Při telefonátech s ním jsem byla čím dál tím chladnější, držela jsem si ho od těla. Samozřejmě, že vycítil, že něco není v pořádku. Chtěl vědět, jestli jsem si našla někoho jiného, a já, i když to nebyla pravda, jsem mu to potvrdila. Přestal telefonovat, přestal mi psát. Snažila jsem se na něj nemyslet a žít jako dřív. Udělala jsem přijímačky na vysokou školu, začala jsem se učit, chodila jsem se bavit s přáteli.
V druhém ročníku výšky jsem se seznámila s milým klukem, Milanem, který studoval o dva roky výš. Měli jsme společné zájmy, rozuměli jsme si. Stali se z nás velice dobří kamarádi a postupně jsme spolu začali chodit. Vždycky jsme si měli o čem povídat, měli jsme společné známé a naši si ho velice rychle zamilovali.
Všechno klapalo a já jsem si jen občas vzpomněla na svou bláznivou lásku, na Tugora. Ten se mi od doby, kdy jsem mu řekla, že mám nového přítele, neozval. Byla jsem ráda, nechtěla jsem mu nic vysvětlovat, nechtěla jsem myslet na to, jak jsem ho milovala.
Po skončení vysoké školy jsem nastoupila do práce. S Milanem jsme si koupili byt, ale svatbu ani děti jsme zatím neplánovali. Ovšem, člověk míní... Po roce společného bydlení jsem otěhotněla. Milan má velikou radost, naši ještě větší. Oni i Milan začali mluvit o svatbě, já ji chci odložit na později.
Ale stalo se to, co jsem už vůbec nečekala. Pár týdnů potom, co jsem se dozvěděla, že jsem těhotná, jsem začala čím dál více myslet na Tugora. Zdálo se mi o něm, myslela jsem na něj několikrát denně. Přistihla jsem se při tom, že přemýšlím nad tím, jak by to bylo krásné, kdyby moje miminko nebylo Milana, ale Tugora. Jak bychom asi žili?
Nevím, jestli můžete svými intenzivními myšlenkami dokázat, aby ten, na kterého myslíte, začal myslet na vás. Když jsem přišla na návštěvu za svými rodiči, tvářili se upjatě a informovali mě o tom, že mi telefonoval můj dávný přítel z Ameriky. Předali mu číslo na můj mobil a prý se mi ozve. Byla jsem šťastná. Tak on na mě nezapomněl. Co mi asi chce?
Tugor se ozval do dvou dnů. Rozhodla jsem se, že mu neřeknu nic o svém těhotenství, ani o Milanovi. Volal proto, aby mi řekl, že beze mě nemůže žít! Před půl rokem ukončil vážný vztah se svou přítelkyní a od té doby (a vlastně celou dobu předtím), musí myslet jen na mě. Už to nevydržel, musel mě slyšet. A já jsem si uvědomila, naprosto jasně, že i když mám Milana moc ráda, tak Tugora miluju a vždycky jsem ho milovala. Najednou jsem mu všechno musela říct, o svém životě, o Milanovi i dítěti. A hlavně o tom, že ho neskutečně a bláznivě miluju.
Od té doby uplynul měsíc. Tugor volá každý den, musíme se aspoň slyšet. Milan tuší, že se něco děje, ale ještě nemám odvahu mu říct co.
Každý den přemýšlím nad tím, co teď s námi bude. Se mnou, s miminkem, s Milanem, s Tugorem a mými rodiči. Na miminko se těším, už teď jej mám moc ráda, ale co bude, až se narodí? Dovolí mi Milan, abych ho sebou odvezla do Kalifornie? Jeho dítě? A jestliže mi to nedovolí, co budu dělat? Nechám své dítě s Milanem a sama odjedu za svou láskou? Vzdám se znova Tugora?
Neznám odpověď na žádnou ze svých otázek ... snad jen na tu poslední. Tugora se už nevzdám. Tentokrát budu za svou lásku bojovat. Bohužel, někomu musím ublížit. Ublížím svým rodičům, Milanovi. Doufám, že svým rozhodnutím neublížím svému dítěti. Ale sobě, ani své lásce už ublížit nedokážu...
Aneta
Nový komentář
Komentáře
bubuska:....no nevím, jestli je rizikové těhotenství vhodné k experimentům s kým a kde budu žít?!
