Adriana byla dlouhá léta pyšná na své dlouhé husté vlasy. Jenže v posledních letech se všechno změnilo. Kvůli hormonálním problémům jí začaly výrazně padat a její kdysi bohatá hříva viditelně prořídla.
„Pokaždé, když jsem si myla vlasy nebo je česala, zůstávaly mi celé chomáče v ruce. Bylo to psychicky strašně náročné. Neustále jsem přemýšlela o tom, jak se učesat, aby nebylo vidět, jak moc mi prořídly,“ popisuje Adriana.
Po dlouhém trápení se nakonec rozhodla pro radikální změnu. Kratší střih měl vlasům dodat objem a zároveň jí ulevit od neustálého stresu z jejich stavu. „Nebyl to žádný rozmar. Brečela jsem, protože jsem věděla, že se loučím s něčím, co jsem na sobě měla ráda. Zároveň jsem ale cítila, že je to potřeba,“ říká s tím, že partnerovi o tom dopředu neřekla, věděla, že by jí to rozmlouval a to nechtěla.
Doufala, že když přijde rovnou s novým účesem, partner bude sice v šoku, ale její rozhodnutí pochopí a podpoří ji. Místo podpory ale přišlo něco, co Adriana absolutně nečekala.
„Jen se na mě znechuceně podíval a řekl, že tohle jsem vážně neměla dělat. Dlouhé vlasy jsou přece korunou ženské krásy. Vůbec se mu to nelíbilo. Samozřejmě mě jeho reakce mrzela, ale doufala jsem, že to byl jen prvotní šok,“ popisuje Adriana, od jejíhož ostříhání nakrátko už uběhlo několik týdnů.
Její partner se k tomu ale vrací každý den a říká jí, že už asi není žena, do které se před deseti lety zamiloval, že přišla o jednu ze svých největších předností, a dokonce jí naznačuje, že přemýšlí o rozchodu.
„Bohužel ho miluju a nemám dost síly na to, abych to sama ukončila. Takže se nechávám takhle zraňovat a čekám, jestli to nakonec rozsekne. Přijde mi ale neuvěřitelné, že desetiletý vztah může skončit kvůli účesu,“ svěřuje se.
Nejvíc ji ale bolí, že partner dobře ví, proč se pro změnu rozhodla. Ví o jejích hormonálních problémech, o stresujícím padání vlasů, ale stejně mu krátký střih přijde jako něco absolutně nepřijatelného. „Začínám si říkat, jestli jsou skutečným problémem opravdu moje krátké vlasy. To, že mě v takové chvíli nepodpoří, je hrozný pocit,“ uzavírá Adriana.
K článku se vyjádřila koučka a holistická terapeutka Mgr. Kateřina Chytra:
Adrianin příběh má několik rovin. První je její vztah k sobě a ke svému zdraví. Je pochopitelné, že se po dlouhém trápení rozhodla vlasy ostříhat. Muselo to pro ni být těžké, zvlášť když byly dlouhé vlasy součástí jejího obrazu o sobě. Zajímalo by mě ale, jak svůj nový vzhled vnímá dnes. Dokáže ho přijmout, nebo uvnitř stále bojuje s tím, jak vypadá? Důležité teď podle mě je, aby sama přijala svůj nový vzhled a uvnitř cítila, že je v pořádku a stejně hodnotnou ženou jako dřív.
Druhou rovinou je vztah s partnerem. Adriana s ním svou změnu předem neprobrala, protože se obávala, že jí bude nový střih rozmlouvat. Je možné, že se partner cítil z rozhodování vyřazený a jeho současná reakce je částečně výrazem zranění nebo vzdoru. To ale neospravedlňuje, pokud ji opakovaně zraňuje svými poznámkami.
