Kuchyně pro tělesně postižené

známá má také zdravotní problémy a potřebovala vytvořit návrh kuchyně podle svých představ, naštěstí našla firmu, která ji maximalne vysla vstric

mam-ča: no jo, ale pak mě rozhodí každá maličkost, třeba: uvědomí si někdy někdo, jak je svět kolem nás bariérový: a to nemluvím o chodnících, schodech do obchodů a restaurací, neexistence veřejných WC (všech), vozíčkář má problém vybrat si své vlastní peníze z bankomatu, zatelefonovat z veřejného automatu, sluchově postižený nemá šanci zajít si do kina, protože snad žádné kino není vybaveno indukční smyčkou, aby slyšel zvuk do sluchátek a pod. a pod. A to nemluvím o zrakově postižených.
Proč, když se staví náhodou nové byty, nemají osmdesátky dveře do kuchyně na WC a do koupelny o pokojích a vstupu ani nemluvím, a to nemusí být přímo stavěné jako bezbariérové, jenom tak, aby se daly později upravit bez větších problémů. Ten člověk, kterého jsem tady vzpomínala, dělá v bytě hotová kouzla, včetně přeložení plynové stupačky v koupelně, aby si mohl nechat rozšířit dveře, do kuchyně ani dveře mít nemůžou, museli odstranit i futra (zárubně), aby dosáhl aspoň seddesátipěti cm a dostal se tak, po půldruhém roce, sám do kuchyně. Nad těmito věcmi uvažuje většinou jenom ten, kdo má někoho takhle postiženého ve svém okolí a bere ho zcela jako přirozenou součást života, ne jako něco exotického, co patří někam do ústavu. Čtyřicet let nám zapírali, že v naší společnosti jsou i zdravotně handicapovaní a jenom doufám, že bude stačit polovina doby na to, abychom si zvykli, že do naší společnosti patří a jsou.

Markýza: Díky za to, že své povolání sociální pracovnice bereš jako poslání.
Každý by si měl uvědomit, že se ho tohle téma také týká. Vždyť kolik je mezi vozíčkáři mladých lidí, co se v téhle pozici ocitli během okamžiku. Při autonehodě, sportu, nebo třeba jen nešťastném skoku do vody.

páťa: copak Praha, si představ, že tady nejsou bezbariérové byty vůbec a ani se NEUVAŽUJE o výstavbě, a když se jeden můj klient ptal, co má dělat, když bydlí v paneláku a má potíže, když je na vozíku viz článek, tak mu moje kolegyně - sociální pracovnice samosprávy - řekla, že on může jít na DPS a rodina ať zůstane v tom bytě, kluk byl v osničce a holka měla po prázdninách nastoupit do školy, to je bez komentáře, prostě na odstřel, ta holka se minula povoláním a nemá tam co dělat. Tak teď upravuje byt - koupelnu, WC, podlahy dveře a prahy už jsou hotové a teď se zrovna pouštíme do kuchyně - na co nemají, tak zkoušíme nadace.

Markýza: tak v tom domě co jsem dělala jsou i velké byty a bydlí tam i mladé rodiny. Je tam složení veškeré věkové kategorie. A dokonce tam je i několik mezonetových bytů. Ale je pravda,že ne každá město s takovými byty disponuje. Jo já mluvím o Praze.

páťa: no je pravda, ale ne každé město disponuje takovými byty a v DPS jsou většinou byty malé a rodina se tam nevejde. A navíc - přestěhuj rodinu s malými či pubescentními dětmi mezi samé důchodce

Markýza: to je jedno z možných řešení. Nebo je možnost zažádat si o byt v bezbariérovém domě s možností i domácí péče. Není to špatné. V jednom takovém domě jsem pracovala a bylo to myslím pro ty lidi fajn.

Zapomněla jsem: podmínkou příspěvku je, že zdravotně postižený bude v tom bytě bydlet 10 let. Jinak by se musel příspěvek vracet.(alikvotní část)

paní Irena, resepektive její manžel by se měl v první řadě obrátit na svůj městský úřad, popř. úřad městské části, na odbor sociálních věcí, tady by mu měla zajisté ochotná kolegyně vysvětlit, že na úpravu bytu pro vozíčkáře existuje příspěvek od státu, první poodmínkou je schválení posudkovým lékařem, zdravotně postižený musí splňovat podmínky postižení uvedené v příloze č. 5 pís, a) - g) vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb. a dále se bude postupovat podle § 34 výše zmíněné vyhlášky, kde se praví, mimo jiné, že za úpravy bytu se považuje zejména: a) úprava přístupu do domu, garáže, k výtahům včetně schodů, k oknům a na balkon. b) úprava povrchu podlahy, ovládacích prvků domovní a bytové elektroinstalace, kuchňské linky popř. dalšího nábytku. c) rozšíření a úprava dveří. d) odstranění pravhů. e) přispůsobení koupelny a záchodu včetně vybavení vhodným sanitárním zařízením a lehce ovladatelnými bateriemi. f) instalace potřebné zvukové nebo světelné signalizace. g) zavedení vhodného vytápění. h) vybudování telefonního vedení. i) stavební úpravy spojené s instalací výtahu. Rozsah úprav se posoudí se zřetelem na závažnost a druh zdravotního postižení.
Výše příspěvku se určí se zřetelem na příjmy a majetkové poměry občana a jeho rodiny a to až do výše 70%prokázaných nákladů účtovaných fyzickými nebo právnickými osobami, nejvýše však 50 000 Kč (100 000 na stavební úpravy výtahu) Na vyúčtování jsou pak tři roky.
Výčet je orientační a na každou úpravu se dá přispět zvlášť.
Je mi jasné, že 50 000Kč není moc, ale! Pokud rodina nedisponuje finančními prostředky na doplacení úprav, lze se obrátit na nadace.(Nebudu jmenovat - reklama).
Jako všechno i toto souvisí s ochotou pracovnic MěÚ, pokud jsou úřednice, chyba, pokud se vžijí do role sociálních pracovnic, pak by tu neměl být problém.
Na závěr - pokud budete chtít poradit, máte osobní zkušenost a nejste si jistí - pište klidně do vzkazů. pokud vím poradím, když nevím, zjistím, kam se obrátit. Jsem sociální pracovnice.