Přísloví moc nepoužívám, ale uznávám, že některá z nich jsou pravdivá. Třeba tohle: život není procházka růžovým sadem. Někdy mi připadá, že život je spíš procházka růžovým trním.
To samozřejmě přeháním, jsem na světě ráda. Jako optimista vidím svět často v tom lepším světle a snažím se, abych si ho užila. Což není pořád. A pak přicházejí na řadu ty manželské hádky...
Jak často a kvůli čemu se hádáme? Když to shrnu jednou větou, hádáme se občas a kvůli maličkostem, prkotinám a hloupostem. Máte to taky tak?
Dřív jsme se s manželem hodně dohadovali kvůli rodičům (nás obou), to bylo v době, než jsme se sžili a zjistili, co ten druhý očekává a jak si nechá od rodičů zasahovat do života. Později přišly na řadu hádky kvůli dětem. Co mají dělat, nemají dělat, proč se na ně nemá křičet, ať už nekřičí, jak to, že tohle nechtějí jíst, tohle jim nekupuj... Dalo by se pokračovat ještě dlouho.
Poslední dobou se občas dohadujeme kvůli uklízení (není moc příjemné poslouchat při romantickém filmu vysavač), televizi (taky bych se občas chtěla podívat na něco jiného než na fotbal), trávení volného času dětí (dcera třeba netouží jezdit s námi na výlety na kole) a pracovní vytíženosti (dřív to bývala manželova práce a aktivity, dnes víc moje). Prostě když to shrnu, pořád je něco, kvůli čemu se můžeme hádat. Naštěstí u nás hádky probíhají relativně v klidu, občas na sebe zvýšíme hlas, bouchneme dveřmi nebo použijeme sprosté slovo, ale rozhodně nelítají facky, talíře ani jiné nádobí.
Nejvíc mě mrzí, když naše hádky slyší děti. Snažím se před nimi všech takových extempore vyvarovat, ale vždycky to nejde. Na druhou stranu jim neuškodí, když zjistí, že i hádky patří k životu, že není všechno pořád ideální.
Když o tom přemýšlím, neznám rodinu, kde by se nikdy nehádali. Myslíte, že někdo takový je? A není to pak trochu nuda, ve všem s partnerem souhlasit?
Téma dnešního dne: Kvůli čemu se nejvíc hádáte s partnerem?
- Hádáte se často, nebo jenom občas?
- Máte italskou domácnost?
- Co je nejčastěji příčinou vašich sporů?
- Máte nějaké zajímavé historky?
- Myslíte si, že jsou hádky k něčemu dobré?
Napište mi, těším se na vaše příspěvky. Jedna z vás získá jako dárek Hru o manželství od firmy Albi. Pište do dnešních 14.30 hodin na známou adresu redakce@zena-in.cz, heslo je HÁDKY. Předem děkuju!
Nový komentář
Komentáře
Hádáme se převážně jako v každé rodině kvůli prkotinám hlavně pracovních -pracujeme totiž spolu ,máme společnou firmu.Být 24 hodin denně spolu musí být člověk obrněn trpělivostí vůči tomu druhému.Podnikáme spolu už 15let a jestli někdo ví co je to ponorková nemoc,tak víte o čem je řeč.Přeji krásný teplý večer......
Přesně tak když hádka tak kvůli úplné blbosti.
nemáme nějak důvod se hádat
V mládí jsem byla docela cholerik, takže jsem křičela při každé příležitosti. Můj bývalý se ale nehádal, byl klidný a argumentoval a já se mohla vzteknout. Teď se nehádám s níkým a ani se už nerozčiluju. Přešlo mě to po antidepresivech.
NEHÁDÁM SE , ODEJDU PRYČ ...
Lucie Paličková — #30 Já se připojuju, Zuzko, všechno nejlepší!
Anai — #20 Anai, všechno nejlepší!
Většinou se hádáme kvůli blbostem
teď už se nehádáme, není ským
Ano, vždycky je to o tom čí pravda je ta pravá a přitom se skoro vždycky jedná o prkotinu
našťastie doma sa nemám ským hádať a v mojom okolí sa držím zásady hádaní a roščulovaní je ničení zdravia pre blbosť iných hádka stejne nič nevyrieši len zkazí náladu a niekedy vykričané slová i ublížia
Tak většinou kvůli fakt prkotinám, jednou třeba kvůli trubce od vysavače, no prostě každý mám jiný názor na jiné věci
ToraToraTora — #23 a přitom, když někam jdeme s kamarády a o něčem se bavíme a já něco řeknu, tak on hned hlásí, že to je pravda, protože já mám vždycky pravdu - očividly doma ale ne jo - můžou si za to sami!
Ivásek — #19 No jistě, stačí, aby detail o naší pravdě uznali za fakt a byly by všude klidné domácnosti. Takže za to můžou chlapi
máme to doma taky tak hlouposti,malichernosti,ale jen občas
kvůli blbostem , ale jen občas
Anai - já jsem taky technický analfabet, takže někdy z týchž důvodů jako u Vás
Hrubá slova nepadla za 11 let nikdy, křik maličko (můj a hysterický), ale předmět naší hádky je za posledních asi 7 let vždy jeden jediný: moje prý nedostatečná dovednost práce s naší domácí elektronikou (6 různých PC, jeden z nich i v Tv), prý jsem PC analfabet a bráním se neustále učit novým technologiím (novým verzím software) a nejdu s dobou! já, která začala pracovat na počítači v r. 88, když on ještě pomalu tahal kačera!!! Jenže on je duší ajťák, a že to 7 let není jeho práce, tak o to víc si pěstuje "domácí serverovnu", jak tomu říkám - co můžete čekat, že? Ovšem zas pokud byl "jen" ajťák, tak jsem se na dovolené hádali o moje vínečko (měla jsem větší spotřebu a víno v jižní Evropě byla drahé). Teď mi to na našich exotických dovolených a výletech maximálně saturuje - nic není pro něj dost drahé a vínečko teče proudem! Hezké, ne? (i bez toho sexu - pozn. pro členy redakce) Jsem rozverná, protože mám dnes narozeniny .
ToraToraTora — #10 jsem na tom stejně ... a když se mě zeptá "proč", tak moje odpověď zní "protože to tak je a já mám vždycky pravdu" ... nechápe
U nás bylo pár dní ticho
No a dneska už se programově nehádám s nikým blízkým, na kom mi záleží. Jo, s cizíma, to je mi fuk, to klidně.