Foto: Shutterstock


Historie hormonální antikoncepce sahá až do roku 600 př. n. l., kdy řečtí kolonizátoři začali používat rostlinu Silphion, kterou našli v severní Africe. Za přípravek proti otěhotnění bojovala například americká aktivistka a zdravotní sestra Margaret Sangerová, které zemřela matka po tom, co porodila 11 dětí. Schválení se pilulka dočkala v roce 1960 a od té doby prošla řadou obměn. U nás se její užívání ve velkém rozmohlo až v devadesátých letech.
Dlouhou dobu ženy užívaly antikoncepci bez toho, aby se zamýšlely nad možnými riziky, které v průběhu let vyšly na povrch. V příbalovém letáčku se o nich sice můžeme dočíst, ale co se přesně děje s naším tělem se v něm píše pramálo. Intenzivní neoficiální kampaň proti hormonální antikoncepci se rozjela před pár lety a pokračuje dodnes. Z nenadání začaly především mladé ženy pilulky proti otěhotnění zatracovat.


Pod vlivem

Skupina evolučních psychologů zkoumala v roce 2016 jaký dopad má antikoncepce na chování žen při výběru životního partnera. I když se výběr do jisté míry dost podobá tomu, jak to chodí v přírodě, ženy to mají přeci jen o něco složitější než samice. Nesnadný úkol spočívá v tom, že muž musí ženu sexuálně přitahovat, přitom být spolehlivý otec a v neposlední řadě zaujmout svou inteligencí a humorem. Jenže jaký aspekt tedy nakonec rozhodne?


Chemie, zase ta chemie

Klíčem k navázání láskyplného vztahu jsou chemické reakce. I když to nezní moc romantické a v románech od Rosamunde Plicher se takové věty nedočkáme, nejde o nic, co by romantiku degradovalo. A co když se do takového chemického propletence, jenž funguje po staletí, přimíchá další chemie v podobě hormonální antikoncepce?

Odborníci na evoluci se shodují na tom, že žena při výběru partnera netouží mít jen své děti, ale podvědomě touží, aby i její děti měly potomky. I když to může znít poměrně povrchně, důležitým aspektem při selekci je mužská tvář. Ta může mít buď něžné ženské rysy, ale i tvrdé mužné. Podle pokusů, které provádí například vědec Vít Třebický, je prokázáno, že ženy v produktivním věku si vybírají spíš maskulinní typy mužů, jež na první pohled vypadají zdravě.


Vzhled není vše

Ke vzhledu se přidává kombinace hlasu, dominantního postavení či vůně. Vědci sice stále zcela přesně nevědí, jak to s vůní je, ale ví se, že ve výběru hraje prim. A stejně jako u vzhledu, tak i zde hraje roli doplňování vhodných genů, které dohromady vytvoří zdravého potomka, který bude mít další zdravé a silné potomky. Imunitní systémy rodičů se tedy musí lišit, aby došlo ke správnému doplnění těch genů, které ženě chybí. Čím odlišnější geny mají dva lidé, tím zdravější dítě budou mít. A to vše poznáme právě z pachu (pižma).


Důležité hormony

K tomu všemu, aby toho nebylo málo, se do hry dostávají hormony. Ty výběr partnera ovlivňují opravdu intenzivně. Stejné ženy při pokusu vyhodnotily jako nejatraktivnější zcela jiné muže, než v druhé části, kdy hodnotily stejné muže, avšak v období, kdy měly ovulaci. Když žena není ve fázi ovulace, zaměřuje se na jiné hodnoty, než na plození dětí.  A nyní se nabízí otázka: Když přirozeně vyvolané hormony ovlivňují výběr partnera, jakou roli v tom hraje hormonální antikoncepce?


Naše přirozené hormony prokazatelně klesají pod tíhou syntetických preparátů na velmi nízkou hladinu a ženy neovulují a co víc, vysoká hladina progesteronu způsobuje, že se hormonální hladina v těle podobá té, již mají těhotné ženy. Podle vědeckého experimentu, kdy vědci zkoumali výběr partnerů žen užívajících antikoncepci a následné zdraví narozeného potomka, bylo zjištěno, že dochází k potlačení preferencí vedoucích k výběru správě geneticky vybaveného partnera. Nevýhodné je to především z evolučního důvodu, protože děti, které vědci pozorovali, byly označeny jako více nemocné než děti matek, které antikoncepci v minulosti neužívaly.

Čtěte také:

Reklama