Je-li vaše rodinné soužití s partnerem rovnoprávné, tedy nemá-li ani jeden z vás „navrch“, nebude se partner cítit ve vztahu spokojený a přestanete ho zajímat jako objekt erotické touhy. Demokracie do vztahu nepatří! Varuje psycholožka Zdeňka Sládečková...

krize

Rovnoprávnost v partnerském vztahu vztah zabíjí. Tuhle větu si troufám napsat po rozhovoru s psycholožkou Zdeňkou Sládečkovou, která tvrdí, že když se žena snaží dostat muži ve vztahu na roveň, přestane ho zajímat jako objekt erotické touhy, ale začne v ní podvědomě vidět soupeře - tedy někoho, s kým chcete bojovat, s kým se chcete přít, ale rozhodně s ním netoužíte sdílet něžnosti.

Je pro muže podstatné, aby měl ve vztahu navrch, aby byl nad ženou?
Nejde ani o to, aby byl nad ženou, ale potřebuje mít pocit, že žena je jiný druh. Jednou jsem v rozhlase slyšela rozhovor, kde se ptali nějakého pána, jestli se mu líbí štíhlé ženy, a on řekl: „Ale já nechci mít doma taky chlapa, chci mít něco jiného, než jsem já.“ Základem vztahu je odlišnost, a teď je otázka, jak máme odlišnost zakotvenou ve své genetické paměti, jak podvědomě jednáme. Domnívám se, že chlapi mají v podvědomí, že žena jim má s krkem kroutit tím, že bude slabá, bezmocná, malinko dementní, nebo rozhodně méně inteligentní a zkušená, než je on. Rozhodně bude úplně jiná, protože s tím jiným druhem se muž nemusí konfrontovat. Nevzniká tam konflikt stejného se stejným. Když muž začne bytost před sebou vnímat jako něco, co vysílá signály: „Já jsem to samé, co ty. My jsme si rovni“, je v mužské genetické paměti zakořeněné, že to může být soupeř, a musí se s ním porovnat o místo na slunci - tedy kdo bude nahoře a kdo bude dole.

Rozumím-li tomu dobře, tak za to, že muž se ve vztahu necítí jako muž, může ženská emancipace. V muži tedy ochládá sexualita. Tahle informace je jistě dobrá pro ženy, které jsou společností k emancipaci tlačeny, ale ženy, co jsou z podstaty emancipované a soběstačné, se mají chovat jak, aby si vybudovaly harmonický vztah? Dostat chlapa pod sebe?
To je zajímavé jen pro podřídivé muže, muže, kteří byli odkojeni v submisivitě a mají ji za své prostředí. Takový muž je pak spokojený, má nohy nahoře, jen zdálky kritizuje a veze se na vlně toho, co jejich manažerka rozhodne, udělá. Nicméně takto podřídivých mužů je malinko, šance na úspěch vytvářet vztah touto formou je také malinká. U ostatních mužů je nepřijatelné, aby na jejich trůn, na trůn pána tvorstva, o který mají podvědomě usilovat, sedla žena. Matriarchát v sobě nějak nemáme...

Předpokládám, že u každého chlapa je to trochu jinak...
Přesně tak.

Ale jsou nějaké univerzální rady pro ženy, jak budovat vztah - čemu se vyhnout? Když je žena dominantní...
Nastudovat literaturu, jak má chytrá schopná ženská vnímat muže. Jak mu má rozumět, nemá jet jen na ženský mozek, ale i na porozumění mužskému myšlení a mužských reakcí. To není složité, a buďto tedy, pokud se mi nechce číst, tak si pro to lidé chodí k psychologovi, který jim to přeříká. Když se jim nechce nikam chodit, tak si to přečtou v nějaké literatuře o mužském mozku. Ženy nemohou vždy reagovat tak, jak to cítí, to by bylo vůči muži špatné. Základem je sebekultivace, seberegulace a práce na sobě.

A konkrétní příklad, třeba když oba rádi sledují televizi a každý se chce dívat na něco jiného - dá se to na tomhle popsat?
Dá se to popsat. Musím si zvážit, jestli je zrovna v téhle situaci a v tuto chvíli můj chlap naladěn tak, že je ochoten dělat dobré skutky lidstvu (směje se), a pakliže není, tak jak ho tam dostaneme. Jak dostat do muže motivaci, aby byl ochoten slevit ze svých momentálních potřeb, které chce realizovat. Je to tedy o tom poznat svého muže a zjistit, které motivace ho ladí do pozitivna. Třeba se o to i pokusit, ale ve chvíli, kdy žena vidí, že to tak není, tak do toho nešťouchat.

Takže je to o tom, že znám svého partnera, jeho nálady a poznám, jestli tentokrát moje požadavky projdou, nebo neprojdou...
Nemusím vždycky čekat, jak na tom můj chlap bude, ale mohu si toho svého chlapa naladit na program, který potřebuji. Většina žen jsou chytré lištičky, které to umí. Třeba přijde-li domů, úžasně ho nakrmí, pak se zeptají, co v práci, a za to ho pochválí, že je úžasný, skvělý a lepšího chlapa by ani mít nemohly. Pak se domluví, jestli by si nemohla pustit pořad, který chce ona.

Tohle ale přece emancipovaná a dominantní žena neudělá?
Když je dominantní a chytrá, tak to udělá. Když je dominantní a neinformovaná, tak to neudělá a začne se hádat, kdo má právo, pustit si v tuhle chvíli televizi. Anebo že si koupí dvě televize a už to začíná...

Začíná cesta k rozkolu vztahu...
Chlapa je potřeba chválit, říkat mu, že je šikovný a úspěšný. Pocit úspěšnosti je pro muže jeden z nejdůležitějších. V průběhu vztahu také každá žena zjistí, jak doopravdy psychicky silného muže vedle sebe má. Každý z nás toho druhého testuje, kam až může zajít a kde má hranice. U stabilnějších chlapů postupně partnerka zjistí, že klidně může být skoro rovnocenná, protože ten chlap to unese. Zachová si pocit svého já, své úspěšnosti a své hodnoty. Jakmile je ten chlap slabý, slabší až nejslabší, je míra potvrzování úspěšnosti potřebná velká, větší až největší... Čili čím víc toho má ten muž v sobě, čím víc si je jistý sám sebou, tím méně potvrzování zvenčí potřebuje. Tím méně se vám podaří vyvolat s ním jakýkoli konflikt. Když silnému chlapovi řeknete, že je impotent, čtyřnásobný kretén a měl by si jít zopakovat zvláštní školu, tak on řekne: „Rozhodně na tom něco může být, mohu si o tom jít do hospůdky zapřemýšlet.“ A odejde. Bohužel ale takových mužů tato kultura nevychovává mnoho. Jsou vzácné kvalitní zboží. Jeho vnitřním světem to nijak neotřese.

Co chlapovi nikdy ve vztahu neříct?
Ty jsi neschopný. To je černý puntík do chlapovy duše, ale nemyslete si, že tím chlapovi jen ublížíte, když mu to řeknete - ublížíte tím hlavně své pozici v jeho srdci a hlavě.

Co chlapovi říkat, aby byl spokojený?
Jsi skvělý mužský, tohle se ti povedlo. V jakékoli oblasti, zkrátka ocenění a vážení si věcí, které dělá. Dá se to vyjadřovat nejen slovy. Muž má oči, uši, vnímá a vidí, kdy je žena spokojená, že takového chlapa vedle sebe má. Mohu to tedy jemu i světu dávat najevo i jinak, že jsem se svým chlapem spokojená a že jsem na něj pyšná.

PhDr. Zdeňka Sládečková

Zdeňka Sládečková

poradenská psycholožka

Kam dál?

S doktorkou Sládečkovou...

Reklama