Poslední víkend v srpnu jsme byli celá rodina v Praze. Josífek jel poprvé vlakem a cestu do Prahy skoro celou prospal. Bylo to hlavně tím, že jsme měli kupé sami pro sebe, a tak byl celou cestu klid.
Zato při zpáteční cestě jsme byli v kupé namačkaní jako sardinky a Josífek spal za celé čtyři hodiny cesty, snad dvacet minut.
Ale povím vám, vůbec jsme se nenudili…

V Praze jsme našli kupé, do kterého jsme měli koupené místenky. Seděl tady už manželský pár z východního Slovenska a starší paní z Olomouce. Sedli jsme si na svá místa, vlak měl do odjezdu jen pár minut, a tak jsme doufali, že více lidí už nepřistoupí.

Ale to jsme se mýlili. S místenkou si k nám přisedl ještě starý, tlustý pán, s hůlkou, žijící někde na pomezí Moravy a Slovenska. Bývalý řidič autobusu.
A v takovéto sestavě se vlak rozjel…

Zpočátku jsme spolu navzájem nijak nekomunikovali, ale po chvíli se dal starý pán s hůlkou  do řeči s paní ze Slovenska. Povídali si o starých časech, o tom, jak je hloupé, že jsme se rozdělili a najednou přišla řeč na pirožky. A tím se konverzace začala ubírat směrem, ze kterého jsem měla největší radost já, protože jsem mohla vzít do ruky bloček a tužku, a zapisovat si nové poznatky o vaření a recepty…

Paní z Olomouce byla zvědavá, jak paní ze Slovenska dělá langoše. Ta se hned začala chlubit, že její recept na langoše je ten nejlepší a „tak si, paní, pište“...
60 dkg hladké mouky
1 vejce
1 celá kysaná smetana
kostka droždí (cca 42 g)
trocha mléka
sůl
špetka cukru
Z droždí, trochy mléka a špetky cukru uděláme kvásek, přidáme do mouky, vejce a celou kysanou smetanu. Podle potřeby můžeme zředit mlékem. Těsto dáme do lednice a na druhý den smažíme výtečné langoše.
Věřte mi, že jsem je vyzkoušela hned na druhý den a lepší jsem nejedla.

Autobusák nechtěl zůstat pozadu, takže vyprávěl, jak jezdili na zájezdy a on byl vyhlášený kuchař a pro všechny ostatní řidiče vařil jednoduchou a dobrou kmínovou polévku.
To se jen hrst kmínu a dvě cibule osmaží na troše oleje, přidá se hladká mouka. Tím vznikne jíška, kterou rozředíme vodou. Přidáme ještě tavený sýr, třeba tři trojúhelníčky. Na talíři polévku můžeme posypat strouhaným tvrdým sýrem.
Jako druhý chod prý často smažil lahodné čevapčiči, do kterého nešetřil majoránkou.

Nevěřila bych, že vysloužilý autobusák vaří doma džem. Víte jaký? Hruškovo-ananasový. Ten je prý nejlepší.

Paní z Olomouce nechtěla zůstat pozadu, tak dala paní ze Slovenska tip, že když nakládá zelí, tak jedině s koprem.

Musím říct, že nejvíce nápady hýřil autobusák. Pánovi ze Slovenska se sbíhaly sliny na škvarkovou pomazánku, která se zavařuje do sklenic. Stačí jen pomlít škvarky, přidat cibuli nakrájenou na maličké kostičky, rozetřený česnek a strouhaný tvrdý sýr.

Takhle si ti čtyři povídali o jídle ještě dobrou hodinku. Potom změnili téma a za další hodinku už manželé ze Slovenska vystoupili a místo nich si k nám přisedla náramně zajímavá sestava - holka, kluk a krabice plná bílých myšek. Ale to už sem nepatří…  

         
Reklama