Po naší dovolené strávené mimo civilizaci v chatce obklopené skálami a takovém klidu, že jsem si na to musela nějakou dobu zvykat, jsem se samozřejmě těšila na vanu plnou vody. Ne že bychom se nemyli, to ne, ale znáte to. Nakonec jsme se zpátky do té naší minikoupelny v paneláku docela těšili.
Kočička byla taky na dovolené u babiček, kde se vyřádila v rodinném domě až až. A hlavně měla tam možnost seznámit se sice jen přes sklo s třemi kocoury. Seznamovat se prý nechtěla, ale kdo jí může věřit, že?
V rámci prevence, co kdyby chytla blešku, jsem se rozhodla ji doma vykoupat. Nejsem vůbec přívržencem koupání koček, ale mít doma blechu, to se rovná katastrofě... takže...
Chyba první byla ta, že kočička byla pekelně naštvaná, že je zase doma, protože v tom velkém domě bylo strašně fajn, takže s námi dva dny nemluvila. Přesto jsem ji druhý den ponořila do lavoru a sprchou jsme ji namočili. To byly první protesty. Výsledek - můj roztržený řetízek - oprava 40,- Kč. A jeden asi navždy ztracený miniaturní přívěsek. Dodatek - přívěsek byl nalezen asi za rok mezi přišroubovaným prádelním košem a vanou…
Následovalo šamponování, balení do ručníku a dvouminutová doba působení Orthosanu. Tu strávila na mém klíně pevně usazena a držena s tak příšerným uraženým výrazem!!! Otáčela ode mě hlavu při každém mém pokusu se na ni podívat a vysvětlit jí, že to dělám přece pro její dobro. Kdepak.....
Následovné sprchování po době působení bylo dalším hororem. Kočičí miláček si totiž myslel, že tím držením v ručníku vše skončilo.
Koupelna byla celá mokrá, já a můj mužský asistent taky, ručníky taky mokré, po chodbě mokré fleky, a já jsem navíc měla poškrábané ruce jak po pádu do šípku.
Navíc jsme si vysloužili až do večera uražené pohledy a ještě pár dní nám to nemohla zapomenout.
Musím se přiznat, že mi jí bylo pak líto… A kdoví, jestli to mělo vůbec nějaký účinek, protože ta přehustá britská srst by prosákla vodou asi tak po týdenním non stop máčení. Prostě ta voda ne a ne se dostat ke kůži. Příroda nejspíš ví, co dělá…
Výsledek: Už nikdy ji nebudu dobrovolně a bez vážného důvodu koupat. A bez vážného důvodu ji nebudu vystavovat riziku chycení blech.
Zkoušela jsem na ni i speciální pudrový šampon. O moc lépe jsem nedopadla, i když mokro ani poškrábání se nekonaly. Uražené pohledy mě však pronásledovaly taky.
Prostě kočky svojí hygieně rozumí nejlépe jen ony samy. Takže jí do toho už nefušuju.
Je pravda, že se na nás kočandík kouká dost opovržlivě, když se plácáme ve vaně plné vody. Je jí to dobré akorát tak k napití, to jo.
Ale prý existují kočky, které se v koupání vyžívají…
Nový komentář
Komentáře
Máme taky briťáka,zatím bez blech a proto nekoupene.
vodu miluje a pořád se, aspoň tlapkama cachtá v misce s vodou.Nebo se rochní ve vaně ve zbytku pěny.
Jinak
Zjistila jsem, ze koupani muj kocourek nikdy milovat nebude. Takze spis praktikuju jen otrit ho vlhkou houbickou. V pohode to vydrzi a rychle uschne.
Máme kocourka Matýska a ten v létě jednou brzo ráno mňoukal u okna. Tak jsem ho odbyla, že tak brzy nevstávám a na papání má dost času. Když jsem mu pak nesla misku s mlékem a granule přiběhl Matýsek a byl celý od bílé barvy. Sousedé dělali fasádu a Mates zřejmě skočil do nějaké nádoby s barvou. Barva na něm uschla a to koupání byl zážitek. Prskal a řval jak malé dítě na celý dvůr, ale ani jednou mne neškrábl. Asi poznal, že mu pomáhám.
Taky jsme měli kocoura a taky jsme ho občas museli vykoupat. Vždycky držel jako ovce, ale ten řev, co se z něj linul...... sousedi si museli myslet, že ho nejmíň stahujeme z kůže.
Ale mám jinou příhodu. Měli jsme taky akvárko a kocour byl zvyklej při čištění sednout na krycí sklo a tlapkou chytat rybičky. To se mu nepovedlo, ale povedlo se mu něco lepšího. Jednou si chtěl na to sklo vyskočit, leč ono tam nebylo. Taťka ho sundal, aby ho umyl. A milej kočičák hup po tlamě rovnou do akvárka. Tam prohrábnul, odrazil se ode dna a očima vytřeštěnýma děsem, vylítnul ven, tam se otřepal a "vymaloval" nám celej pokoj. Od té doby měl vodu rád ještě míň a na akvárko už v životě nevyskočil.
Ještě bych dodala,že ta naše má stejnou barvu srsti,ale čumáček se ztrácí v obrovských papulkách,nějak nám před zimou zmohutněla.
