Devětadvacetiletá Monika vyrůstala na Slovácku. Později se přestěhovala za prací a manželem do Prahy, ale za babičkou do Podluží stále jezdí. Píše: „Nevím, čím to je, možná tím, že jsem z Moravy, ale kroje, a teď mluvím o těch mužských, mě prostě hrozně rajcujou!“
S Monikou jsem se náhodou potkal v jedné internetové diskuzi. Překvapila mě svým názorem na muže v krojích a letmo mi tak připomněla scénku ze slavného filmu Jak básníci přicházejí o iluze, kde Mireček obléká kroj proto, aby jeho vyvolená poznala, že není ze stejné oblasti, a tedy nebudou mít „debilní děti“...
Monika jezdí na Moravu nejen za babičkou, ale i za muži v krojích, které si ráda fotí - chlapi v krojích jí zkrátka přijdou sexy... co mi o téhle své zálibě napsala?
Monika a muži v krojích
Nevím, čím to je, možná tím, že jsem z Moravy, ale kroje, a teď mluvím o těch mužských, mě prostě hrozně rajcujou! Ne že by ty ženské nebyly krásné, to jsou, ale já jsem na chlapy, takže po mně nemůže nikdo chtít, abych se rozplývala nad sukněmi a spodničkami!
Bydlím sice v Praze, kde tolik příležitostí potkat moravské „krojované“ opravdu není, ale babička bydlí na vesnici přímo ve středu slováckého Podluží a já k ní jezdívám. Úplně nejraději, když jsou ve vesnici hody nebo jiná slavnostní příležitost, kdy se místní do krojů oblékají. Hody ale miluju nejvíc! Celé to trvá pět dní, přijde mi to, jako bych se ocitla na jiném světě!
Moje úchylka, vyznačující se tím, že se mi rozbuší srdce už jen při pohledu na ostře rudé pánské červenice, vysoké holínky, vyšívanou bělostnou košilku, pentle... už došla tak daleko, že jsem si pořídila fotoaparát, skutečně drahý a šíleně velký fotoaparát! Proč? S ním se totiž nestydím proniknout přímo mezi krojované chlapce a hraju si na reportérku, přitom ale mám co dělat, abych ty objekty přes čočku kamery touhou nesežehla. :-)
Bohužel, za ta léta, kdy je jezdím obdivovat, už jsem se poněkud věkově vzdálila těm růžolícím mladíčkům, kteří kroj nosí, a tak na ně „nemůžu pomýšlet“, ale nevadí, zážitek je to pořád, i jen pro oko.
Bohužel můj manžel je Pražák každým coulem, toho bych do kroje nedostala. :)
Monika
Fotografie ilustrační: Linda Wimmerová
Nový komentář
Komentáře
Já mám pocit, že sukně nad kolena, je výmysl posledních pár desítek let. Sukně v délce do půl lýtek působí souměrně a rozhodně nijak nebije do očí.
Proc v tom ty zeny museji vypadat sirsi nez delsi?
Tanzánie — #37 jo,tmavé neprůhledné,tomu rozumím,ale na té fotce,co poslala peetrax mě připadalo,že to jsou silonky.V tomhle jsem malinko ortodoxní
kobližka — #34 u nás mají ženy také tmavé punčochy
peetrax — #35 Tak jsem zase o něco chytřejší,díky.
Jasně,že se podle krojů poznal kraj bohatý a chudší,ale i podle barvy.Čím byl tmavší,bylo to blíž městu a naopak,světlý signalizoval,že nositel je z vesnice.Mě teda chlapi v krojích připadají taky sexy,líbí se mi to jejich vyšívání na zadní části kalhot,vysoké boty,různé opasky.....mužskej v kroji je prostě chlap!
kobližka — #34 ano. My to máme takové "nejobyčejnější". O pár vesnic dál se nosí vyšší šněrovací boty, o dalších pár km zase vlněné /či jaké/ bílé punčochy...
peetrax — #18 Já jsem pár let tancovala ve folklórním souboru,kroje jsme měli nádherné,dokonce se nám jeden podařilo znovu vrátit po letech zapomění k životu,byl překrásný a když jsme v něm vyšli na jeviště,tak sál jenom vzdychnul.Mě zajímá,jestli máš na nohou černé punčochy,ty se nosily ke kroji?Díky za odpověď.
Asi tu se svým názorem moc nepochodím, ale už od malička mi kroje připadají velice asexuální. Ani v nich nemusí být oblečen žádný člověk, stačí že visí na figuríně.
ToraToraTora — #30 to je casto umelecka prace. Prekvapilo me, kdyz mi kamaradka, co studovala textilni vytvarnictvi, rikala, ze nektere vzory vysivani a vysitych ozdob na kroji jsou pozustatkem renesancnich motivu a vzoru, jak to kdysi pochytili z odevu vrchnosti. Je neuveritelne, ze se ty vzory predavaly nekolik stoleti z generace na generaci
Muž v kroji,tak to fakt ne!!
cicinka — #29 Já tedy nemám nic se Slováckem a kroj jsem nikdy na sobě neměla. Já jen ovládám některé z ručních prací a každý kroj obdivuji hodně z blízka a prohlížím všechny krajky a výšivky....to je umělecké dílo
Je to nádhera. Manželovo rodina pochází z moravský kopanic. Z Vyškovce. strýc si nechal na "stará kolena" ušít celý kroj nový. Je to překrásná práce. O financích ani nemluvím
já teď bydlím daleko od svého rodiště. Jsem tu také naplavenina, v Chebu. Tady bohužel jestli nějaké kroje byly a jsou, tak typicky německé. Budu muset mrknout do muzea. No a v mém rodišti, v Berouně, to byl takový městský kroj, co mi kroj ani nepřipomínal.
Myskamaus — #20 V souvislosti s kroji,vzhledem k jejich významu, tradici, historii a zpracování bych sevyhýbala výrazu "ohavnost"
Na krojích se mi líbí to, jak se rozlišovalo oblečení podle příležitosti a kraje. Teď je to pátek, svátek, Praha, Londýn, všechno jedno, všichni mají stejný kroj - džíny a triko, uniforma. Prostě nuda, nuda, nuda.
nejlepsi jsou k tem krojum na fotkach ty tmave bryle
Krásné, nádhera ...pocházím taky z moravského Slovácka a kroje se mi moc líbí. 25 let bydlíme na severu Moravy a tady bohužel tak krásné tradice nejsou. Sice se v některých obcích už zavádí třeba májky, vynášení Morany a tak, ale kroje se tu nikdy nosit nebudou.
zvu na sobotní slavnosti v Chropyni :Hanácké slavnosti
"Naše" kroje jsou také nádherné.
Naše píšu v úvozovkách, neb jsem tu naplavenina..ale zdejší kroje se mi líbí moc.
Kroje me tedy neberou,nic pro me neni ohavnejsiho nez kroj.
ale proti gustu...........
free — #12 na Slováckém roku jsem zažila průvod - moc se mi tam líbilo.