Je samozřejmě rozdíl mezi přirozenou proměnou ženy v průběhu života a dlouhodobým zanedbáváním sebe sama. To ale podle popisu není Adrianin případ. Její změna souvisí se zdravotními potížemi. Zralý mužský princip podle mě dokáže proměny ženy vedle sebe ustát. Neznamená to, že se mu musí líbit každá změna nebo že fyzická přitažlivost není důležitá. Znamená to ale schopnost vidět vedle proměňujícího se vzhledu stále člověka, kterého miluji.
Adrianě bych doporučila, aby se nebála s partnerem otevřít hlubší rozhovor. Nejen o účesu, ale o tom, co se mezi nimi skutečně děje. Může se ho zeptat: „Co tě na mé změně vlastně tolik zasáhlo? Je to opravdu jen můj vzhled, nebo i to, že jsem se rozhodla bez tebe?“ A také: „Co kdyby moje změna vzhledu nebyla moje volba, ale přišla kvůli nemoci? Dokázal bys ji přijmout a zůstat mi oporou?“
Pokud Adriana v partnerovi ztratila pocit opory a bezpečí a má pocit, že jeho láska je podmíněná tím, jak vypadá, je důležité to pojmenovat. Neměla by se ale bát zjistit, jak to skutečně je. I nepříjemná pravda je nakonec lepší než dlouhé čekání, jestli jí partner opustí. Ať už zjistí cokoliv, měla by mít možnost se podle toho svobodně rozhodnout i ona, ne jen čekat, až rozhodne on.
|
|
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
"Bohužel ho miluju", jo, tak ho miluj dál, idiota, a breč tajně do polštářku. Co na to říct. Chová se k tobě jako prase, ale ty ho miluješ. Jediné, co tu jde poradit, je, sbal kufry sobě nebo jemu a kopni ho do zadku. Ale ty ho miluješ, že. Takže není co řešit. Stockholmský syndrom jak vyšitý.
Hm, tak ať si koupí dlouhou paruku (dostane se levně, v potřebách na party). Až bude mít zase hloupé řeči - jestli je na ně ještě zvědavá - ať mu tu paruku předá a popřeje jim hodně štěstí na společné cestě. Mít problémy se zdravím a ještě k nim poslouchat toho hňupa, nejlepší léčba bude, když ho vezme za slovo a rozejde se s ním. Možná jí pak začnou vlasy houstnout.
Pán teprve bude plešatět?
V tomto případě se desetiletý vztah nerozpadne kvůli účesu, nýbrž proto, že pán je vůl jak anděl. Jestli je čeho litovat, tak toho, že se to neprojevilo v celé kráse už dřív. Kdo dělá uražené scény kvůli vlasům - které dorostou nebo existují paruky - ten by zasloužil být postaven před zrcadlo. Tam by mu byly názorně ukázány všechny věci, které na něm nejsou stejné jako před deseti lety, a určitě toho nebude málo. Začala bych tím, že se mu dělají kouty a na temeni kolečko prořídlých vlasů jako zárodek budoucí pleše. To mívá v určitém věku hodně mužů. No a další kritickým zrakem pozorovatelné nedostatky by se jistě našly.
Dál se nabízí řešení "tak ty jsi miloval moje vlasy, ne mě samotnou? bezva, tady máš ty ustřižené vlasy a tamhle jsou dveře". Jen škoda, že to pán neřekl dřív. Mohla se nechat ostříhat už před deseti lety a poslat ho do háje už tenkrát.
Jestliže vztah, který trval 10 let, je vážně narušen kvůli krátkým vlasům partnerky, tak ten vztah za moc nestál. Ona "ho miluje" a tak mu nedokáže říct, že je namyšlený blb. Přesvědčovat někoho takového o tom, že žena má kromě vlasů, což je porost na hlavě, i něco v té hlavě, to je zbytečné. Když ten "milovaný" partner přežije to, že partnerka má krátké vlasy, co bude příště důvodem k rozchodu? Pokleslá prsa, křečová žíla, první bílý vlas? Pošlete ho do .... psychiatrické poradny a hlavně pryč od sebe.