Oči jsou jedinečným orgánem, který se neustále přizpůsobuje světelným podmínkám i vzdálenosti, do níž se díváme. S věkem ale oko druhou z uvedených schopností ztrácí. Výsledkem je neschopnost zaostřit na blízkou vzdálenost, odborně nazývaná jako presbyopie.

51f941d35b04b-blobid0.jpg
Foto: Shutterstock

Nová metoda léčby presbyopie: proč je tak jedinečná

Mozek dokáže při procesu vidění za určitých optických podmínek nevědomě upřednostňovat každé oko pro různé činnosti. Laserové zákroky před příchodem metody Presbyond nedokázaly naplno tohoto mechanismu využít. Operace tak u lidí s presbyopií účinně odstranily refrakční oční vadu, ale neřešily vidění na všechny vzdálenosti. To bylo důvodem toho, proč se laserové operace očí lidem ve věku nad 40 let nedoporučovaly. „Laserová korekce Presbyond využívá prověřené technologie Femto LASIK za asistence dvou laserů. Díky speciálnímu profilu může zajistit dobré vidění na všechny vzdálenosti. Dominantní oko klienta laserujeme pro ostré vidění na dálku a částečné vidění na střední vzdálenost. Druhé, nedominantní oko, pak pro kvalitní vidění na střední vzdálenost a na blízko. Díky tomu dochází k prohloubení ostrosti obou očí a mozek dokáže oba obrazy plynule propojit. Výsledkem je to, že klient vidí přirozeně, ostře a plynule na všechny vzdálenosti,“ vysvětluje MUDr. Silvie Zapletalová, primářka a vedoucí lékařka Centra laserové a refrakční chirurgie na oční klinice Lexum v Praze Budějovická.

Hodí se Presbyond i pro vás? Rozhoduje lékař i optometrista

Každé laserové operaci předchází podrobné předoperační vyšetření ověřující, že bude laserová operace bezpečná. V případě zákroku Presbyond je oproti jiným laserovým operacím třeba zaměřit se navíc na test binokulárního vidění. Tedy ověření toho, že obrazy vnímané oběma očima se spojí v jeden a zachytí správně hloubku prostoru. „V rámci předoperačního vyšetření musí optometrista potvrdit, že binokulární funkce nejsou narušené a že adaptace na nové vidění bude po operaci Presbyond úspěšná. Binokularitu přitom mohou narušit například tupozrakost nebo šilhání v dětství i v dospělosti nebo nějaké oční onemocnění,“ vysvětluje Veronika Halíková, DiS., vedoucí optometristů na oční klinice Lexum v Praze Budějovická. Z hlediska očního lékaře mohou být překážkami pro zákrok například nevhodné zakřivení nebo tloušťka rohovky nebo i onemocnění sítnice.

bbb57e88ac485-obrazek.jpg
Foto: freepik

Výměna nitrooční čočky jako řešení presbyopie zůstává

V případě, že není Presbyond vhodnou metodou, je možné zvážit již běžně prováděné řešení refrakčních očních vad ve vyšším věku, a to implantaci umělých nitroočních čoček. Tato metoda je k oku méně šetrná, protože v jejím případě dochází k odstranění vlastní oční čočky, a tedy i ke ztrátě schopnosti přirozené akomodace. K dispozici jsou různé varianty nitroočních čoček a jejich výběr závisí mimo jiné na preferencích vidění.