Dobrý den…
Moje kamarádka má fobii z pavouků. Ale jako že tu opravdovou, ne jen že se jí nelíbí a štítí se jich, ale opravdu panickou hrůzu. Napíšu vám, co jsem u ní zažila, a posuďte sami, zda je to normální! Začneme zlehka.
Jednou viděla pavouka běžet po chodbě, a tak na něj vzala botu své dcery a pavouka zabila. Botu pak hodila z okna a už ji nikdo nikdy neviděl.
Jednou večer si dala koupel a jen tak vylezla z vany a nechala vodu napuštěnou. Ráno si toho všimla a chtěla vodu vypustit, ale problém. Na hladině si ležel pavouk. Po dlouhém přemýšlení vzala zvon (takový ten co se s ním procucávaj odpady) a milého pavoučka přisála ke dnu. Vytáhla špunt a voda odtekla, ale zvon i s pavoukem tam byl do té doby, než jsem přišla na kafe a musela jsem ho zneškodnit.
Když mi bylo těch pavouků líto, jak je furt mydlila, říkám jí: Ivčo, tak toho pavouka naber na lopatku a pusť ho z okna, nemusíš ho zabíjet. Ale to nemůže, protože ten pavouk by jí po té lopatce přeběhl na ruku a to by nepřežila.
Jednou takhle mastíme žolíky a najednou Iva vykulila oči a zbledla, začala si pomalu zouvat pantofel a hleděla upřeně kamsi nad mojí hlavu. Tam byl pavouk, ale takový ten neškodný! Tělíčko jak „tik tak“ a nohy jak provázky. Říkám jí nech ho, já ho chytnu a vyhodím z okna!!!
Musela jsem jí popsat postup, aby se přesvědčila zda je to bezpečné. Ne pro pavoučka, ale pro ni. Říkám jí: Opatrně chytnu pavoučka za nožičku a vynesu ho k oknu a pustím ven. OK?
Jenže milý pavouček, jak jsem se ho dotkla, v nějakém pudu sebezáchovy nebo leknutí skrčil všechny nožičky, co měl, a spadl za lednici. To byl můj konec. V ten moment Iva vyskočila na židli a sedla si na bobek v tomto posedu byla až do rána a musela jsem s ní hrát žolíky než na pavoučka zapomene.
No a to nejlepší na konec! Milá Iva šla pracovat k Českým lesům sázet stromky. Nechápu dodnes! Stromky se sázely a ožinovaly. To se vezme srp a tráva, která roste kolem stromku se poseká.
Postup naší Ivanky vypadal asi takto. Nejdříve si našla nějaký dlouhý klacek a mlátila kolem stromku aby vyhnala pavouky. Pak přisedla ke stromku a začala ožinovat. Jenže na levou ruku se jí přilípla pavučina a Iva v afektu a pudu sebezáchovy tím srpem tu pavučinu chtěla sundat. Rozpárala si ruku a museli ji odvézt na šití cca 7 stehů. Když se po marodění vrátila do práce, nebyla tam ani týden a stalo se jí to samé. Dala výpověď.
DUCKA
Milá Ducko,
o něčem takovém se myslím dneska říká: Tak to je hůůůstýýý!:) Nechcete kamarádku poslat k psychologovi? Už si kvůli fóbii 2x ublížila! Je pro ni životu nebezpečná, takže to jí bude hradit pojišťovna.:))
Máte zranění od havěti nebo kvůli ní? Napište nám!:) Redakce@zena-in.cz!
Nový komentář
Komentáře
se odstěhuju,to je jasný, pavouk ať si dělá co chce.
Jo to znám,já pavouka ani nezabiju,protože bych se k němu musela přiblížit .Ani dlouhým smetákem,ani vysavačem,to radši odstěhuju
Pavouček je neškodný a aby mi neodnesli štěstí,ty se nemají zabíjet.Ale podobnou fóbii má moje dcera,nezabije ho,ale nedokáže se přemoct a vynést ho k oknu,za to nikdo nemůže
Ale zranit se to je na pováženou
Já taky trpím těžkou fóbií na pavouky. To, že si člověk kvůli nim ublíží docela chápu. Já jednou při nečekaném setkání ponižila dveře. Jsem před pavoukem prchala a ty dveře byly zavřené. Nechci se chlubit, ale skoro jsem prošla skrz. Jo a taky se mi jednou zdálo (jinak se mi sny vůbec nezdají), že se mi pavouk zhoupnul na liáně přímo na obličej a tak jsem si ji instinktivně ve spaní docela slučně natáhla.
Nám se v práci, ve staré budově, drží na chodbách pavouci. Já mám pavouky ráda, ale kolegyně pořád ječí. Když náhodou nějakej přeběhne kolem, odchytnu ho a vyhodím z okna, ale tahle moje kolegyně si pak ode mě odmítá vzít poštu, že jsem měla ve stejné ruce toho pavouka...
Tož takový pracant se vyplatí
Měla by pracovat někde v mrazírnách, tam se pavoukům nelíbí
Taky si myslím, že by měla jít k psychologovi, co kdyby jí ten pavouk lezl po obličeji - to si vypíchne oko?