Foto: Shutterstock
„Nikdy by mě nenapadlo, že rozdíl ve finančním zázemí partnerů může být ve vztahu něčemu na překážku. Teď jsem ale musela svůj názor přehodnotit. Myslím, že byla chyba najít si chlapa, který vydělává zlomek toho, co já,“ říká zklamaně Lada, jejíž měsíční příjem přesahuje sto tisíc korun, zatímco její přítel nebere ani průměrný plat. Onou překážkou nemá na mysli fakt, že od něho nedostává drahé dárky nebo nemůže počítat s tím, že by ji do budoucna zajistil. Vadí jí, že spolu nemohou podnikat věci, které předtím brala jako samozřejmost. Od cestování, přes sport a záliby, až po návštěvy lepších restaurací.
„Svému příteli jsem se musela kompletně přizpůsobit. On totiž nemá na to, aby si mohl bezstarostně užívat jako já. Samozřejmě to chápu a do vztahu jsem s tím i šla, že není žádný boháč. Nepotřebuji si hledat chlapa kvůli penězům, mám dost svých vlastních. Ale tak nějak jsem nepočítala s tím, že pro něj bude problém, abych za něj něco platila,“ kroutí hlavou Lada s tím, že ona sama nemá s financováním společného času vůbec žádný problém. Žije podle hesla, že kdo z partnerů má z čeho, tak platí. Ne tak ale její přítel.
„Nepřekousne, abych za něj platila v restauraci. To mě raději bere do těch levnějších. Naštěstí si vždycky spravím chuť alespoň na obědech s kolegyněmi. Nebo si vyjdu večer s kamarádkami. Mrzí mě ale, že si to nemůžu užívat s Michalem. Stejně jako plno dalších věcí. Co mě ale štve úplně ze všeho nejvíc, to jsou dovolené,“ svěřuje se Lada, která na exotická místa se svým partnerem může rovnou zapomenout. Sám totiž vydělá jen na méně vzdálené destinace. To by samo o sobě na překážku nebylo. Už několikrát mu nabízela, že cestu i ubytování uhradí sama. O tom on však nechce ani slyšet.
„Naprosto odmítá, abych za něj cokoli platila. Prý by mu to bylo trapné. A tak jsme spolu byli na dovolené všeho všudy jen dvakrát. V Chorvatsku a v Itálii. Nebylo to špatné, nejsem fajnovka. Ale zase se nechci smířit s faktem, že bych se s ním nikdy nikam dál nepodívala. To je příšerná představa!“ obává se Lada a přemýšlí, jak z toho ven. Že by se její přítel někdy změnil, o tom už velmi pochybuje. Miluje ho, ale žít jeho život se jí nechce.
O vyjádření jsme požádali terapeutku Kristínu Pelikánovou:
Lada zmiňuje překvapení - do teď ji nenapadlo, že by finanční zázemí mohlo být ve vztahu překážkou - nebo by to nazvala jinak než překvapením? Dále mluví i o zklamání. Jak toto zklamaní ovlivňuje její dny, vztah a komunikaci s partnerem? Jak na ni působí to, že přítel nepřekousne to, aby za něj platila? a to jak večeři tak dovolenou.. Má s tím spojené nějaké myšlenky a emoce? a zažila podobnou situaci i někdy dříve? Napadá Ladu nějaká varianta, kdy by byli oba spokojeni a ona by nepřišla o své cestování do exotických krajin?
Občas nás překvapí, co všechno může být citlivým tématem či problémem. Finance a postavení mohou různými způsoby pracovat se sebevědomím člověka (partnera/partnerky ale třeba i přátel). I taková témata se na terapiích objeví a mají své legitimní místo.
|
|
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
A počítá slečna s tím, že ten vysoký příjem nemusí být pořád? Divím se pánovi, že to ještě nevzdal...
Je mu trapné, že by to za něj zaplatila ona, ale to, že kvůli něj ona musí sedět doma, to mu trapné není? Můžou to třeba střídat, jeden rok exotika, druhý rok něco finančně nenáročného.
Slečna si musí ujasnit priority, jestli je pro ni nejdůležitější se "blýsknout", kde všude byla, nebo být s někým, kdo ji má opravdu rád.
