Milá redakce, možná už je na to pozdě, ale přesto vám posílám svůj příběh o lásce na inzerát.

Byla jsem pevně rozhodnutá, že se budu jenom bavit. Vzhledem k tomu, že jsem neomylně přitahovala typy, se kterými to nemohlo vyjít, rozhodla jsem se, že se budu na internetovém rande.cz jenom bavit. Párkrát jsem se s někým sešla na kafe apod., ale z každého nápadníka se vyklubal buď ženáč nebo lačný otrapa.

Pak mi jednou napsal kluk z Prahy. Napsal úplně náhodou, protože byl rozhodnutý, že žádné holce mimo Prahu nenapíše. Já bych mu zase nenapsala, kdyby si v profilu nepřidal 2 cm/> výšky. Jednou jsem si řekla, že nechci menšího než 180 cm, a hotovo.

Napsali jsme si do vzkazů pár banalit, pak jsme si chvíli smskovali, několikrát jsme se neúspěšně pokusili najít termín na kafe. Prostě to nevycházelo. Tak jsme si aspoň volali, hodně jsme se u toho nasmáli, naposledy jsme se bavili půl hodiny o žehlení - vysvětlovala jsem, jak to dělám, že nežehlím.
Pak jsem jednou v sobotu byla v Praze na pracovní schůzce, která se těžce nevyvedla. Z mého pracovního protějšku se vyklubal notorik, který se po dvou sklenkách vína motal, navíc přede mnou velmi nepříjemně machroval a pokoušel se mě svést.

Velmi znechucená jsem z té schůzky odešla.
Najednou mě napadla naprostá volovina. V deset večer jsem posílena dvojkou vína zavolala svému inzerátně-telefonickému kamarádovi, že mám volno na kafe. Byl zrovna ve vaně, ale zareagoval akčně. Sebral se a přijel přes celou Prahu. Nastoupila jsem do jeho auta, podali jsme si ruku, představili se a on řekl: "Teda z tebe to ale táhne!" ...

Bylo mi strašně trapně, navíc jsem netušila, že je téměř abstinent, čili měl na alkohol zbystřený čich.
Absolvovali jsme spolu velmi příjemnou půlnoční večeři, resumé – hezky jsme si pokecali. Telefonáty pokračovaly i další dny. Příští týden jsme se opět sešli na oběd. Nějak jsme se na sebe přes stůl dívali... a najednou jsme věděli, že to je ono. Dokonce jsem ho představila i svému synovi, což u partnerů nebylo mým běžným zvykem.

Strávili jsme spolu asi tři noci bez sexu v objetí. .... K tomu nejvážnějšímu došlo asi za týden. Jo, byl to fofr. Dva měsíce za mnou denně dojížděl 100 km/> z Prahy a ráno na sedmou hodinu zpět. Byli jsme oba vyčerpaní - já psychicky, on fyzicky. Třebaže jsme mluvili o sestěhování v čase vzdáleně budoucím, vzhledem k okolnostem jsme se pro to rozhodli už po dvou měsících. Rychle dal do pořádku byt a nastěhoval si nás domů - mě, syna, se kterým se do sebe zamilovali a který právě vstupoval do puberty, a našeho obrovského nevychovaného vlčáka, který mu při prvním výletě rozkousal zavazadlový prostor nového auta.

Můj milý to všechno přežil ve zdraví a relativně v pohodě.
Žijem spolu už tři roky. Nedávno jsme oslavili roční výročí svatby a baví nás to spolu čím dál tím víc. Ještě že tenkrát zamlčel těch svých 178 cm/> výšky :-)

Vaše Suzanne

Blahopřeji Suzanne, jelikož dnešní hlavní cena - film na DVD poputuje právě k ní.

Tak vidíte, že to jde! Láska přes internet funguje. Kdo váhá, tak směle do toho!

Pro Esťu: jistě to vyjde příště - bylo jen o "fousek"...

Pro dnešek vám přeji hezký zbytek dne a loučím se s vámi

 

Reklama