VÍTEJTE V ČOKOLÁDOVÉM NEBI!
Pro Lucy neexistuje nic, co by nevyléčila čokoláda, od zlomeného srdce až po bolest hlavy. Je to jediná věc, na kterou se může spolehnout. A není sama. Její přítelkyně Autumn, Nadia a Chantal sdílejí její vášeň a společně tvoří Čokoládový klub, který neváhá zasáhnout, když se v životě některé z nich objeví krize. A že jich je! To pak vždy vyhlásí čokoládovou pohotovost. Jejich záchranné akce jsou bláznivé a někdy hodně dobrodružné.
Lucy překročila třicítku a stále hledá tu pravou práci i toho pravého muže. Ani jedno se bohužel neobejde bez nehod. Lékem a útěchou je pro ni čokoláda, ve které se opravdu vyzná.
Nadia opustila skvělou práci i rodinu pro lásku, dnes má malého syna a manžela, který propadl hazardu. Je schopná slízat čokoládu i ze synkových sušenek, když na to přijde.
Autumn, dívka z vyšších vrstev s příliš citlivým svědomím, ohnivými kudrnami a příšerným vkusem, se stará o drogově závislou mládež, svou vlastní závislost však pečlivě skrývá.
Chantal je Američanka se čtyřicítkou na krku, bohatým manželem a nenaplněnou potřebou sexu. Její náhodní partneři způsobí řadu problémů, z nichž jí pomohou kamarádky a čokoláda.
CAROLE MATTHEWS
Carole se pravidelně objevuje jako host v televizních i rozhlasových pořadech. Když zrovna nepíše další knihu, televizní nebo filmové scénáře, najde si čas třeba na trek v Himálaji, jízdu na kolečkových bruslích po Central Parku, čaj v Číně nebo šlofíka v altánku na zahradě svého domu v Milton Keynes nedaleko Londýna.
Autor fotografie: CAROLE MATTHEWS PHOTOGRAPHED BY CHARLIE HOPKINSON © 2010
UKÁZKA Z KNIHY:
Před mnoha měsíci jsem sem chodívala sama a skrývala se v koutě. Popravdě řečeno nerada jím na veřejnosti, a zejména nesnáším, když se na mě lidi dívají, jak baštím čokoládu. Mám podezření, že ani smažkám se nelíbí, když je někdo pozoruje, jak šňupou kokain nebo si píchají heroin. Nechat na sebe čučet, když si užíváte svých perverzních choutek, to je zahanbující. (Pokud ovšem vaší perverzní choutkou není právě nechat na sebe čučet, řekla bych.) Ve skutečnosti přitom neslintám, ale připadám si tak. A myslím, že se mnou v této věci budete souhlasit: slintat se má radši jen v soukromí.
Právě při jedné z mých návštěv, když jsem tu byla sama, jsem se seznámila s Autumn. V kavárně nebylo volné místo kromě toho vedle mě, takže si přisedla. Okamžitě jsme se spřátelily. Jenže kdo by neměl rád Autumn. Pokud vám ovšem nevadí lidé, kteří si nedokážou pomoct a jsou soustavně milí. Jedno varování. Rodiče, dejte si pozor: pokud hodláte pojmenovat svou dceru Autumn, až dospěje, nevyhnutelně bude mít kudrnaté zrzavé vlasy a bude volit Stranu zelených jako tahle.
Autumn je žena posedlá hořkou čokoládou. Ve světě psychologie čokolády – jsem si jistá, že něco takového existuje – to znamená, že skrývá svou temnou stránku. Autumn čokoládu mlsá – šetří si ji, vychutnává ji, každý ždibec si rozdělí na tisíc ukousnutí, díky čemuž si podle mě nepřipadá tak provinile vůči chudým lidem. Když uspokojuje svůj chtíč po čokoládě, trpí hrozným pocitem viny. My ostatní se soužíme kvůli počtu kalorií, které ztláskáme, a kvůli tomu, na jak dlouho se nám usadí na hýždích. Autumn se trápí kvůli hladovějícím dětem, kterým musí stačit k přežití miska rýže denně a na čokoládu nemůžou pomyslet ani ve snu. Já se o hladovějící děti nestarám, snažím se je ze svých představ naprosto vytěsnit, protože, upřímně řečeno, mám doma svých starostí dost.
„Musíme si dát horkou čokoládu, ta nám zvedne náladu,“ navrhuje Autumn, zatímco si odvazuje šálu. Bezpochyby ji upletla nějaká chudá mexická puberťačka a utržené peníze jí ve špinavém slumu vystačí na jídlo po celý rok. Potřebuju sníst víc čokolády, abych se cítila líp.
Knihu vydalo nakladatelství Cosmopolis. Koupíte na www.grada.cz
Nový komentář