Máme pět základních smyslů: zrak, sluch, hmat, čich a chuť. Pokládáme je za téměř samozřejmé a začneme si jich vážit teprve ve chvíli, kdy některý z nich ztrácíme. Kéž by se to nikdy nestalo. Vždyť je tak krásné vnímat, cítit, vidět… a slyšet.
Nejeden poeta použije často větu: „Podívejte se na tu krásu kolem!“
A co tak přidat: „Poslechněte si tu krásu kolem!“
Po celý život jsme obklopeni zvuky, ať už více či méně příjemnými. Vnímáme je?
Dnes máme první jarní den, pojďme se soustředit na ty příjemné.
Kapky deště, bzukot včel, dusot koní, kuňkání žab, šumění lesa, letní bouřka, ptačí zpěv, meluzína, ale také třeba dětský smích… je tolik krásných zvuků na světě.
Vyznání zvonům
Jak už prozrazuji v ranní ukázce, mým nejoblíbenějším zvukem je bimbání zvonů. Byť se nejedná o dílo Matky přírody, ale tento zvuk je dílem zručnosti člověka, považuji tento zvuk za téměř nadpřirozený.
Když se rozezní zvony v nějakém starobylém chrámu, anebo třeba jen na malinké, vesnické kostelní věži, celým mým tělem prostupuje takový zvláštní, hřejivý pocit. Nevím, snad jsem byla v minulém životě zvoníkem, neumím si to prostě vysvětlit. Mám k tomuto zvuku neskutečnou pokoru.
V Praze bydlíme mezi dvěma kostely: kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad a kostelem sv. Ludmily na Náměstí Míru. Nádherné stavby! A nádherné zvonění zvonů.
Když je venku teplo, otvírám okna dokořán, abych je slyšela. A nejlépe, když jsem venku, přímo v blízkosti kostelů.
Zvonění zvonů je pro mě jakýmsi spojením s historií, kterou tolik miluji. Stejně ty zvony zvonily před sto, dvěma, pěti sty lety... Lidé je slyšeli stejně, jako je slyším já dnes. Slýchali je v dobách, kdy ještě nebylo rádio, televize, gramofon, mp3, počítač… v dobách, kdy na ulicích hrávali potulní hráči a kejklíři, ale i ti přestali hrát ve chvíli, kdy uslyšeli na kostelní věži - bimbat zvony...
Téma dnešního dne: Zvuky
- Jaké jsou vašim uším lahodící zvuky?
Ať už ty vytvořené člověkem, nebo přírodou? - Nechejte se inspirovat dnešními ranními ukázkami a pište nebo posílejte nahrávky (z časových důvodů nejvýš dvě!!!)
- Proč máte rády právě ten zvuk, který jste popsaly (poslaly)?
- Vážou vás k němu nějaké hezké vzpomínky?
Nebo se vám prostě jen líbí a fascinuje vás, aniž byste věděly proč.
Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
Jedna ze čtenářek obdrží příznačný dárek: Ušní svíce: které vyrovnávají tlak v ušních dutinách a zmírňují napětí v hlavě. Ušní sprej, který rozpouští ušní maz a čistí ušní ústrojí. A ke zdravým a čistým uším: přírodní vlasový šampon z řady Chlorella Pura Cosmetics.
Nový komentář
Komentáře
to je krásný zvuk, ale z dostečné vzdálenosti
Nesnáším monotónní zvuky.
pokud to není v noci, když spím, tak mi zvony nevadí
Mně lahodí zvony z Tibetu,šumění řeky, stromů ve větru....
Líbí se mi zpěv ptáků a šumění řeky.
Těžko říct, jsem zvukoplachá. Nejlépe se cítím v lese, nejhůře, když cestuji s někým, kdo má na uších sluchátka. To jsem schopná si přestoupit na jiný spoj.
velmi miluji hudbu,především písničky staré,které se zpívaly u táborových ohňů a doplňovaly zvuk praskajícího dřeva.
měla jsem moc ráda zpěv našeho kanára Pepy, bohužel už nežije
OlgaMarie — #39 Tak cikády mě ani nevzpomínej.
Mám ráda když slyším hlas někoho mě blízkého a milého.Mám také ráda písničky.
tepito — #28 Krásná fotka
Violeta — #26 Co takhle řev cikád?
átéčko — #17 Fakt až tak
Miluju ranní zpěv ptáků a vůbec mi nevadí, že mě buděj. Už aby to začalo naplno, zatím se ozvali jen párkrát, nesměle.
A nesnáším zvuk křídy na tabuli. Brrr
Mám ráda zvuky přírody
mám ráda zvuky lesa
Francaise — #33 to moc ne, pak se mi hned chce č....
Já doslova miluji zurčení vody v potoce. Ale pozor, ne každý potok vydává ten správný zvuk. Musí to být takové to typické poskkování vody přes kameny.
Nejnádhernější zvuk v mém životě byl první pláč mých dvou dětí přivedených na svět.
Jinak ranní zpěv ptáků,zrovna dnes už ráno ve čtyři hodiny už měli budíček, šumění lesa,burácení vodopádu,aj. Pěkných zvuků je moc, ale ty přírodní mám nejradši.
já mám ráda zvuk větru,deště a tikot hodin
,těch natahovacích u nás v pokoji