Foto: Shutterstock
Ještě začátkem letošního roku žil David v poměrně harmonickém manželství. Jeho žena Magda byla usměvavá, vtipkovala a hýčkala ho teplými večeřemi i chutnými moučníky. To všechno si nemohl vynachválit. Jenže tu bylo něco, co mu na ní vadilo – její kila navíc. Nabírala je postupně a nenápadně. Bříško, zadek i stehna se každými rokem o něco zvětšovaly, až už se jí faldíky pod oblečením nedařilo skrývat a ne do každých kalhot se nasoukala. Všímal si i její zhoršující se kondice. Stačila chvíle namáhavější činnosti a ona začala funět. Nekritizoval ji, ale pro sebe si své znepokojení také nenechal. Čas od času si poznámku k její postavě nebo výdrži neodpustil. Neříkala na to nic. Až letos se rozhodla pro radikální změnu. Možná ji k tomu dohnalo bilancování u příležitosti padesátin, možná plánovaná dovolená u moře, kterou k nim dostala. Buď jak buď, šla do toho tvrdě a nekompromisně.
„Nejdřív jsem byl nadšený. Zase budu mít doma manželku, na kterou je radost pohledět. A hlavně udělá i něco pro své zdraví, když začala chodit na dlouhé procházky a s trenérkou do posilovny. Jenže radost mi vydržela jen pár týdnů. S Magdou totiž není možné žít,“ stěžuje si David, který se od té doby musel rozloučit s veškerým komfortem a pohodou, na jakou byl od své ženy doma zvyklý. Nejen že přestala péct moučníky nebo chystat teplé večeře, ale není s ní k vydržení ani co se soužití týče.
„Vždycky ráda dobře jedla. Jenže jak si teď nastavila fakt drsnou dietu, všechny její oblíbené pokrmy šly stranou. Nedovedete si představit, jak je kvůli tomu nepříjemná. Kolikrát se jí bojím i jen na něco zeptat. Skoro to i vypadá, jako by z ošizeného jídelníčku vinila mě! Umět pohledem zabíjet, jsem už nesčetněkrát pod drnem,“ zavtipkuje David, ale veselo mu zdaleka není.
„Když nejí ona, rozhodla se evidentně, že nepotřebuji jíst ani já. Nakupuje už jen ty své dietní a proteinové blafy, na pořádné jídlo musím chodit do hospody. Ani pytlík chipsů na večer k televizi už doma nemáme. Prý by jí to jen lákalo, takže nic z toho doma nechce ani vidět. To je výborný! Ona shazuje kila a já kvůli tomu musím trpět. Po dvou měsících tohohle domácího koncentráku mi její špeky už nepřipadají tak hrozné. Najednou je vidím už jen jako přehlédnutelnou drobnůstkou. Štíhlá postava domácí pohodu nevyváží! Jenže když jsem jí řekl, ať má klidně kila navíc, jen ať se mi zase vrátí ta stará dobrá Magda, málem z toho byl rozvod. Týden se mnou nemluvila. A v hubnutí navzdory mému domlouvání zdaleka nepolevila. Dost svých řečí lituji. Tak bacha, chlapi, na to, co si přejete,“ dodává utrápený David.
K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:
Těžko posoudit, zda Magdino pevné rozhodnutí zhubnout vykrystalizovalo z Davidových kritických poznámek, nebo z její vlastní motivace. V každém případě si Magda zaslouží maximální podporu a alespoň částečnou solidaritu. David je především nespokojen s poklesem svého komfortu, kterým byl doposud Magdou hýčkán. Je zcela pochopitelné, že radikální změna ve stravování pro Magdu není jednoduchá a odpírání si oblíbených jídel a pochutin, které jí dříve přinášely uspokojení, se projevuje na jejím psychickém rozpoložení. Solidarita a podpora, kterou může partner nabídnout, je přinejmenším souhlas a respekt, že ze spíže zmizí potraviny, které mohou vyvolat nepříjemné pokušení.
Představa, že Magda s láskou a nadšením připravuje Davidovi jídla a moučníčky, které sama nemůže jíst, aby neohrozila svůj dietní plán, je v počátcích hubnutí poněkud sobecká vize. Davidovo přání Magdiny štíhlosti i s ohledem na její zdraví bylo překonáno potřebou po starém scénáři, který uspokojoval jeho zhýčkané bříško. Není zcela nutné, aby se David musel plně účastnit dietního programu; sám může najít východisko v podobě občasného jídla v restauraci. Ideální by bylo kompromisní řešení, kdy by i Davidovi prospěla lehčí strava, která by nebyla pro Magdu dráždivá, a bylo možné určit dny, kdy se jídelníček upraví pro spokojenost obou.
Každý začátek je těžký a časem se jistě pro Magdu nezdravá jídla nebudou jevit jako spouštěč návratu k dřívějšímu stylu. David by si měl uvědomit, že svou reakcí – steskem po „dřívějších špíčcích“ Magdy – vyjádřil své ženě neschopnost podpory a ocenění její snahy, kterou sám dříve inicioval. Návrat ženy, na kterou bude „radost pohledět“, jak sám říká, zkrátka není zadarmo. A David si musí ujasnit, které hodnoty jsou pro něj vlastně prioritní. Místo stížností by měl nabízet ocenění a podporu a společně hledat řešení, které bude schůdné pro něj i Magdu.
 Pracuje 10 let jako psychoterapeutka pro pacienty s roztroušenou sklerózou na neurologickém oddělení FNKV Praha a vede soukromou praxi. Vzdělání a odbornost: Vystudovala VŠ – obor speciální pedagogika. Pražská psychoterapeutická fakulta. Výcvik BIG SUR s5 – skupinová forma – dynamická a hlubinně orientovaná psychoterapie (supervize Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc.). Výcvik neverbálních technik (sekce muzikoterapie, psychoterapeut. spol. ČLS) – lektor PhDr. Jitka Vodňanská (muzikoterapie, arteterapie, práce s tělem). Výcvik vedení skupin v rámci sociálně psychologického výcviku. Supervize PhDr. Iva Veltrubská. Spoluautor metodiky k tomuto pilotnímu projektu. |
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu muže, kterého redakce zná a který jej předal redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní osoby pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Tak je evidentní, že paní má úplně blbě nastavený jídelníček. Kdyby ho měla nastavený správně, tak se nemusí vzdávat svých oblíbených jídel a přesto bude hubnout. Takže bych ten jídelníček s někým zkonzultovala (s opravdovým odborníkem) a pak budou všichni v pohodě. Taky se mi daří hubnout a nemám problém si dát sladké. Je to jen a jen o správně nastaveném deficitu.
Držím pěsti, ať jí to vydrží, tělo si zvykne, sebevědomí poroste, a třeba se zbaví i neschopného manžela :)))
To tak prostě je, když organismus lidský nemá ty požitky, na které si zvykl, tak je dotyčná osoba potom protivná jak činže, než odezní absťák. Někdo to ani tak dlouho nevydrží.
Taky jsem mnohokrát odešla z místnosti a počítala víc než do deseti, otevírala se mi rybička v kapse, když můj muž zkoušel přestat kouřit. Říkala jsem si - jen pro sebe v myšlenkách, ne nahlas - ať snad radši kouří dál, než tohleto. Že se s ním nedalo žít pod jednou střechou. Ke všemu to bylo zbytečné, nikdy to nevydržel. Nadšeně jsem vyprala záclony a za pár týdnů zase smrděly kouřem. 
S tím hubnutím je to velice podobné. Ani tak nejde o to jídlo, to si David vždycky někde sežene, nebo se naučí vařit, ale protivnou manželku (která to samozřejmě hází na něj - kvůli němu a jeho poznámkám teď "trpí", tak mu to musí řádně osolit) holt bude muset nějak vydržet. Doporučuju jako ochranný štít nasadit úsměv a nebrat ji moc vážně. Nehádat se, na všechno říkat "jistě, pane premiére" a ty proteinové blafy jíst nemusí, to není povinné. 
Mně by zajímalo, jak vypadá ten manžel? Že by vysoký, tmavovlasý, urostlý a svalnatý sportovec? To asi těžko, když mu tak vyvařovala. Má, co chtěl. Manželka bude chodit do fitka, zeštíhlí, zpevní postavu a možná, že si tam najde někoho, kdo ji nebude kritizovat za každý fald na zadku.
Magda nehubne kvuli tobe, moulo...hubne, aby te mohla kopnout do zadku a najit si nekoho, kdo ji nebude buzerovat.