65b8e414836ccobrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Poporodní změny v psychice

Jisté změny v psychice ženy po porodu nastávají ve většině případů, záleží však na stupni jejich závažnosti. Četnost výskytu poporodní nebo též laktační psychózy je cca 1 až 2 případy na 1000 porodů. Je tedy mnohem méně častá než poporodní deprese či poporodní blues.

  • Poporodní blues – tento nejmírnější poporodní stav trvá obvykle do 2 týdnů, po nichž stavy úzkosti, plačtivost a pocity samoty odezní.
  • Poporodní deprese – již vážnější stav, který se projevuje výraznější úzkostí, pesimismem a vyčerpáním. Je důležité tyto potíže řešit, aby nedošlo k jejich dalšímu rozvíjení.
  • Laktační (poporodní) psychóza – velmi závažný stav, při němž se již objevují halucinace, bludy, ztráta přehledu o realitě a následné nezvládání péče o dítě (viz odstavce níže, v nichž se budeme podrobněji zabývat právě touto poruchou).

Laktační psychóza a možné příčiny

Lidový název laktační psychóza pro tento psychický stav ženy po porodu vznikl z dřívějšího domnění, že je vyvolán kojením (laktace = produkce mateřského mléka). Souvislost s kojením však nebyla prokázána.

„Etiologie neboli příčiny vzniku poporodní psychózy jsou stále nejasné – neobjasněna zde zůstává i role hormonů, to znamená prolaktinu, estrogenů a progesteronu. Dosavadní výsledky však naznačují, že by se mohlo jednat o genetický podtyp bipolární afektivní poruchy,“ říká MUDr. Erik Petrovský, psychiatr z EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Mnozí odborníci se též domnívají, že poporodní psychóza je prvním klinickým projevem dříve neprojevené bipolární poruchy.

V potaz se zde bere i genetická dispozice, přičemž anamnéza bipolární afektivní poruchy je nejrizikovějším faktorem pro vznik poporodní psychózy. Taktéž ženy po již prodělané poporodní psychóze jsou vysoce ohroženy rozvojem další epizody po následujícím porodu.

Mezi okolnosti, které by eventuálně mohly přispívat ke vzniku poporodní psychózy, patří i nedostatek spánku. Stále však platí fakt, že u 50 % žen s poporodní psychózou nejsou rizikové faktory zcela zřejmé.

Jaké příznaky může mít laktační psychóza?

„Rozvoj poporodní psychózy je náhlý a nejčastěji probíhá během prvních dvou týdnů po porodu. Jde o závažný stav, který zpravidla vyžaduje hospitalizaci. Mezi první a též hlavní klinické projevy laktační psychózy patří snížená potřeba spánku a problémy s usnutím či udržením spánku. Dlouhodobější spánková deprivace pak vede k rozvoji příznaků pramenících z narušení vnímání reality,“ vysvětluje MUDr. Tereza Čeledová, gynekoložka z Canadian Medical. Poporodní psychóza tak zpravidla zahrnuje jeden nebo více z následujících projevů či stavů:

  • elevovaná nálada – nadnesená nálada neodpovídající situaci;
  • emoční dysregulace – vyšší a hůře ovladatelná emoční citlivost;
  • zvláštní přesvědčení, která nemusejí odpovídat pravdě a realitě (bludy);
  • sluchové, zrakové, případně čichové halucinace;
  • zmatenost, podráždění a nevraživost, až bojovnost vůči okolí.

Jelikož příznaky této poruchy mohou být značně rozdílné, mohou se objevit i následující:

  • nadměrná mluvnost či nutkavá potřeba sdílet své pocity s okolím;
  • zrychlené myšlení, pocity přehlcení vlastními myšlenkami;
  • neodbytný strach, že se nikdo jiný o dítě nepostará;
  • pocity nezničitelnosti, nulové únavy a bezedné energie;
  • podezřívavost, až paranoia vůči okolí i nejbližším;
  • pocity, že do sebe všechno zapadá a má speciální význam;
  • pocity splynutí s přírodou, Bohem atp;
  • pocity důležitosti při plnění jakéhosi úkolu pro lidstvo.

Léčba laktační psychózy

Poporodní psychóza je závažný stav, které zpravidla vyžaduje intenzivní lůžkovou psychiatrickou péči a návaznou sociální intervenci.

Dosavadní praxe, tj. separace matky od dítěte a nasazení psychofarmak vylučujících kojení však není vždy ideální. Ovšem existují i psychofarmaka, která lze užívat i během kojení. Po propuštění z nemocnice se doporučuje brát antipsychotika po dobu alespoň 2 let a též pravidelně docházet na psychiatrické kontroly.

Je nesmírně důležité, aby byla léčba zahájena co nejdříve. V ideálním případě pak již v prekoncepční fázi s ohledem na plánované těhotenství a laktaci. U žen s rizikem rozvoje poporodní psychózy se navyšuje profylakční medikace užívaná během těhotenství hned po porodu – s cílem předejít hospitalizaci a dlouhodobému oddělení od dítěte. Farmakologická zástava laktace nemá žádný preventivní efekt na rozvoj poporodní psychózy a nedoporučuje se.

V České republice zatím nejsou dostupná oddělení, kde by ženy mohly být hospitalizovány i s dítětem či rodinou.

Rizika neléčené laktační psychózy

Poporodní psychóza je závažný stav, který vyžaduje rychlé jednání, tedy včasné zahájení léčby. K rizikům neléčených či pozdě zachycených případů patří sebevražedné jednání matky, případně spíše vzácná infanticida neboli záměrné usmrcení dítěte matkou.

Prognóza laktační psychózy

„Prognóza léčené poporodní psychózy je obecně velmi dobrá. Cesta za uzdravením je však dlouhá, náročná a často plná pocitů sníženého sebevědomí, viny, studu a deprese. Uvádí se, že doba plné rekonvalescence může trvat až 12 měsíců. Poporodní psychóza má tudíž velmi negativní dopad nejen na ženu samotnou, ale i na raný vývoj dítěte a stav jejího partnera,“ doplňuje MUDr. Erik Petrovský z EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Na koho se můžete obrátit?

Pokud se léčíte s některou z psychických poruch, základem prevence rozvoje poporodní psychózy je plánování péče s ošetřujícím lékařem. Poporodní psychóza je vážný stav, je tedy vždy nutné jednat rychle, nebát se mluvit o svých pocitech a včas vyhledat odbornou konzultaci. O pomoc můžete požádat blízké, svého gynekologa, praktického lékaře, případně psychiatra. Také můžete zavolat na jednu z celorepublikových krizových linek (např. Linka první psychické pomoci). Existují též organizace a sdružení, kde ženy sdílejí svůj příběh a zkušenosti s laktační psychózou.

Zdroj: www.euc.cz