Galadriel:
To je strasna blbost,to snadne,kolik ze te Anete je?
Nanet, presne. Jit za hlasem sveho srdce..., beru a castecne i chapu, ovsem NIKDY! za cenu vzdani se sveho ditete, to bych radsi prezivala ve svazku, ktery neni az tak "zhavy" nebo s ditetem sama. Nanet, s temi rodici me to taky napadlo, Tudora zakazali a nemeli radi a najednou daji bez vetsich problemu kontakt na tehotnou dceru?
bubuska: chci jen říct, že celý příběh na mě působí dost nedospěle.
Už jen to, že autorka uvažuje, že třeba opustí své dítě, je pro mě nepochopitelné a zcestné.
Nejdřív se vymlouvá na rodiče jak ji překazily lásku, lhala Tugorovi, lhala Milanovi, na čem chce budovat svůj vztah, na pár měsících před lety? No na důvěře to nebude.
bubuska: to jsi na omylu, nejsem tvoje krevní skupina, mě Anetin postoj přijde dost pošašenej, čeká dítě,náhle se rozpomene na exotiku, modré oči
a klidně chce pálit mosty? Já znám jednu co taky šla za životní láskou a pak za další životní láskou, nebrala ohledy na nikoho, ani na vlastní děti a teď je sama, nikdo ji nevěří, že by to myslela vážně.
Když měla Aneta bojovat sama za sebe vzdala to, ale teď je zodpovědná za dítě, místo toho řeší, jestli letní firt je její osud.
Až se mimi narodí tak bude mít jasno, co je nejdůležitější.
Ale aby nebylo pozdě....
babuska, asi tak nejak...Aneta necha dite Milanovi, pokud on bude o nej stat, jelikoz je popisovany jako seriozni a na mimco se tesici, neni to nepravdepodobne. O tolik prece zase nejde, vsak si udelaji s Tudorem nove...takhle nejak jsi to myslela?
BUBUSKA, hovoris kolki nasi chlapi sa chovaju horsie ako moslimovia - ale tu je rozdiel - ak ta prizabije - ide do vaznice, ak ta prizabije v Turecku, tak si mozes ist piskat, tebe neveria, veria co povedal chlap a ten im povie, ze si spadla. Tu kde zijem je vela pripadov, ked chlap prizabije alebo zabije zenu, su to velakrat chlapi z Azie (hlavne muslimovia) - ktori si myslia ze im to prejde rovnako ako v ich rodnej zemi.
BUBUSKA, ked Aneta chcela skusat (lasku) a objavovat ameriku, mala to robit nez bola tehotna. Teraz uz jej vlak usiel.
bubuska: tak to budem zkoušet a zkoušet a zkoušet, ne nadarmo se říká, když se štěstí unaví i na vola sedne
bubuska: tys na to kápla... Jen ať odejde za Tudorem do Kalifornie těhotná... zvlášť když je na rizikovým... až přijde Tudorovi účet na 170 tisíc dolarů za porod a péči o předčasně narozené dítě, to budou teprve všichni štěstím bez sebe
nezodpovedna vudci nikomu
Btw Tugor je muslim ? taky dost podstatný detail...?
Btw pro zpochybňovatele jména : kdyby jste cizinci psala o svém příteli a jednou ho nazývala Jan a jednou Honza, stále je to tentýž člověk, že ano :)
Aneto, díky za odpovědi, nicméně nemůžu se zbavit pocitu že Turguta téměř neznáš, sama píšeš že jste se poměrně dlouho neviděli... a co bys tam dělala Ty? Chápu, prvních pár let by ses starala o dítě a o manžela, a dál ? Znáš tam i někoho jiného ?
V jistém smyslu mě ovšem tato diskuse potěšila. Autorka Aneta zcela zjevně očekávala návěj ženské solidarity, masové povzbuzení, případně historky o tom, jak i jiné dámy odešly za životní láskou od stálého partnera a nelitovaly, a místo toho...
Jsem ráda, že sem přispívají tak rozumné ženy.
Aneta T.: taxi to tak neber
z článku nebylo to jméno tak úplně jasné, tak jsme holt improvizovaly
*Kotě*: nejen ty skřípeš zuby, proč tedy Aneta svůj příběh zveřejnila s otazníkem?!