Ony ani ty exotické destinace nemusí být úplně drahé, jen se musí víc plánovat, hledat výhodné letenky, ušetřit se dá třeba i na pojištění (většina tzv. prémiových účtů u bank nabízí pojištění zdarma pro celou rodinu a k tomu vstupy do salonků na letištích a další úspory), místo zaplaceného zájezdu u Čedoku si na místě půjčit auto a jezdit od jednoho místa na druhé a místo v pětihvězdě spát v běžných hotelích po cestě, atd. A nakonec to může být mnohem větší zážitek, než se válet na pláži a popíjet koktejly, kdy nepoznáte, jestli jste na Kubě, v Dominikánské republice nebo třeba v nějakém (skutečně luxusním) resortu v Egyptě či Turecku.
Především mne napadlo, kde si slečna těch 100000Kč měsíčně vydělává (samozřejmě nic mi do toho není) a jestli by se dokázala přizpůsobit životu, kdyby jí ten penězovod vyschnul.
Asi bych se jako její partner taky moc dobře necítil. Dělal jsem po VŠ práci co mne bavila, bohužel pro majitele co by byl nejraději kdyby jeho zaměstnanci pracovali úplně zadarmo a ještě mu platili vstupné když přijdou ráno do fabriky tak se do jeho pocitů dokážu vžít.
Nj, sexista, ať se na něj vyprdne a je to.Mně by takovej vadil taky, co by mi svým sexismem ničil život.
Nejspíš se ten muž nechce cítit jako mužská Lolitka. Proč ta žena nejezdí sama? Protože sebou potřebuje "mišánka", kterého si platí?
Třeba ji žádný bohatý nechtěl. Tak musí chodit s chudým!
Už aby tu byl článek o někom normálním. Rozmazlené slečny nudí.
Je pravda, že jsem všechno zcela dobrovolně financovala já, nečekala jsem za to žádný vděk, ale když jsem se pak dozvěděla, že moji dnes už bývalí partneři "okouzlují" úplně jiné baby, zatímco já jsem byla dobrá akorát na fungování v domácnosti včetně toho financování, tak jsem se vzpamatovala (trochu pozdě, o hromadu peněz jsem navždy přišla, ale tak za blbost se platí, můžu být naštvaná jenom sama na sebe).
Tak hlavně ať je milá Lada ráda, že nenarazila na vychcánka, který by její prachy velmi rád využíval a měl by ji pouze jako vždy dostupný zdroj příjmů. Toto jsem ve svém životě zažila už víckrát a děkuji, již nikdy více. Ani se mi nechce věřit, že existuje takový "zásadový" chlap, kterému by bylo nepříjemné, že má v záloze kasičku, na kterou se vždycky může spolehnout.....
Podle mě jim vztah nevydrží, bude je to štvát oba. Rozdíl v nastavení, v sebevědomí, v rodinném zázemí. Můj muž vydělá víc než já, ale on od začátku počítá domácí práce jako ušetřený výdaj.
V životě mi nepředhodil, že vydělává víc. Já bych tedy mohla se svým platem dál než Chorvatska a Itálie, ale stejně tam jezdíme. I jinam, my jsme skromní, jedeme třeba jen do Polska do hor nebo k jezeru na kola. Jsem ráda, že je syn šikovný a má dobrou práci, tak slečna s ním tyto problémy nemá. Má štěstí, že ona taky ráda rajzuje.
