Foto: Shutterstock
Ve způsobu, jak nepříznivý trend otočit zpátky, mají lékaři ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze jasno: klíčem k prodloužení života ve zdraví až o 5 let je 150 minut pravidelného přiměřeného pohybu týdně a úprava životního stylu.
Zní to jako paradox. Čeští zdravotníci dokážou na jedné straně díky skvělým výsledkům farmakologické léčby, špičkové zdravotnické péči nebo přístrojům zachraňovat životy lidí s fatálními diagnózami. Na druhé straně ale celá třetina šesedátníků cítí omezení v běžných každodenních aktivitách kvůli zdravotním handicapům a průměrný Čech žije až dvacet let svého života s nějakou formou nemoci, zatímco například Švéd pouze tři roky.
Proč stárneme rychleji? Češi (ne)umí žít
Režimová opatření, která mohou zastavit současný negativní trend vývoje dožití a života v nemoci, jsou léta neměnná, totožná napříč obory. Nejde přitom o žádné extrémní změny. Doporučení zná v podstatě každý: pravidelně se hýbat, nekouřit, co nejméně konzumovat alkohol, zdravě se stravovat, dostatečně odpočívat a nežít ve stresu.
A skutečnost? Češi se drží dlouhodobě na třetí nejvyšší příčce ve spotřebě alkoholu v rámci zemí sdružených v Evropské kardiologické společnosti a pohybují se v první čtvrtině v počtu kuřáků. V populaci máme dokonce 66 % lidí s vyšší než optimální tělesnou hmotností. „V době pandemie se výrazně zvýšil výskyt dětské obezity,“ varuje prof. Vrablík a radí: „Prognózy nemusí být tak děsivé, lidé mohou svůj zdravotní stav zásadně příznivě ovlivnit. A přitom nezacházet do extrémů. Stačí zhubnout pouhých 5 procent tělesné hmotnosti a nebezpečný útrobní tuk, který je zdrojem metabolické nerovnováhy, klesne až o 20 procent.“
Pouhých 150 minut týdně zbrzdí rizika a zlepší náladu
Pravidelný pohyb snižuje riziko infarktu myokardu a cévní mozkové příhody, nádorových onemocnění a jejich recidivy, zlepšuje toleranci chemoterapie. Zkvalitní spánek, zlepší paměť, náladu i libido. „Stačí 150 minut vytrvalostních aktivit týdně, jako je chůze, jízda na kole, plavání nebo běh. Vše při střední intenzitě, což znamená, že můžete při pohybu mluvit v krátkých větách,“ vypočítává doc. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., vedoucí lékař Centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky VFN a 1. LF UK a pokračuje: „Nebo mějte týdně pouze 75 minut pohybové aktivity o vysoké intenzitě, kdy na jeden nádech řeknete pouze jedno, dvě slova. V každém případě ale kardio aktivitu ještě dvakrát týdně doplňte posilováním."
Tělo si samo řekne o složení stravy, přísná dieta není řešení
Opakující se lockdowny, stres, méně pohybu znamená jediné – po několika letech stabilní úrovně hmotnosti šla váha Čechů nahoru. Chuť a uspokojení z jídla nám dávají hlavně tuky a cukry, takže jsme přidali slazené nápoje a oblíbená fastfoodová smažená jídla. Klíčem k dobrému pocitu i z jídla ale zůstává staré známé pravidlo – zvýšit pohybovou aktivitu. Pohybem se totiž nezávisle na naší vůli změní i chuťové preference. Tělo si podle docentra Martina Matoulka, vedoucího lékaře XXL centra Praha, při vyšší a pravidelné fyzické zátěži začne přirozeně říkat o jídla s vyšším obsahem komplexních sacharidů a bílkovin, naopak méně budeme mít chuť na tuk.
Takový je klíč k přirozené změně životního stylu. Přísnou dietou a rychlým zhubnutím ztrácíme aktivní tělesnou hmotu, ale v kombinaci úpravy jídelníčku s pohybem si svaly uchováme a začneme se pomalu zbavovat tukové tkáně. Velmi pomalu, postupně, tedy vyváženě, udržitelně a bez výkyvů organismu. K tomu, abychom si tvořili svalovou hmotu nezbytnou pro zdravý život, potřebujeme pravidelný pohyb a kvalitní stravu. Jedno bez druhého výsledek nikdy nepřinese.
Zdroj: Tisková konference Všeobecné fakultní nemocnice Praha, XXL centrum Praha, Mgr. Marie Heřmánková, tisková mluvčí VFN v Praze, doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., doc. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D, prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Nový komentář
Komentáře
Ano, čeští zdravotníci dokážou zachraňovat lidi s fatálními diagnózami, pokud je ten člověk čirou náhodou třeba Václav Klaus nebo Miloš Zeman, případně nějaká jiná "celebrita". To jo. V okresní nemocnici například v severních Čechách už to taková hitparáda obvykle není. Další věc jsou ty dva roky covidového bláznění, to se muselo někde podepsat. Třetí věc je, že statistiky zkreslují lidé, co se už narodili nemocní nebo postižení, a kteří se v důsledku toho nedožijí vysokého věku, nicméně jejich podíl ve společnosti je čím dál tím větší. Čtvrtá věc je, že pro spoustu doktorů je člověk od určitého věku rovnou odepsaný a ani se ho nepokusí nějak léčit. Řeknou mu "no co byste chtěl, ve vašem věku, to je normální, prostě stárnete, nazdar" a maximálně mu předepíšou nějaké prášky, o které si sám řekne, aby od něj měli pokoj. Zdravotní pomůcky jsou nehorázně drahé, když člověk chce něco "na pojišťovnu", tak s tím dělají veliké obstrukce, dlouho to trvá, a kvalita života jde dolů vodou, než se to vyřídí. Dostat předepsané lázně? Nevím, asi bych musela umírat na prahu ordinace, nebo možná spíš dát nějaké to "všimné", protože když si lázně zaplatím sama, tak tam pak potkám lidi, kteří tam vesele jezdí každý rok... na účet pojišťovny. Nechápu, jak to dělají. Ale jo, jasně, pohyb a kvalitní strava, to je všelék na všechno.