Dnes se podíváme na „mága“ zcela jiného druhu. Nevařil bylinné likéry, neléčil vykuřovacími metodami, nevyvolával duchy, ale měl jasné představy o nových cestách a objevech nových světů.
Kryštof Kolumbus se narodil někdy mezi 25. srpnem a 30. říjnem roku 1451. Zda to bylo přímo v Janově, není zcela jisté, ale jelikož zde strávil dětství, uvádí se toto město oficiálně jako místo jeho rodiště.
Janov - italsky Genova, město uváděno jako rodiště Kryštofa Kolumba
Ve svých pětadvaceti letech začal Kolumbus pracovat jako obchodní zástupce v Portugalsku. Přes jeho cesty se dostal na Madeiru, kde se oženil s dcerou guvernéra sousedního ostrova Portu Santu. Tímto sňatkem se mu podařilo proniknout do vyšší společnosti v okolí lisabonského královského dvora.
Kryštof Kolumbus nebyl jen tak obyčejný námořnický dobrodruh
I přesto, že měl Kolumbus pověst vynikajícího kapitána, se svou ideou cesty do západní Indie západním směrem u Portugalců neuspěl. Praktičtí Portugalci dali přednost obeplutí Afriky. Zklamán tímto přístupem a po smrti manželky se odebral Kolumbus do Španělska, kde byl přátelsky přijat ve františkánském klášteře La Rábida, nedaleko Sevilly. Stal se přítelem opata Juana Pereze a řady španělských grandů ode dvora, kteří jeho vizi cesty do Indie na západ přes oceán přijali.
Intuice, znalosti, nebo obojí?
Po dlouhém jednání (a odmítání) byla i královna Isabela Kastilská ochotna se Kolumbovým projektem zabývat. Ještě dříve, než Kolumbus vyplul, byl povýšen do šlechtického stavu a jmenován guvernérem zemí, které objeví. Je pravděpodobné, že jak Kolumbus, tak královna věděli, že Kolumbus nedopluje do Indie. Prý věděl, že Toscanelliho mapa je podvrh vytvořený z popudu neznámého člověka v pozadí. Věděl však, že cesta přes oceán nepotrvá tři roky, že objeví nové země, panenské a plné zlata. Prý to věděl na základě intuice a vnitřního esoterického poznání. Podle jiných to věděl na základě intuice někoho jiného a objevují se i verze, že měl dostatek informací o západní cestě a možné existenci pevniny v Atlantiku od antických autorů, kteří vypočetli téměř přesně obvod zeměkoule (jakož i později Arabové). O pevnině a ostrovech v Atlantiku psal například už i Aristoteles, Marcellus, Seneca mladší ad.
ukázka z filmu Dobytí ráje 1492
Ať tak či onak, Kolumbus vyplul za úsvitu 3. srpna 1492 a přistál v Novém světě 12. října téhož roku kdesi na Bahamách (dosud se vedou spory, kde přesně to bylo).
Vzhledem k tomu, že jak Kolumbus, tak královna Isabela tvrdili před veřejností, že jim jde jen a jen o cestu do Indie a že Kolumbus cestu do Indie objevil, nemohl se tak vydávat za objevitele Nového světa, a ten nemohl být pojmenován ani po něm, ani po manželském královském páru. Byl nakonec pojmenován po bezvýznamném agentovi bankovního domu Medici z Florencie - Amerigo Vespuccim, který jako první nahlas řekl: To není Indie, to je Nový svět – Mundus Novus!
Kryštof Kolumbus zemřel 20. května 1506 ve Valladolidu. Později byly jeho ostatky převezeny do kláštera la Cartuja v Seville. Roku 1795, po okupaci ostrova Francouzi, byly převezeny do Havany a poté roku 1898 byly opět vráceny do katedrály v Seville.
Dodnes vedou historici spory o to, zda Kolumbus umíral v přesvědčení, že plavbou na západ dosáhl břehů jihovýchodní Asie, či zda si ke konci života uvědomil, že objevil nový kontinent. Intuice ho však rozhodně nezklamala.
Zdroj: Josef Janáček, Čtyři plavby Kryštofa Kolumba, Paseka, 2003
Nový komentář
Komentáře
zajímavé
Myslím, že dokázal použít informace, ke kterým v knihovnách přišel a uvěřil jim.
ten má ale dlouhý prsty