"
Stačilo doplnit "Tugora se nevzdám ve jménu velké lásky a s dítětem to nějak dopadne, tak mi do toho laskavě nekrafejte
*Kotě*: a ja s tebou vyjimecne absolutne souhlasim.
Beruška: tohle byla reakce na tu Ameriku...
Ja jsem nikdy nechodila s nekym jine narodnosti, ja jak to tak sleduju, bych mela problem i s Amikem, jehoz deda byl Cech...
Holky, ktere naletely na krasne hnede oci ( mne se hnede nelibi ) HODNE litovaly... Tim nechci rict, ze by to klapat NEMOHLO, ale ja temhle vztahum proste neverim - a nikdy jsem to nemusela resit...
Aneta T.: Milá Aneto, pokusila jsem se přečíst si tvůj příběh znovu s chladnou hlavou, ale nemůžu si pomoct, skřípou mi zuby dřív, než to dočtu dokonce. A když čtu tvoje reakce, tak se mi obrušujou až na dásně.
Už jsem ti to radila a naprosto souhlasím s Nyotaimori. Poroď dítě, nech ho otci a odejdi si s Tugrutem. Dítě v tvém vyprávění a tvých příspěvcích vždycky figurovalo až na posledním místě a už z toho je vidět, jak je pro tebe důležité. Pro Milana je zjevně důležité mnohem víc. Když už chceš udělat něco takového, jako opustit dlouholetého partnera pro poblouznění mladistvou láskou, pak je spravedlivé, abys pro to něco obětovala. Nebo si myslíš, že bude fajn, když ty si vykráčíš vstříc svému štěstí s dítětem v náručí do Kalifornie, a zanecháš tu Milana samotného, zlomeného, aniž by měl šanci dítě ještě kdy vidět? Proboha, zamysli se nad tím, jak odporně a sobecky to zní.
Chceš lásku, tak si za ní běž. Ale dítě nech otci. Nevíš vůbec, jaký bude Tugrut otec. Nikdy jsi s ním nežila ve společné domácnosti. Nevíš, jak přijme nevlastní dítě. Dokonce jsi ho ani ještě neviděla, jen jste si telefonovali. A ty s klidným svědomím připravíš dítě o vlastního otce a vystavíš ho riziku soužití s otčímem v cizí zemi?
Ať chceš nebo ne, tento příběh už není vůbec o tobě. Nejdůležitější aktér, na kterého je třeba nejvíc myslet, je tvoje dítě. Pokud si to neuvědomuješ a dál si hudeš svou pomatenou písničku o životní lásce, pak si to dítě nezasloužíš. Nech ho milujícímu otci a běž si za milencem. Ale nenič mu život pro své nedospělé vzplanutí.
Chudák Turgut... nebo Tugor?Tudor, Tunguz, Tumor, Tigrid, Timur, Tibor, Turandot, Turgor, Topor, Totem, Tarzan, Tenzing, Tenor... já už nevím... jisté je, že podle toho, jak to Aneta vylíčila, mi pan Trabant připadá dost pochybný. Jak už tu psalo mnoho přede mnou. Roky o sobě neslyšeli a on se teď najednou ocitl bez přítelkyně a nemá do čeho píchnout a tak si vzpoměl na starou známou a proč by jí nezavolal, když je jasný, že ta by s ním do toho určitě šla, byla z něj tenkrát celá pryč... zavolá, ale ouha, slečna má manžela a čeká dítě. No co, ta je tak zamilovaná, že si to určitě nějak zařídí, aby mohla být s Tremorem. A Anetka si to zařídí, opustí nudného Milana, odejde "za hlasem svého srdce"... a nabije si ústa, až TubThumper okusí realitu života rodiny s dítětem, až se Aneta z atraktivní kočičky změní v unavenou maminu bez chuti na sex vždy a všude, až ho v noci bude budit křik dítěte... nebo se o malé postará Milan?
Souhlasím s tím, co tu už někdo psal. O Milanovi toho napsala celkem dost, o Tuberkulovi víme jen to, že je to černovlasej fešák, kterej umí hezky mluvit. Ale co Aneta ví o tom, jaký je to partner pro rodinný život??!