Žloutenka typu A je nazývána "nemocí špinavých rukou", protože je to onemocnění infekční přenášené v podmínkách zhoršené hygieny. Infekce se dostane do těla většinou pozřením infikovaných potravin nebo pitím kontaminované vody. Zdrojem kontaminace potravin či vody je zpravidla nemocný člověk, který žloutenkový virus vylučuje stolicí již týden až 14 dní předtím, než sám viditelně onemocní. S tím jak se zlepšuje úroveň hygieny, ubývá tohoto onemocnění. Tím se ovšem zvyšuje počet lidí, kteří nemají vytvořeny protilátky a jsou tak k infekci velmi vnímaví. Kdo žloutenku A dostane, poleží na izolaci v nemocnici 2 týdny i déle.Po nemoci musí dodržovat jaterní dietu a nesmí sportovat. "Áčko" není tak nebezpečné jako žloutenka B! Na rozdíl žloutenky B však hepatitida A nepřechází do chronického stadia a není po ní riziko vzniku cirhózy a rakoviny jater. Nejpostiženější věkovou skupinou jsou děti ve věku 5-9 let a mladí lidé 15-35 letí.

Žloutenka typu B je jednou z nejčastějších virových infekcí. Je označovaná jako „sérová“ žloutenka .Napadené jaterní buňky samozřejmě nemohou vykonávat svou funkci a to vede k vnějším projevům onemocnění. Po uplynutí inkubační doby má mnoho lidí, kteří se virem nakazí pouze mírné chřipce podobné příznaky anebo onemocnění proběhne zcela bez příznaků, zvláště u malých dětí (u mnohých dětí však nemoc přejde do chronického stadia, jehož následkem je často jaterní cirhóza a rakovina jater). Pro jiné naopak infekce hepatitidy B může znamenat celé týdny a měsíce potíží - neustálá únava, nechutenství, slabost, nevolnost a také žloutenka jako příznak poškození jater (žluté zbarvení kůže, očního bělma a tmavá moč). Přibližně 10% nakažených dospělých (u dětí ale až 90%!!!) se nikdy zcela neuzdraví a stane se tzv. chronickým nosičem viru. Naděje na vyléčení je jen malá. Tito lidé většinou dlouho nemají žádné obtíže. Jsou však nejen nakažliví pro své okolí, které o nebezpečí nákazy neví, ale i ve velkém riziku, že v průběhu let tato chronická hepatitida vyústí v jaterní cirhózu nebo dokonce rakovinu jater se všemi důsledky...
Málokdo také ví o možnosti prevence v podobě očkování. To by si kromě nás dospělých určitě zasloužily i naše děti. Stát ani zdravotní pojišťovny však na ně nemyslí a platba za očkování je na nás - na rodičích. Stojí to ale určitě za to! Do konce května je očkování dětí proti žloutence (hepatitidě) typu A i B se slevou. Když první injekci kombinované vakcíny dostane dítě do konce května a druhou do konce června, zaplatí rodiče jen tyto dvě dávky, tedy přibližně 2200 korun včetně aplikace lékařem, a třetí dávku v ceně 1100 korun mají zadarmo. Rodiče většinou o možnosti nechat dítě očkovat proti hepatitidě nevědí, a pokud se o ní dozvědí, odradí je vysoká cena. Na vakcínu totiž zdravotní pojišťovny běžně nepřispívají. Bohužel se proti žloutence plošně neočkuje.

Kombinovanou vakcínu Twinrix Paediatric mohou dostat děti už po dovršení prvního roku života. Tři dávky by jim měly zajistit imunitu do konce života.


Bližší informace o hepatitidě i očkování lze získat na Žluté lince 02/962 33 962.