Reklamace obuvi patří k nejčastějším problémům, se kterými se na nás spotřebitelé obracejí. Věděli jste například, podle čeho vybírat kvalitní a zdravou botu a proč nenakupovat na tržišti? Víte, jak rozlišovat mezi zárukou a životností a jak si poradit se zamítnutou reklamací?
Jak vyplývá z výsledku kontrol České obchodní inspekce z loňského roku, obuv stále patří k nejproblematičtějšímu sortimentu na českém trhu. Koupit si kvalitní boty, které vydrží déle než jednu sezonu, je stále problém. A to platí dvojnásob, nakupujeme-li boty na tržišti. Proč je jejich kvalita na českém trhu tak nízká a jaká označení by měla nést? Na to jsme se zeptali PhDr. Vlasty Mayerové z České obuvnické a kožedělné asociace.
Podle názoru naší asociace má každý spotřebitel právo na to, aby tuto informaci obdržel. To znamená, že by se měl dozvědět, kde byla obuv vyrobena. Toto stanovisko se snažíme prosazovat i vůči evropským institucím. Zatím je situace taková, že se více než dva roky jedná o tom, zda-li se povinnost označovat obuv zemí původu zakotví v nějaké evropské směrnici, či nikoliv. Některé evropské obchodní instituce jsou bohužel proti takovému návrhu. Doposud tedy v Evropě, včetně České republiky, neexistuje povinnost označovat obuv zemí původu.
Jaké údaje nesmí chybět na prodávané obuvi?
Na obuvi musí být uveden výrobce, dovozce nebo prodejce, který uvádí daný model obuvi na trh. Dále zde musí být uvedena velikost a tzv. piktogramy, což jsou vysvětlující obrázky, které mají spotřebitelům sdělit, z jakých materiálů je obuv vyrobena. Při prodeji v maloobchodě pochopitelně nesmí chybět označení cenou v době nákupu. Na některé obuvi bývá rovněž uvedena země původu. Často tomu tak bývá u sportovní obuvi vyrobené v Číně. Nejspíš z toho důvodu, že značková obuv vyrobená v Číně se distribuuje do celého světa. Ve Spojených státech jsou výrobci povinni označovat obuv zemí, ve které byla vyrobena, a je tedy jednodušší uvádět tento údaj na veškerých výrobcích.
Jak je to s kvalitou obuvi na našem trhu? Je rozdíl mezi botou vyrobenou u nás a mezi botou ze zahraničí? Ze kterých zemí pochází nejčastěji dovážené obuvnické výrobky?
Pokud není v kupní smlouvě sjednána jiná jakost, je prodejce povinen prodávat veškerou obuv v tzv. jakosti obvyklé. Zde existují dvě základní české státní normy (ČSN 79
Co se týče kvality české obuvi, naše normy byly vždy dobré a kvalitní, zrovna tak jako obuv od českých výrobců. Nároky a požadavky na obuv v jiných zemích EU jsou bohužel podstatně nižší, případně nejsou vůbec specifikovány. Vzhledem k tomu, že obuv, vyjma pracovní a zdravotní, nepatří do určených výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, a vyjma dětské obuvi určené pro děti do tří let (vyhl. MZ 84/2001 Sb.) nemusí mít obchodník žádné certifikáty ani atesty na kvalitu obuvi.
U značkové obuvi by kvalitu měla garantovat značka. V praxi tomu tak ale bohužel není. Mnozí značkoví výrobci zejména sportovní obuvi ve snaze ušetřit, používají levnější materiály – levnější druhy pletenin, levnější vyztužovací dílce apod., což se zákonitě musí odrazit nejen v kvalitě boty, ale také v její životnosti. Snad je to marketingový tah výrobců, aby se obuv rychleji opotřebovala a oni tak měli vyšší zisky. Co se týče zemí, ze kterých je obuv nejčastěji dovážena, tak podle dostupných statistických informací je v současnosti každá druhá bota na světě vyrobena v Číně.
Lidé si často pletou záruku se životností obuvi. Jaký je v tom rozdíl?Spotřebitelé se někdy domnívají, že když je na obuv záruka 2 roky, tak by i při každodenním nošení měla ty dva roky vydržet a zůstat beze změn. To je velký omyl a tyto skutečnosti by se měly lépe spotřebitelům ozřejmit. Záruka na spotřební zboží je sice dvouletá, ale je zřejmé, že některé druhy výrobků nemohou takovou dobu užívání vydržet a často také záleží na intenzitě používání. Obuv nošená každodenně vydrží bezesporu kratší dobu než obuv, kterou spotřebitel obuje třikrát ročně.
Je třeba vycházet z toho, že reklamovat je možné pouze výrobní vadu, která vznikla při běžném používání obuvi v záruční době, případně jiný rozpor s kupní smlouvou. Není tedy možné reklamovat skutečnost, že obuv nesedí např. na délku nebo šířku. Rovněž není možné reklamovat běžné opotřebení výrobku a změny vzhledu vzniklé v důsledku nošení, ani poškození výrobku z důvodu zanedbání řádné údržby, (např. ošlapané patníky a v důsledku toho poškozené podpatky obuvi, popraskané kožené svršky u obuvi, která byla např. v zimním období opakovaně promáčena v solných „břečkách“ a nebyla následně nijak ošetřena a nakrémována atd.).
Pokud obuv splňuje jakost stanovenou technickými normami, případně jakost obvyklou, eventuálně pro výrobek deklarovanou, většinou nebývají
Co mohou spotřebitelé dělat se zamítnutou reklamací obuvi? Obrací se na nás velmi často s tím, že ačkoliv bota byla téměř nenošená, obchodník jim reklamaci zamítl.
V poslední době se relativně často setkáváme s případy, že po několika týdnech nošení se na obuvi objeví výrobní vada a obchodník ji odmítá uznat. Pokud obchodník zamítne reklamaci, není vše zdaleka ještě ztraceno. Pokud jsme jako spotřebitelé opravdu přesvědčeni o oprávněnosti naší reklamace, měli bychom vyhledat vhodného soudního znalce (dle místa bydliště či povahy vady). Seznam znalců je možné nalézt na stránkách ministerstva spravedlnosti www.justice.cz. Se znaleckým posudkem v ruce, pokud je samozřejmě v náš prospěch, bychom se měli znovu obrátit na prodejce. Ten v případě, že reklamaci na základě posudku uzná, by nám měl uhradit také náklady spojené s uplatněním reklamace (poštovné, jízdné, posudek apod.). Pokud obchodník reklamaci i přes pozitivní posudek neuzná, nezbývá nic jiného, než se obrátit na soud.
Podle názoru naší asociace, tento systém není právě šťastný, neboť zbytečně zatěžuje soudy, které by se měly zabývat mnohem závažnějšími případy. Také naše organizace již několik let upozorňuje ministerstvo na tuto skutečnost. Navrhujeme proto úpravu legislativy a vytvoření určitých nezávislých institucí pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, kde by měli být zastoupeni soudní znalci, zkušebny, ale také zástupci spotřebitelů, výrobců a prodejců nebo jejich profesních komor. Tento orgán však musí mít napřed oporu v zákoně, aby jeho rozhodnutí byli obchodníci nuceni respektovat. Často totiž u soudních sporů nejde ani tak o to, zda obuv byla kvalitní či nikoliv, zda se na ní projevila výrobní vada či zda jde o opotřebení nebo poškození obuvi, ale o to, kdo má zdatnějšího právního zástupce. Ten je mnohdy schopen kvůli cenové kalkulaci posudku nebo nějaké formální chybě posudek prohlásit za nevěrohodný, a tím tak celé soudní řízení nejen prodlužovat, ale především prodražovat. Samotný spotřebitel z takového sporu zpravidla neodchází jako vítěz, i když se jeho reklamace zdá oprávněná. To je také hlavním důvodem, proč lidé zamítnuté reklamace tímto zdlouhavým způsobem většinou neřeší a raději se smíří s tím, že koupili nekvalitní výrobek.
Co si myslíte o nákupu obuvi na tržištích? Doporučujete jej spotřebitelům, nebo by se měli smířit s tím, že když nakupují na tržišti, tak nemohou očekávat kvalitu?
Levná obuv prodávaná na tržištích je vyrobena většinou z různých koženek a plastů, které mají tvarovou paměť a jsou neprodyšné. Nepřizpůsobí se tedy individuálnímu tvaru nohy a nepropouštějí ven pot. Mikroklima v takové obuvi bývá dosti drastické, v zimě jsou nohy permanentně v mokru a chladu, v létě je možné pociťovat spíše pálení. U tzv. „sportovní obuvi“ prodávané na tržištích dochází rovněž velmi často k propadání tzv. odlehčovací mřížky v podešvi a k hydrolýze napínací stélky, která je většinou pouze z lepenky. Lidé však většinou s mnohem nižší kvalitou obuvi na tržišti počítají již při jejím nákupu, a ani se nedomnívají, že by zde obuv vzhledem k její nízké ceně měli reklamovat. Tyto údaje vyplynuly z analýzy, kterou si naše asociace nechala zpracovat.
Zásadně však nedoporučuji nakupovat obuv, a to především pro děti, na tržištích, ale pouze ve specializovaném obchodě. Při každém nakupování obuvi žádejte kvalifikované přeměření velikosti obou nohou dítěte. Doporučujeme obuv nakupovat v odpoledních hodinách, kdy je noha nejširší. Je vhodné, aby dítě vyzkoušelo celý pár obuvi a aby se v nové obuvi prošlo po prodejně. Sledujeme přitom, zda obuv neklouže z paty. Toto není při nákupu na tržišti absolutně myslitelné.
Člověka musí jeho nohy nosit celý život a jedině zdravé nohy umožní také přiměřenou pohybovou aktivitu až do pozdního věku. Měli bychom si svých nohou vážit, starat se o ně a věnovat více pozornosti i nákupu komfortní, pohodlné a kvalitní obuvi.
Nový komentář
Komentáře
Jojo, tak s tímto naprosto souhlasím. On je totiž rozdíl mezi hezkou obuví a opravdu kvalitní obuví. Já si například v poslední době velmi oblíbila obuv Scholl. Zdravotní boty nosím kvůli problémům se zády a pomáhá to. Navíc jsou ty boty opravdu kvalitní. Určitě doporučuji. :)
Kadla: co je to prosímtě "špatné užívání" u bot? Copak s těma botama někdo dělá něco jiného než že v nich chodí?
Kadla: aha, tam jsem si jednou koupila sandálky na podpatku na ples a v pohodě, ale téměř je nenosím... jinak u Bati nenakupuju vůbec, moc se mi tam boty nelíbí
Andrejka82: Vždyť povídám, že u Bati (odtamtud jsem měla dvoje boty, oboje se rozpadly a s reklamací byly fakt problémy. Syn si ty Adidasy koupil v Gigasportu. Po třech měsících praskly. Prý to bylo špatným užíváním. To by se z toho jeden zbláznil.
Andrejka82: Různě
Já mám na boty smůlu, mám dost velkou nohu, když už někde mají moje číslo, tak je dost úzký výběr a když už se mi něco líbí a dokonce mi to i je, tak se tomu něco stane
A jak poznám kvalitní obuv? Koupila jsem pětiletému synovi kožené a kvalitně vypadající boty u Bati, za 899 Kč. Měl je asi 5x když jsem zjistila, že z jazyka jedné boty leze molitan - podšívka byla přichycena za malý kousek a rozpáralo se to. Šla jsem je reklamovat a reklamace byla zamítnuta. Nesouhlasila jsem, nechala jsem to poslat na přezkoumání do Zlína a opět zamítnuto - prý běžné opotřebení. Nenabídli syčáci ani opravu, přitom každému na první pohled bylo jasné, že boty jsou jak nové, takže to opotřebením jaksi být nemůže. K soudu jsem to nehnala, ale od té doby se snažím u Bati nenakupovat, protože jeho jednáni považuji za nečestné a nesportovní.
nechápu, kde ty boty kupujete, zatím jsem žádné reklamovat nemusela, většina mi vydrží dlouho a bez problému
Puca: Jojo, já mám od Vietnamců několikery letní boty, všechny už několik let, pohodlné (vypolstrované pod šlapkou), prostě skvělé. Nedám na ně dopustit. A vzhledově vypadají úplně stejně, jako ty, co mají v kamenným krámě. Hlášky, že v kamenném krámě a ve značkových obchodech jsou jen kožené boty, je pěkná blbost. Spousta bot je tam z uměliny. Jo, a boty, co jsem si vloni koupila u Bati, se mi po 2 měsících rozpadly a s reklamací jsem měla hodně velké problémy. A syn si vloni v létě koupil za 2000 boty Adidas a po třech měsících mu začala bota praskat. Reklamaci neuznali. Takže jsem začala nabývat dojmu, že v kamenném krámě mají větší šmejdy než u těch tolik zavrhovaných Vietnamců.
Ťapina: presne takhle jsem si kdysi vzala na vodu ruzovy platenky od vetnamcu z paty tridy - ze je jako za ten tyden znicim a vyhodim. jezdim s nima na vodu uz vic nez deset let a mrchy drzej jak zidovska vira
takze se jich asi nikdy nezbavim...
Ťapina: To je fakt. Nikdy jsem neměla problém s reklamací ve velkém obchodě. V malých pokaždé.
Meander: Je fakt, že asi jak kde. Tohle bylo v Hypernově, tam berou všechny reklamace a na nic se neptají, můžou si to dovolit.
Ťapina: Já zkusila reklamovat loňské sáčko, u kterého mi praskla koženka pod rukávy, a vypadá to, že budu muset vzít prodavačku co rukojmí...
Vivian: Letošní myslím jako že loňské. Na tu loňskou zimu, co letos končila
Vivian: To ještě reklamuj, já jsem taky teď na jaře nesla do obchodu letošní zimní boty s propadlou patou. Přece jenom i při denním nošení by boty mohly vydržet déle, než čtyři měsíce. Vypadá to, že to uznají
Já mám letní sandály od Vietnamců za stopade a nosím je už asi čtyři roky a pořád jsou jak netknutý
a taky mám od nich domácí pantofle a s těma je to to samý... A jsou tak pohodlný, že je na noze ani necítím
.
No a na zimu jsem si loni koupila značkové kožené boty a už jsou prasklé, takže asi poletí do popelnice...
Takže si fakt myslím, že v obchodě i na tržnici je to prostě otázka štěstí... Zobecňovat se rozhodně nedá.
Manx: Já chodím na návštěvě bosa. Tzv. pantofle pro návštěvy bych na nohy nevzala ani za zlatý prase.
O reklamacích bot bych mohla psát romány! Manželovi jsem u Bati reklamovala sportovní boty po 14 dnech nošení do tělocvičny, další (tenkrát mokasíny) se mu rozpadly po necelých 3 týdnech nošení do práce a prodavačka nechtěla uznat reklamaci, protože je "nevhodně" nosil. Loni jsem koupila synovi na jaro docela drahý boty (opět v kamenným obchodě) - vzal je asi 3x na sebe a vytrhaly se tkaničky
- údajně za ně neměl tolik tahat
... Reklamaci nakonec vyřídili(po měsíci), ale letěla jsem mu rovnou koupit boty k Vietnamcům, aby měl v čem chodit! Tak se nám to trošku prodražilo. A to nemluvím o tom, když jsem si slavnostně koupila v krámě letní pantofle a pak zjistila, že Vietnamci prodávají úplně stejný
- skoro za poloviční cenu!!! Od tý doby si dávám pozor, protože někde v kamenných obchodech prodávají vietnamský boty naprosto bez uzardění a za mnohem vyšší ceny...
Koupila jsem botky v obchodě v nákupním centru kaufland za 1500 Kč. Po dvou měsících se rozpadly a při reklamaci mi bylo sděleno, že boty jsou nadměrným nošením totálně zdevastované, přitom se jedná o "vycházkovou obuv". Netušila jsem, že takové botky se mají vystavit ve vitrínce
. Jo a mimochodem, podobné, takřka stejné jsem viděla u Vietnamců za 195 Kč!!!!
Já blbec koupila synovi na vánočních trzích pyžamo 100%bavlna,znělo.Pyžamo už není
,nemohl v tom spát.Takže pro mě pravidlo č.1,nic nekupovat na tržnici (stejně je to buď vietnam nebo turecko
Juana: Mno, viděla jsem vietnamská trička, na nichž byla visačka 100% bavlna a která se lepila na žehličku.