Aby to Týna neměla až tak jednoduché, nebude tady “reportáž z kurzů”, ale zkusím zapsat všechno to, co jsem s ní zatím zažila.

Naše první setkání se uskutečnilo v Praze na podzim loňského roku. Já byla hodně zvědavá, ale protože ve vytopené Praze ubytování prostě nebylo, rozhodla jsem se neriskovat noc v parku a objednala se jenom na dva kurzy - TwistArt a podmalbu na sklo. Hned po vystoupení z autobusu jsem musela konstatovat, že lehké sako není do sychravého podzimního větru to pravé ořechové. Celou cestu jsem šíleně mrzla, v duchu nadávala a přitom se snažila být milá na Ferdičku, která mě jako správná kamarádka čekala u autobusu, abych se, proboha, v tom velkoměstě neztratila. Mám docela dobrý orientační smysl, který se ale, bohužel, omezuje jen na volné prostranství. Strašlivě promrzlá jsem dorazila na místo kurzu se slušným předstihem. Musím po pravdě přiznat, že prsty na rukou stejně nestihly roztát a TwistArtové provázky jsem rozmotávala jako správné trdlo. Naštěstí to Týna nijak nekomentovala a dokonce přežila i moje neustálé vyptávání. Na jejím místě bych takovou ježibabu rovnou odstřelila…

V Brně už to bylo trošku jiné. Za prvé jsem nebyla zmrzlá, za druhé jsem mezitím dost věcí vytvořila a za třetí jsem měla jiné starosti - přeci jen jsem měla pozvanou návštěvu přes celý víkend (navíc pro mě pracovní) a přežít v našem zvěřinci není až tak jednoduché. Tiše jsem doufala, že není vegetarián a že ji budu umět nakrmit:-) Nakonec se ale moje obavy nesplnily. Žádný vegetarián by nespořádal talíř krůtí rolády… Nevím, jaký názor mají ostatní, ale mě kurzy připadaly nesmírně příjemné. Hlavní zásluhu na tom má Týnina osobnost, která funguje doslova jako malé sluníčko. I kdyby člověk všechno zkazil, tak se na kurzech doslova dobije psychicky a už jenom kvůli tomu stojí za to na ně chodit.

Zatím poslední setkání bylo pro mě ještě jinačí, protože mezitím jsem vedla kurzy svoje, a tak jsem na část Týniných kurzů šla jako “dobrovolný pozorovatel”; na jednom jsem pomáhala jako další lektorka a dvě metody jsem se musela sama naučit.
Takže program docela vyčerpávající. Navíc jsme hned  pátek večer příliš neodhadly. Předpokládaly jsme, že omrkneme místo páchání dalších kurzů, dáme si večeři a nejpozději za hodinu budeme doma. Týna je však tvor velice společenský a večer se protáhl až skoro do půlnoci. Druhý den se začínalo kurzem Velikonočního zdobení. Hodně lidí, několik technik a - z mého pohledu - chaos. Týna to ale zvládala velice svědomitě. Nakonec jsme po dohodě zapracovaly obě a pod rukama přítomných vznikaly nejprve zdobené květináče, pak vajíčka a nakonec i TwistArtové ozdoby. Na závěr tohoto dne se vyráběl trojrozměrný obrázek pomocí decoupage, což byla pro mě novinka. Povedl se skvěle - ostatně jako všem. Večer byl pro změnu pracovní, s výměnou nejrůznějších informací o nových technikách a materiálech.

A výsledek? Když si budu chtít odpočinout a spravit si náladu, půjdu k Týně na kurz. Zkuste to také!

            
Reklama