185 vyzkoušených receptů, jak uspět hned napoprvé
Kuchařka pro dceru (nebo i sestru, snachu, vnučku či přítelkyni) je kamarádka pro každého, kdo se chce naučit vařit dobře a s chutí. Jak překonat nástrahy složitějších jídel a dosáhnout dokonalosti? Tahle knížka je jiná než ostatní kuchařky pro začátečníky, je psaná vtipně a s láskou – tak, jak vás může naučit vařit vaše máma. Ale ne vždycky to jde. Díky téhle knížce můžete mít máminu radu vždy po ruce – a to přesně tak, jak to současná mladá žena potřebuje.
Nepřikazuje, nehemží se nejasnými pojmy, nezdráhá se přesně vysvětlovat, co se děje v hrnci, a ochotně upozorní na kritické okamžiky a časté chyby. Získáte tak rádce a kamarádku, která vás naučí o vaření přemýšlet, vezme vás za ruku a pomůže odhalit kuchyňská tajemství. A pokusí se zabránit zbytečným kulinářským katastrofám, díky ní uvaříte dokonalé jídlo hned napoprvé. Získáte tak potřebné sebevědomí a ve své kuchyni budete vládnout vy. Jak říká autorka: „S vařením je to jako se čtením – nejdřív se musíte naučit písmenka, pak zvládnout slova a věty a nakonec si přečtete krásný román.“ S touto knihou se naučíte úplně vše, co budete potřebovat – od špaget po svíčkovou. Najdete v ní recepty na klasická česká jídla i moderní světové recepty, recepty pro sváteční příležitosti, ale i vaření z toho, „co dům dal“.
Knížka kromě fotografií hotových jídel obsahuje i fotografie, které zachycují důležité okamžiky přípravy. Jako bonus je do každé kuchařky vloženo 16 záložek zdarma – své oblíbené recepty nemusíte hledat – založte si je!
O autorce
Jana Zatloukalová (*1975), matka čtyř dětí, byla jednou z těch dívek, které toho doma, co se týče vaření, zrovna moc nepochytily. Když ji prázdné hrnce ve vlastní kuchyni přinutily se do vaření pustit, marně si nad hromadami zakoupených kuchařek lámala hlavu, co je to „dusit do měkka" nebo „středně vyhřátá trouba“. Nakonec se vaření stalo jejím koníčkem a za množstvím kuchařských experimentů se objevují úspěchy. Přispívá do časopisu Apetit, provozuje kuchařský blog a sní o tom, že si jednou otevře bistro.
Příběh za knihou
Jana Zatloukalová se učila vařit sama, z kuchařek. Postupně se za dlouhou řadou nepovedených experimentů začaly objevovat úspěchy, na trnitou cestu, která k nim vedla, ale nezapomněla. Když její prvorozená dcerka těžce onemocněla a musela dlouhodobě ležet v nemocnici, Jana využila času, který tam trávila s ní, a začala pro ni sepisovat kuchařku, aby ji podobných problémů ve vzdálené budoucnosti uchránila. Malá Lucinka nakonec svůj boj prohrála, ale Jana kuchařku dokončila. A z knížky původně určené jen její dceři udělala kamarádku pro všechny dívky – dcery – které, stejně jako kdysi autorka, prošly kuchyní svých matek takřka nepoznamenány. V našem nakladatelství to je nejrychleji přijatá kniha – koncepce, zpracování, forma, dobré rady a tipy nás opravdu nadchly.
Řekli o knize:
Ondřej Kaftan
foodblogger
Kuchařka pro dceru není pouhou sbírkou receptů, ale i příběhem a lidskou výpovědí. Zpracování typografie, barev i fotografií je na velmi vysoké úrovni. Už během letmého prolistování na vás kniha zapůsobí dojmem díla detailně promyšleného a koncepčně zvládnutého. Líbí se mi layout, fonty i doprovodná grafika. Jeden by nevěřil, že se jedná o výtvor ryze český a českým nakladatelstvím vydaný.
Martina Boledovičová
majitelka nakladatelství Smart Press
Rozhodování o tomto titulu trvalo přibližně 5 minut. Po přečtení ukázkové kapitoly jsem věděla, že to bude dobrá a hlavně potřebná kniha. Sama jsem v ní našla to, co léta hledám. Naučit se DOBŘE vařit je docela kumšt. Právě v tom slově je to kouzlo. Naučit se vařit dokáže každý, ale tak, aby to všem chutnalo, to je o něčem jiném.
Vše se dozvíte na stránkách www.smartpress.cz
Nový komentář
Komentáře
já jsem jí listovala v knihkupectví a ač nejsem začátečník v kuchyni ani náhodou, neodolala jsem
gerda: biokuchařku h.z. vydalo stejné nakladateství a myslím, že tahle se jí určitě vyrovná. je moc hezky zpracovaná
Těším se, až si budu moci kuchařku sama prohlédnout, pročíst a lecos vyzkoušet. Pokud bude opravdu taková, jak si ji představuji, už vím, že jednu dostane moje dcera a druhou kamarádka, která, byť stará(mladá
)jako já, stále má k vaření dosti daleko - myslím, že její rodina mě pochválí 
. No, a já vařím móóóc ráda. I jím, bohužel 
Ahoj I. 
Dětskou kuchařku 'Dneska vařím já' jsem také měla a byla absolutně senzační.