Křečkomyš: teď už to autorka ví taky,ale zase by nevznikl další hezký článek o kočkách.Podobný přípravek jsme aplikovali každé jaro psovi a byl klid od blech i klíšťat.
ve vode se koupe turecka kocka van, jsou to takove nadherne chlupate kocky, vetsinou bile s hnedou kresbou (samozrejme zalezi na "odrude", ja je videla zatim jen v teto). Pry je to proto, ze pochazi z prostredi, ve kterem byly nuceny se zivit rybami, no a kdyz holt nejde ryba ke kocce, musi kocka za rybou!
tady je dokaz na nejake informace o teto kocene:
http://www.celysvet.cz/turecka.php
A což takhle místo koupání použít ampulku Frontlain, která se kápne číče na lopatky a působí pak 3 měsíce proti blechám a 1 měsíc proti klíšťatům?
Manx: no co, rekl si o to sam, tak si sahnul na kamna jako maly deti
Prdolka prezil, to je hlavni
A jestli te ma rad, tak tim spis, pochybuju, ze bys ho tam strkala znovu
Meander: odrazi se i od vodnich par
Ale vsimla jsem si, ze mamka si vzdycky vsechny kocky (tuktuktuk) vychovala tak, ze kdyz je koupala, tak sem tam zkusily tlapkou seknout, ale vice-mene tak nejak rezignovane staly a nechaly se - i kdyz teda ty obrovsky ukrivdeny oci...a hlasek, jako by se chystaly umrit...
Manx: To zkus. Zjistíš, že kočka má tryskový pohon, odrazí se i od vodních par a ještě ti zpustoší koupelnu.
Manx: jo čičiny jsou velmi solidární, malýho jsem párkrát vykoupala a on teď, když je nesen kolem dveří koupelny řve jako kdyby byl ztahován z kůže. Velkej okamžitě přibíhá a mňouká taky.
Zatím jsem neměla kočku, která by měla ráda vodu- co ale mají mí kocouři v oblibě je sedět na okraji vany, když se někdo koupe a občas tam namočit packu.
Manx: Meander: no, kdysi davno tu jedna panicka dvou kocek psala, ze jejich kocky maji oblibeny kout ve skrini, a kdyz jednoho nebozaka tam zavreli, tak ta druha tak zoufale sedela amnoukala u dveri od skrine, ze si proste neslo nevsimnout, ze se neco stalo
A jako skodak jsem mu tam hodila provazek, ktery kdyz zacal honit a machal tlapickama, tak si naprskal do obliceje, to uz se mu libilo min teda
A jinak..."koupaciho" kocourka jsem zazilajednoho (taky chodil tak "po kolena" ve vode alibilo se mu to
Náš Macíček se nerad koupal,umýval se sám,jen po milostných hrách jsem ho koupávala,smrděl jak bolavá pata.Velice rád si sedával na vyžehlené,ještě teplé prádlo,nejlépe na duchny.Abych zamezila otiskům kočičích tlapek,umývala jsem mu je.Vždycky jsem vypla žehličku a milého Macíka honila po bytě a jemu to dělalo dobře,že taková dvounohá kočka má o něho zájem.Macík byl velice inteligentní KOCOUR.
Manx: Taky jsem koukala. Teda, koukat jsem moc nestíhlala, neb jsem se kryla. Poprvé jsem měla ze své kočky strach.
A to byla jenom jedna... Kámoška léčila svého kocoura, dávala mu nějaký lék a on při tom ječel jako by mu trhala jazyk. A co myslíš, její 4 další kočky se rozběhly a naskákaly jí na hlavu!
Prý málem leknutím dostala psotník a byla zdrápaná jak Angelika
Meander:
kočičí solidarita
.. ten náš ve vaně vždycky hopsá jak klokan.....
... a pak s holkou týden nekamarádí...
, koupe ho totiž jenom ona.
.... od té doby se mu už koupání nelíbí vůbec....
Když byl menší, sedával na vaně když v ní někdo byl a ráchal si tam packy. Pak jsem jednou napustila vanu příliš horkou vodou a nechala ji tam než vychladne a Kocourek jak tam seděl....tak mu podjela noha a spadl do té horké vody....
Ještěže mě milé kočkomilky varujete,ať vím do čeho se nemám pouštět.
Manx: Padání do plné vany!
Kámošův kocour na mě spadnul do plné vany a bezmála mě vystřevil.
Já jsem taky koupala kocoura. Bylo to před výstavou a on měl záda a ocas jak omaštěnou peroutku. Sice se se mnou nepral, ale sloupnul z vany akrylový nátěr, naříkal a bědoval, jako bych mu trhala končetiny, a když jsem otevřela dveře od koupelny, jeho jinak úhlavní nepřítel, kočka Dorka, mě normálně napadla a pořádně mě kousla.
Presne si pamatuju,ze kdyz jsem byla jeste mala,tak maminka namacela lozni pradlo ve vane a ono plavalo samozrejme na povrchu.A nas kocicase po nem chtel projit.Od te doby vim,ze se kocka umi otocit i ve vzduchu kdyz zdesene prcha
V současné době máme 2 nádherné kocourky, kteří spíše připomínají malé tygříky. Koupat bych si je netroufla - přestože jsou venkovní a domů se chodí ohřát až když dorazíme z práce (nedej bože se zpozdit :-)). Na blechy praktikujeme Frontline, který ze srdce nenávidí a při jeho aplikaci lezou i po zdi, jen aby utekli. Ale když jsme byla malá měli jsme kocourka, který koupání miloval a nejvíc pak foukání fénem
.