Tak mi to nedá, a taky Vám napíšu svůj příběh.
 
Po prvním nevydařeném manželství, ze kterého mi zbyl čtyřletý synek,  rozdělaná dálková SŠ, žádné peníze a do země zadupané sebevědomí manželem - tyranem, jsem si žádné naděje na nový vztah nepřipouštěla. Chtěla jsem být sama a nejdřív se vyrovnat sama se sebou. V našem malém městě jsem po mateřské práci na jednu směnu nesehnala, a tak jsem nastoupila jako servírka do malé rodinné hospůdky, kde jsem znala většinu hostů - normální kluci, kteří cestou z práce či navečer zaskočili na jedno, dost často i s partnerkami, takže samotu jsem si zprvu vůbec nepřipouštěla. Den mi vyplnila práce a Jindříšek, který vydal za dva, takže nudit jsem se nestihla, a večer ? Uklidit, uvařit na druhý den, vyprat, vyžehlit - a spát. Poté, co se změnil majitel restaurace, jsem začala dělat noční dvanáctky jeden týden - ten týden Jindra spal u sestry, která bydlela ve stejné bytovce o patro výš, a další týden volno. Teprve tehdy mi začal chybět někdo, kdo se mnou bude, když malý spí, kdo pohladí a potěší....
 
Týden, kdy jsem měla volno, jsem měla čas na synka, a taky v době, kdy byl ve školce, na kamarádky...
 
Zrovna jedna bydlela o patro níž, byla na mateřské, a manžel jezdil s kamionem. Ráno jsem odvedla Jinďu do školky, a hurá na kafčo. Jednou, to měla plné ruce práce, mě prosila, jestli bych zavolala jejímu manželovi ze svého mobilu, že nemá kredit, jen se zeptat, kdy dorazí. Jenže na druhé straně nebyl její manžel...ale úplně neznámý kamioňák, který mobil "vyfasoval" s autem..
 
Po měsíci plném SMS a volání jsme se dohodli, že se sejdeme. Protože jezdil s kamionem, domluvili jsme se, že když už pojede okolo, zůstane na víkend - a buď jo a nebo ne. Protože po telefonu jsme si rozuměli, neměla jsem z toho obavy, maximálně strávím víkend s kámošem a tak to zůstane.
 
Byla jsem šíleně nervózní, a pak přišel ON !! Víkend utekl jako voda, Martin spal v pokojíčku s mým synkem a když v neděli odjel, tak mi došlo, že je to ON, ten, koho jsem si vysnila, milý, pozorný, prostě jsem v tom lítala až po uši... Já, která si vždycky říkala, že než si někoho nastěhuju do bytu, dám si pěkně na čas, vždyť mám syna, jsem za něj zodpovědná...jsem se zamilovala jak puberťačka - a to mi bylo 28 a jemu 25.  
 
Přes týden jezdil s kamionem, v pátek zaparkoval ve svém bydlišti 200 km od nás, sedl do auta, přijel v noci a v neděli ve tři ráno vyjížděl. Vydrželi jsme to měsíc, potom se přestěhoval ke mně. Mým rodičům se to nelíbilo, že je mladej, nemá děti atd., jeho rodičům se to taky nelíbilo, že jsem starší, mám dítě atd..
 
Po čtyřech letech můžu říct - mám skvělýho manžela, Jinďa ke svému tátovi ještě taťku, krásného synka Tomáška, skvělou "tchýni", a vlastně celá jeho rodina nás přijala skvěle.
 
Tak to je můj příběh, můj manžel, můj super telefonní omyl.....
 
Dadamac
 
Gratulujeme k romantické nové vůni Adidas pro ženy.
Další zamilované příběhy po obědě. Dobrou chuť vám přeje za redakci editor dne Radek Kříž.
 
Psát mu aposílat nejen romantické zajímavosti a příběhy, ale i aktuality a odkazy na zajímavé stránky či událostui můžete na REDAKČNÍ MEJL
 
Reklama