Dobrý den,

já jsem ujetá na hudbu. To by ještě nebylo nic zvláštního, protože vlastně spíš neznám člověka, který by nebyl, ale já jsem ujetá trochu nadmíru. Vypadá to asi následovně: pustím naše metrové reprobedny na plný tuning, cvaknu repeat momentálně nejoblíbenější písničky, sednu na gauč a začnu se kývat. Určitě jste už někdy viděli záběry z psychiatrických léčeben, kde lidi sedí a s nepřítomným pohledem se kývají? Tak asi tak vypadám já. Vydržím se takto kývat hodiny a s přítelem tomu říkáme hudební seance. Podstatný je právě to opakování jediné písničky, protože se tím propadám do transu, pak už vůbec nevnímám tu písničku, že začíná od začátku, nejdůležitější je ten rytmus. Moje hudební seance mi strašně pomáhají žít, přežít a nezcvokatět.

Před měsícem jsme se stěhovali, a tak pár dní nebyly bedny zapnuty. S nelibostí jsem na sobě pozorovala příšerný absťák. Byla jsem nesvá, u ničeho jsem dlouho nevydržela. Myslím, že někdy v té době jsem byla na ženy-in na diskusích dost protivná:-) Přítel už to se mnou nemohl vydržet, tak je zapnul - radostí jsem naštvala i sousedy ob tři ulice. Stěhovali jsme se z domečku do bytu, takže to budeme muset ještě nějak pořešit:-)))

Jinak musím říct, že toto je moje zatím poslední fáze psychického vývoje a trošku se děsím, co bude následovat. Začnu se kývat v autobuse? Začalo to už v předškolních letech. Sestra se s ospalkami v očích vrhala na kakao (běda, jak nebylo), já ke gauči na houpání (běda, jak nezbyl čas). To bylo ještě v paneláku, gauč byl u topení, takže celý panelák vstával, když já se potřebovala pohoupat. Určitě znáte, jak se miminka kolíbají na všech čtyřech, říká se tomu myslím, že pasou ovečky(???), tak tohle mě vydrželo do školních let. Když jednou pode mnou lupla postel, uznala jsem, že je čas na změnu, a začala se před spaním kývat stávajícím způsobem. Se sestrou jsme měly postele do L, takže jsme se museli synchronizovat: prostě ona musela být v záklonu, když já byla v předklonu. Brzy nám to dost šlo, neboť mě vyhovovalo, když jsem byla vepředu zároveň s úderem bubnu, jí to vyhovovalo naopak. Mamka nám pravidelně chodila hudbu vypínat a já polospící klimbající se jen převrhla do spací polohy.

Se sestrou už dávno nebydlím, ale hudební seance nám zůstaly oběma.

Páni, mám přezdívku *****, doufám, že dnešní editor je inteligent a moje jméno se nikde neobjeví:-)))

Kuji:-)

Pán je primitiv, ale jméno nezveřejnil. To si natočte a určitě vyhrajete Natočto...

Taky hezka ujeťárna, ale za sousedku bych tě nechtěl :))

Reklama