Je úplně jedno, jaké řešení kdo navrhuje, tyto vztahy nefungují. Myslím, že ideálně to popsala Ely a Rikina v tom delším příspěvku, každá z trochu jiného směru. Příjmy by měly být aspoň ve stejném řádu. Jestli on má měsíčně 40.000 (neorientuji se v platech v ČR) a ona 150.000, tak on bude mít pocit, že nestačí držet krok, a pokud není dost sebevědomý, anebo vyčůraný, tak to prostě nepůjde. Absolutně nechápu, proč tady mají některé dámy pocit, že je to snobka. Upřímně, považuji toto za velmi českou a slovenskou vlastnost, jakmile má někdo alespoň relativně dost peněz, anebo aspoň více než posuzovatel, a taky si je chce a umí užívat, a nedělá to tajně, aby náhodou sousedí neřekli, tak je automaticky snob. :) Setkala jsem se s tímto zatím jen v těchto dvou zemích. V Německu, Rakousku a Francii jsem nikdy (ve stejné sociální vrstvě) nezaznamenala, že by touha žít úměrně svému příjmu byla považována za snobství. Upřímně, kolik je ta částka na definici snoba? Drahá restaurace, cestování a nějaké dovolené mimo Evropu už jsou snobství? To máte tu laťku ale proklatě nízko. ;) Moje rodina je snobská třeba pro sousedy mých tchánů, jelikož máme elektro auta a jezdíme na lyže a děti jezdí na koních. Protože oni tyto aktivity nemají, tak my jsme snobové. :))
Mám osobní zkušenost s obojím. Měla jsem přítele, co vydělával o hodně víc než já a bylo mi to setsakra nepříjemné, kdykoli za mě něco platil, i když to byla zmrzlina za dvacku. A jindy jsem zase měla jiného přítele, co neměl ani na tu zmrzlinu a já platila za něj, i ty dovolené. A zase jsem se cítila blbě, protože jsem nechtěla, aby si on myslel, že mi něco dluží a nebo že je povinen něco pro mě na oplátku udělat, aby mi to vracel nějak jinak, když nemá ty finance. Tohle prostě nejde dohromady, příjmy by měly být řádově srovnatelné. Nebudu se hrdlit o stokoruny, ale pokud je rozdíl v desítkách tisíc, jako ve výše popsaném případě, tak je to už moc. Samozřejmě existují i nevyvážené vztahy, kdy je jeden z obou založením zlatokop a nevadí mu, že za něj druhý všechno platí, protože to bylo jeho cílem a schválně si takového partnera našel. Pokud to tak vyhovuje oběma, budiž. Ale zjevně to nebude ten Michal z článku.
No, mám dva příklady ze svýho okolí, že se dá z vysoký nohy během pár měsíců padnout dost nízko. To je pak člověk rád za kemp u Lipna. Pokud na něj má.
Záleží, jestli se chtějí domluvit. Tohle by byla první otázka, kterou bych na něj měla. Pak jen najít vhodné východisko pro ně oba. Můžou mít každý svůj účet a pak společný, kam bude posílat kdo chce kolik peněz a z toho platit společný život. Nechají si udělat dvě karty a je po problému. Společný život je o kompromisech, jednu dovolenou může platit muž (do Chorvatska busem) a druhou může platit ona, klidně na Měsíc.
No, já to tedy jako reálný problém vidím. A vztah nemá žádnou budoucnost, udělají si navzájem dobrou službu, když si každý najde někoho jiného. Slečna má na to, aby cestovala po celém světě a užívala života za peníze, které dokáže vydělat, a najde si někoho dostatečně sebevědomého, kdo bude buď ze stejné ekonomické třídy, nebo se nebude hroutit, když ona vytáhne peněženku v drahé restauraci. Chlapík si najde někoho, kdo bude happy za Chorvatsko v kempu. Sorry, ale tohle prostě problém je a slečna mi rozhodně nepřipadá jako snob. Prostě dobře vydělává a za ty peníze chce také odpovídající služby. Chlápek vydělává méně a tak holt buď nechá zaplatit ji a nebude dělat vlny, nebo bude jezdit k Jadranu s někým jiným. Prostě nejste stejná sociální skupina, a dlouhodobě vám to bude spíše méně a méně klapat. Představte si do toho děti. Ona třeba bude chtít aspoň sdílený rodičák, protože celkem logicky nebude chtít přijít o tolik peněz, on z toho dostane infarkt, protože nevydělává stejně nebo více než ona. Nebo bude chtít soukromou školku v angličtině, protože na tuto geniální investici do dětí bude mít. A červená linie peněz se bude táhnout úplně každým aspektem života. Nevím, proč by se měla stydět nebo omezovat za to, že vydělává hodně a také za to chce hodně dostávat. Rozhodně nepůsobí jako snobka. A i kdyby, tak na to má. :)
Chudinka Lada. Ona by tak ráda za toho mládence všechno platila a on nechce! Asi ještě nezjistila, že se všechno nedá koupit... Doporučuju najít nějakého gigola, a dokud mu bude Lada platit jeho taxu a všechny výdaje, tak on s ní bude rád sdílet ty restaurace i ty dovolené, a sport a záliby. A to vše na profesionální úrovni.
Proboha!!! To je tragédie!!!! Rychle rozchod!! Najdi si někoho komu nebude vadit, že za něj platíš a chudák málo výdělečný Michal si najde takovou co bude za Chorvatsko vděčná.
no né já nevěděla, že na světě jsou lidé co mají tak katastrofální starosti, kam se na to hrabou ty moje 