Vitamin A
Vitamin je nepostradatelný pro správnou funkci zraku.
Jedna z forem vitaminu A, tzv. retinal, je totiž součástí pigmentu v sítnici oka, v jeho světločivých strukturách.
Dopadem světla se tyto struktury podráždí, vzniklý vzruch se pak nervovými dráhami přenese do mozku a my vidíme. Nedostatek vitamínu A vede k šerosleposti.
Toto onemocnění se projevuje sníženou schopností vidět za šera nebo obecně při zhoršených světelných podmínkách, např. při setmění nebo umělém osvětlení.

Vitamin A je rozpustný v tucích a nachází se v másle, plnotučném mléce, smetaně a sýrech. Můžeme ho také přijímat prostřednictvím vitaminových tablet.
Doporučená dávka tohoto vitaminu je pro ženy 0,9, pro muže 1,0 mg denně.
Tato dávka by neměla být překročena.
Nebezpečné je předávkování vitaminem A pro těhotné ženy, protože tento vitamin může být ve vyšších dávkách teratogenní.
Těhotné ženy mají doporučenou dávku nižší, 0,8 mg vitaminu A denně, naproti tomu pro kojící ženy se doporučuje 1,2 mg vitaminu A denně.
Tento vitamin je však naprosto nezbytný nejen pro dobrý zrak, ale i pro správný vývoj plodu, nelze ho tedy ze stravy vynechat.

Vitamin A můžeme přijímat také prostřednictvím některých karotenoidů, látek, obsažených v ovoci a zelenině. Některé karotenoidy mají aktivitu vitaminu A, tzn. náš organismus si z nich dokáže sám vitamin A "vyrobit".
Při tomto způsobu příjmu neexistuje riziko z předávkování vitaminem A, protože organismus si z karotenoidů vytvoří jen takové množství tohoto vitaminu, které momentálně potřebuje a zbytek z těla vyloučí.
Nejznámějším karotenem s aktivitou vitaminu A je beta-karoten, který dává žlutooranžové zabarvení zelenině a ovoci. Nachází se v mrkvi, paprice, meruňkách, broskvích, špenátu, brokolici a pod.
Beta-karoten je rozpustný v tucích a lépe se vstřebává, pokud zeleninu či ovoce (např. mrkev, špenát) nadrobno nakrájíme nebo nastrouháme, tepelně upravíme a doplníme olejem nebo jiným tukem.

Antioxidační látky
Vnější prostředí je zdrojem volných radikálů, látek, které mohou ohrozit naše zdraví.
Např. UV záření a ionizační záření jsou zdrojem volných radikálů, které mohou poškodit membrány a proteiny v čočce.
Jak stárneme, poškozené proteiny se akumulují, čočka se zakaluje, v některých případech může tento stav vyústit až v onemocnění, které se nazývá šedý zákal -- katarakta. Organismus se dovede proti volným radikálům bránit pomocí tzv. antioxidantů, látek různé povahy, které mají schopnost volné radikály neutralizovat.
Mezi antioxidanty patří vitamin E a C, ale také např. karotenoidy, flavonoidy, selen a zinek.
Vitamin E se nachází v rostlinných tucích a olejích, bohatým zdrojem jsou obilné klíčky a ořechy. Do některých olejů se tento vitamin přidává, a to ze dvou důvodů -- aby se nahradila jeho ztráta, vzniklá technologickým zpracováním původní suroviny, a z důvodu ochrany samotného oleje před oxidací (žluknutím).
Zdrojem vitaminu C je především čerstvá zelenina a ovoce, v zimních měsících také např. kyselé zelí a brambory. Vitamin C působí při prevenci katarakty velice pozitivně, např. ve studii z roku 1997 bylo prokázáno, že ta skupina lidí, kteří déle než deset let přijímali denně vitaminové preparáty s vitaminem C (400-700 mg), měla o 45 % nižší riziko vzniku katarakty, než skupina kontrolní.
Zinek je stopový prvek, který ovlivňuje buněčný mechanismus různým způsobem. Fyziologické funkce zinku byly studovány zejména v sítnici a pigmentu epitelu sítnice, kde se předpokládá, že zinek modifikuje membrány fotoreceptorů sítnice a také slouží jako antioxidant, tzn. chrání buňky sítnice před poškozením volnými radikály.

Vitaminy skupiny B
Pro správnou funkci zrakového nervu (a nervů obecně) jsou nezbytné vitaminy skupiny B. Mírný nedostatek B-vitaminů může vést k poškození funkcí nervů, k tzv. oční neuropatii (zvlášť je-li spojen s kouřením nebo nadměrným pitím alkoholu).
Pro zdravé vidění jsou proto důležité vitaminy skupiny B (vitamin B1, B2, B6, a B12, niacin, kyselina listová, kyselina pantothenová a biotin).

Které další látky jsou pro zdravé oči nezbytné?
Lutein, lykopen a zeaxanthin
Tyto látky patří mezi karotenoidy, které mají antioxidační účinky. Jsou schopné eliminovat škodlivý vliv volných radikálů a chránit tak zrak před jejich negativním účinkem.
Lutein spolu s zeaxanthinem se vyskytují ve vyšších koncentracích v oku, zejména v buňkách makuly.
Zde vytváří ochrannou vrstvu, která je schopna pohlcovat škodlivé modré části spektra světelných paprsků a chránit tak makulu před poškozením UV světlem.
Lutein a zeaxanthin se nacházejí v tmavě zelené, červené a žluté zelenině a ovoci.
Dobrým zdrojem těchto karotenoidů je např. špenát, kukuřice, hrášek, brokolice, pomeranče, kiwi a červené grepy.

Nenasycené mastné kyseliny
V poslední době se objevila řada důkazů, které se týkají vztahu oka a n-3 nenasycených mastných kyselin (NMK).
Většinou se zdůrazňuje jedna vlastnost těchto n-3 mastných kyselin, a tou je jejich protisklerotické působení na cévy.
Zatím je ale málo známé, že nedostatek těchto látek vede rovněž ke zhoršení zrakové ostrosti.
Při snímání elektrických potenciálů z oka pomocí. ERG (elektroretinogram -- obdoba EKG-elektrokardiogramu) je u osob s nedostatečným přívodem n-3 mastných kyselin je prokazována porucha, která svědčí pro nedostatečnou, či méně kvalitní funkci této části oka. K hlavním představitelům n-3 mastných kyselin v našich olejích patří kyselina linolenová, poměrně vysoký obsah n-3 NMK je v olejích z mořských ryb.

Oči nám zprostředkovávají nejtěsnější kontakt s okolím.
Pro člověka je zrak tak tím nejcennějším smyslem a jeho poškození nebo ztráta pro nás znamená podstatné omezení kvality života. Proto bychom měli svůj zrak chránit.

Ing. Tereza Burianová, CSc. Nadace NutriVIT

Zdroj: www.lekarna.cz