Jak to tak sleduju, tak můžu děkovat babičce, že mě od osmi let držela u plotny, tudíž jsem kolem desátého roku byla schopná samostatně vařit... dneska se to zatraceně hodí
Knížka se dá na internetu koupit i mnohem levněji, zkuste si ji zadat do vyhledávače
Myslím že je to i dobrej nápad na dárek 
danca79: skvělá ryba, pochází z Vietnamu, dá se koupit například v Intersparu nebo v Globusu mražená, v Makru i čerstvá - jako filety bez kostí. Chutná celé rodině, má bílé, pevné maso a vůbec není cítit rybinou.
gerda: jsem mimo misu, co je pangasius????
Pianistka: já ho mám plný mražák, koupila jsem ho výhodně pět kilo
a už se mi pomalu začíná zajídat - je dobrý, ale hodně neutrální, jemňoučký, super je, že je bez kostí. Můžeš ho udělat opravdu jakkoliv, je hotový téměř hned, takže žádná dlouhá úprava, nejlepší je fakt jen na másle :-), ale zkoušela jsem zapékat se sýrem a smetanou, i se zeleninou, a všechno to bylo dobré... 
- jo, a ideální ryba je to pro ty, co ryby "nemusí", můj manža na tom začal a postupně se propracovává k rybám, které jako ryby chutnají :-)
gerda: pangasiuse jsem dneska koupila, tak sem hoď něco jiného než "osolit, okmínovat, usmažit"
Já vařit "technologicky" umím, ale bohužel nemám tak vypaděné chuťové buňky abych to dobře dochutila. Takže já uvařím "normální" omáčku, pak si k tomu na 3 minuty stoupne partner a udělá z ní fantastickou omáčku
Recepty "okořeníme podle chuti" mě děsí 
, protože já v puse poznám že to není ono, ale nejsem schopná rozlišit jestli to mám doladit solí, cukrem, octem nebo bůhvíčím. A tohle se naučit prostě nedá 
Meander: To já, když něco neumím, tak se do toho radši nepouštím
, je přece nepřeberné množsví receptů, které mi jdou jak po másle. V poslední době vede pangasius a ten je lehký na přípravu, toho bych mohla mít plnou ledničku
gerda:
Naprostá většina mých jídel je výsledkem momentální tvůrčí invence a většinou je to kupodivu dobré 
Já ty kuchařky používám pro inspiraci. Dělám si rešerše receptů, hledám kombinace koření a podobné vědecké postupy. 
Mno, a když fakt něco neumím a chci to uvařit (jako třeba výkvěty české kuchyně, kterou naprosto neovládám), vytáhnu Výběr z receptur pro závodní stravování. 
Meander: taky bych si početla. Kuchařek už jsem měla tolik, až jsem je porozdávala, protože jsem přišla na to, že když nevím kudy kam, stejně sáhnu po osvědčené Tilschové nebo po svém modrém sešitu. Jinak už všecko dělám z hlavy, podle nálady. Včera třeba kuře na jogurtovém kari s těstovinama - hrábla jsem do ledničky a bylo.
fialinka:
Ale chystám se pořádně provětrat Mexiko a Wok.
Já mám doma všechny, celou řadu. Nejvíc vařím z vegetariánské a brambor. U nás tomu masu moc nedáme.
Meander: zrovna ty těstoviny doma mám a nejsou špatné :-), hlavně jsem se podle nich naučila dělat bešamel :-)
gerda: já se přiznám ke klasické Kuchařce naší vesnice, ve které všechny základní postupy jsou, jenže já k ní mám i "babičku na telefonu", která mne ostatně základní postupy učila už jako děcko. Kdo se to nikdy nenaučí a nemá k tomu vztah, je často s takovýma kuchařkama ztracen...
Kucharku neznám, ale podle popisu by mohla být zajímavým pomocníkem zacatecníkum. Já jsem se doma od mámy nebo babicky nechtela ucit varit, vzdycky jsem tvrdila, ze je to ztráta casu a naucím se to az to budu potrebovat. A pak kdyz jsem se odstehovala 1000km na sever a nechtela zemrít hlady jsem varit musela a byl to obcas horor. U nás pravidelne nebyla vecera, ale pokus. A nejvíc me stvaly kucharky typu: maso upecte v troube (jak dlouho a na kolik stupnu?); kváskem zadelejte testo (doprcic co je to kvásek a jak se delá?); upecte do zlatova (co je to za barvu do zlatova?); vlozte do stredne teplé trouby (trouba je od 0-300stupnu, kde je hranice mezi stredne a hodne teplou?), a to bych mohla pokracovat do nekonecna. Radsi se neptejte na telefonní úcty z tý doby.
Ach jo, znovu a lépe... http://www.kosmas.cz/knihy/120844/testoviny-spalicek-receptu/
gerda: Víš, na čem těžce ulítávám já? Na souboru Špalíček receptů. http://www.kosmas.cz/hledani_vysledek.asp
Mám všechny.
Meander: no, nevím.
Zatratit to nemůžu, ale nepřipadá mi to tak světoborné, že bych za to musela tolik dávat. To už mi nebylo líto dát 4 stovky za Biokuchařku od Zemanové, mimo recepty je to nádherně udělaná knížka, však ne nadarmo Kniha roku. No, a co se začátečnic týče, nedám dopustit na knihu mého dětství Dneska vařím já, Bodláková. Podle toho se naučí vařit i malé dítě. Pokročilejším zas skvěle pomůže Vaříme účelně pro zdravé i nemocné, sice nevypadá tak atraktivně, zato jsou tam jednoduché geniální tabulky, kde se každý zorientuje a nic se nepoplete. Obrázky jsou tam samozřejmě taky. Můžete mít samozřejmě jiný názor, ale tohle jsou slova praktika.