sedl jsem si k ní, že jí pomůžu třídit. Na třetím dokumentu se naše ruce setkaly. Bylo to jako elektrický výboj. Zajel jsem svými prsty mezi její a lehounce jsem je hladil. Ona se dívala na mě, já na její ruku. Věděl jsem, že jestli zvednu oči a podívám se do jejích, nebude cesta zpátky.

Bylo mi to už jedno. Pohlédl jsem jí zpříma do očí, přitiskl ji k sobě a líbal a líbal a hladil… Zvedl jsem ji ze země a zajel pod sukni. Hrozně jsem chtěl vědět, jak je to s těmi kalhotkami..“Ne, ne, ne…,“ řekla najednou a odstrčila mě. Měl jsem stejný pocit jako tehdy v pěti letech, když mi máma sebrala tu loveckou dýku, co jsem našel, a řekla, že si s ní už nesmím hrát.

Nevěděl jsem, jestli se na ní mám vrhnout nebo ji přemlouvat. Byl jsem vzteklý, byl jsem zmatený. Nedal jsem na sobě nic znát. Ona mi začal vysvětlovat, že ji přitahuji, ale že tohle tedy dělat nemůžeme, mluvila o tom, jak bychom se k sobě potom chovali, ať si uvědomím, že se uvidíme každý den, jak se budeme tvářit…“Dobře,“ zasmál jsem se rádoby uvolněně, „máš naprostou pravdu, musíme se chovat slušně.“ Vstal jsem a vrátil se ke stolu. Markéta způsobně posbírala srovnanou prezentaci a rozložila ji přede mě. Snažil jsem se uklidnit, ale nešlo mi to, pořád jsem na ni myslel, byl jsem tak blízko! Vzala jednu složku a listovala v ní. Asi měla pocit, že musí to ticho prolomit, a tak mě pořád ujišťovala, že to není osobní, připomínala, že jsme kolegové, omlouvala se, že to začala ona, že nechtěla, aby se to stalo, že se mé ruky neměla dotýkat, že já jsem jí neměl tak nádherně líbat, ale že si nemusíme dělat výčitky, protože daleko horší by bylo, kdybych jí stáhnul kalhotky, kdybych zajel rukou na její citlivé místečko, které je právě… Zpozorněl jsem. Zvedl jsem hlavu od dokumentů a podíval se na ni. Leskly se jí oči, tváře měla úplně červené a pokračovala „to místečko, které je přesně tam, kde se mi zařezávají ty…….“ Nenechal jsem ji to dopovědět. Tak ona si se mnou hraje!

Líbal jsem ji jako šílený a byl pevně rozhodnutý, že teď už ji nepustím. Jedním tahem jsem všechny papíry shodil ze stolu i se vším ostatním a položil na něj milovanou Markétu. Všechno bylo tak rychlé! Nechala si stáhnout kalhotky. Nechala si nadzvednout sukni, nechala mě udělat to, po čem jsem tolik toužil, a bylo na ní krásně vidět, že toužila i ona. Nikdy jsem takovou vášeň nezažil. Svezli jsme se na podlahu a po zemi se dostali ke kopírce. Markéta se rukou opřela o ovládací panel a z kopírky začaly lítat papíry. Naše vzrušení dosáhlo maxima s přibližně třicátou kopií firemního oběžníku, se zvoněním mobilu a zvukem hasičské sirény, který doléhal z ulice.

Závěr? Prezentaci jsme dodělali, kancelář jsme uklidili, do Markéty jsem stále zamilovaný, přesto, že spolu pracujeme. A díky Ženě-in a reakcím pod články si s ní čím dál lépe rozumím.

 

 
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY