Přeji pěkný den.
 
Když jsem si přečetla dnešní téma, vzpomněla jsem si na moji dosti důležitou cestu do práce.
 
Z místa bydliště do místa zaměstnání jsem to měla asi 5 km a jezdila jsem autobusem.
V něm jsem si jednou všimla mladíka, který se mi na první pohled zamlouval. Jenže byl nesmělý a jeho zrak ke mně zabloudil jen málokdy. Neumím sama udělat první krok k seznámení, a tak jsem čekala a čekala. Po několika měsících nastala zima, napadl sníh a z vozovky se stala klouzačka.
 
Jednou autobus, mimochodem herka na odpis, vyjel na kopec nad naším městem, zastavil a řidič nám oznámil: "Tak, panstvo, konečná. Dál si netroufnu jet, musíte pěšky!" S reptáním jsme vystoupili...
 
Opatrně jsem našlapovala, ale najednou bác - a já seděla na zemi.
Než jsem se stačila postavit na nohy, uslyšela jsem nad sebou příjemný hlas: "Dovolíte, slečno, já vám pomůžu. A jestli chcete, držte se mě, spolu to nějak zvládneme." Můj nesmělý se konečné osmělil.
Od té doby uplynulo už několik desítek let a já se ho stále držím.
Zdraví Januše
 

Krásná cesta do práce, že? Tomu říkám romantika!

Děkuji Januše - počkáme, zda tě někdo trumfne :-)

Vaše příspěvky zasílejte na redakce@zena-in.cz! Už se na ně moc těším...

 

TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY