Jednou o Vánocích, to už mi bylo 9 let a mé sestře Daně 3 roky. Celé odpoledne jsme se se sestrou snažily pomáhat mamince a babičce se salátem a ostatními dobrotami. Moje sestra třeba tím, že podávala jablka dědovi a on je okrajoval, aby byla na štrůdl. Hm a já jsem už pomáhala se salátem.

V našem bytě zabral kuchyni můj otec a vařil pro změnu rybí polévku, jak pro nás, tak i pro dědu s babičkou.

Večeřeli jsme každý zvlášť, což bylo dědovo přání, že chce mít u jídla klid.

Po večeři se nejprve rozdávaly dárky u rodičů pod stromečkem, ani já ani sestra jsme však nedostaly žádné takové dárky, které bychom si pamatovaly celý život.

Ale přešly jsme k babičce, její byt, to byla malá kuchyň se stolem a židlemi, gaučem a starou kredencí a klasickými kamny na uhlí. K tomu patřila jen jediná, ale obrovská ložnice  6x7 metrů. V jednom rohu byl stromeček, pod okny velké manželské postele s vysokými čely a uprostřed kamna, tzv. piliňáky, a vedle dveří jedna skříň. Topilo se tam málokdy, snad jen o Vánocích.

Místnost byla temná, jen svíčky hořely na stromečku a kdosi cinkal na zvoneček... jako dnes se mi ten den vybavuje. Vstoupili jsme všichni do místnosti a najednou jsme uslyšeli zvláštní zvuk, jakoby zařehtání.

Zpoza vysokého čela postele, za ní byla totiž ulička, tak metr široká, byl kýmsi - snad babičkou, vytlačený červený umělohmotný koník na kolečkách. To jsem ani já nečekala. Děda hned přistoupil, posadil na něj celou zkoprnělou sestru a zatáhl za kroužek na hřívě koně a znova se ozvalo zařehtání. Sestra ani nedutala.

Děda ji sundal z koníka a ukázal jí, že jezdí, že ho může za sebou vodit... byl skoro tak velký jak ona. Už ji nezajímaly žádné jiné hračky, jen ten koník. Nakonec celá zmožená dojmy a tím taháním po celé ložnici koníka za sebou usnula na podlaze vedle něj, sotva jsme se začali zabývat svými dárky.

Je však zajímavé, že tento zážitek s koníkem si moje sestra vybavuje dodnes.

Zdravím vás.
X-tá

Tak to vidíte, jeden by řekl konina, a on zážitek na celý život!
Ale vážně, ta atmosféra je přímo hmatatelná, včetně tajemného pokoje, kde se netopí a kam se jen tak nechodí... Úplně to cítím a líbí se mi to. Tak ať to letos dopadne podobně!:)