Když došlo v Brazílii v roce 1889 k vojenskému převratu, svržení monarchie a nastolení republiky, musela se císařská rodina uchýlit do vynuceného exilu. Zvolila si Francii, která byla rodnou zemí manžela princezny Isabely. Zároveň se dynastie nevzdávala naděje na návrat do Brazílie i restaurace císařství. Poslední brazilský císař, otec Isabely, v Paříži po dvou letech zemřel. Jeden z jeho vnuků, nejstarší princ a budoucí následník trůnu Pedro (1875-1940), odjel po dovršení plnoletosti studovat vojenskou akademii ve Wiener Neustadtu. Tady se seznámil se dvěma bratry Dobřenskými z Dobřenic. Někdy kolem roku 1900 se na jejich rodovém zámku v Chotěboři setkal poprvé i s jejich půvabnou sestrou Alžbětou (1875-1951).

Elisabeth-Dobrzensky-de-Dobrzenicz-esposa-de-Pedro-de-Orleans-e-Braganca.jpg
Foto: Hraběnka Alžběta Dobřenská z Dobřenic
 Editor R. Guillemirot Boespflug et Cie., CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Krása nebyla jedinou devízou této šlechtické dcerky. Alžběta Dobřenská měla to štěstí, že byla vychovávána a vzdělávána spolu se svými staršími bratry, a získala tak mimořádný rozhled. Mluvila pěti jazyky – kromě češtiny anglicky, francouzsky, německy a portugalsky. Studovala i na Hudební a malířské akademii v Mnichově a stala se uznávanou portrétistkou.

624c138cb09f0obrazek.jpg
Foto: Je vidět, že šlechtičtí synkové holdovali sportu
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Brzy Pedro zjistil, že Alžběta je ta pravá, a rozhodl se, že se s ní ožení. Potřeboval k tomu ale souhlas rodičů. Když je o svém úmyslu informoval, nesouhlasili. Zejména matka - v té době hlava císařské rodiny v exilu – byla proti. Stále doufala, že se všichni vrátí do Brazílie, a tak si představovala pro syna a následníka nevěstu z nějakého vládnoucího rodu. Ne nějakou dceru obyčejného barona z „Nemanic“. Po šesti letech sice matka trochu „změkla“ a dokonce Alžbětinu otci zajistila povýšení na hraběte, ale souhlas se svatbou zatím nedala. Stále doufala, že syn dostane rozum.

I když brazilská ústava nezakazovala morganatické manželství, Pedrova matka byla neúprosná. Nakonec syna donutila, aby se vzdal následnictví ve prospěch mladšího bratra Luise. A musel se navíc zavázat, že z nástupnictví budou vyloučeny i případné děti, které z manželství vzejdou.

V listopadu 1908 se tedy konečně ve Versailles mohla uskutečnit svatba, po osmi letech od seznámení. Manželství bylo podle všeho šťastné a bylo obdařeno pěti dětmi. V roce 1922 se rodina směla přestěhovat zpět do Brazílie, protože brazilský prezident Epitácio Pessoa zrušil zákon, který zakazoval členům císařské rodiny pobývat v Brazílii.

Počáteční obavy, jak si děti zvyknou v nové zemi, nakonec pomohla Alžběta dětem překonat, když jim nový domov vylíčila v těch nejkrásnějších barvách. Začali žít v Petrópolisu v paláci Grão-Pará, kde se Pedro narodil. Brzy si celá rodina získala v Brazílii velkou oblibu u veřejnosti, i když se režim nezměnil.

624c16bb10002obrazek.jpg
Foto zleva doprava : Alžběta Dobřenská se svou první dcerou Isabelou
Editor R. Guillemirot Boespflug et Cie., CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Manželé s dětmi Isabelou a Pedrem
desconhecido, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Když Pedro v 65 letech zemřel, přestěhovala se Alžběta do Evropy a dožila v portugalském městě Sintře. Tam také v roce 1951 zemřela a byla pochována. V roce 1990 pak byly její ostatky exhumovány a dnes jsou spolu s ostatky jejího manžela uloženy v císařském mauzoleu v katedrále sv. Petra z Alcantary v Petrópolisu.

Retrato-da-familia-de-Pedro-Orleans-e-Braganca-D.-Pedro-D.-Elisabeth-e-as-criancas.jpg
Foto: S dětmi Isabelou, Terezou, Janem, Pedrem a Marií
Unknown author, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Zdroje info: Historická šlechta: Dobrzenský z Dobrzenicz - on-line, Klíma, Jan: Dějiny Brazílie 1998

Na našem webu jste si mohli také přečíst: