Děkujeme za příspěvek, který málem nedorazil. Ale jsme rádi, že si to autorka Krišpína rozmyslela. je opravdu velmi aktuální a stojí za přečtení.

Původně jsem neměla v úmysu na dnešní téma reagovat, ale nedávné události mi hodně nahrály. Z pátku na sobotu jsme byli s naším mladším synem na pohotovosti se zubem. Byl tam moc hodný pan doktor, vyvrtal mu to a v pondělí jsme měli přijít na dokončení.

Já jsem si vžycky brala děti s sebou, když jsem šla k zubaři a on se jim příležitostně na zuby podíval. Ale svého dětského zubaře zatím nemáme. Na té pohotovosti nám řekli, že by bylo dobré děti tedy někde u dětského zaregistrovat a že u nich na klinice by to nebyl problém. Tak tam tatínek se synkem v pondělí ráno vyrazil. Sestra jim v kartotéce vypsala papíry a poslala je do patra, kde jsou zubní dětské ordinace.

Tam je jiná sestra seřvala a téměř vyhodila, co tam lezou, že je tam neošetří. Jenže malej měl otevřený 2 zuby a potřeboval to dodělat. Tak se nakonec nějaký doktor smiloval a vzal je. První co bylo, se ptal, jestli mají koupené známky - chtěli po nich 90,- Kč jako za pohotovost, přitom to bylo ve všední den dopoledne. Malýmu kouknul do pusy, řekl, že není co řešit a vytrhnul mu 2 stoličky!!

Když mu manžel řekl, že bychom ty zuby chtěli, tak se na něj rozkřiknul, že to je majetek nemocnice a může mu je pouze ukázat. Tak je ukázal, ta jedna stolička prý byla opravdu špatná, ale ten druhý zub byl zdravý a doktor se začal vymlouvat, že tam stejně někde uvnitř ten kaz mohl být....Navíc pořád dokola opakoval, že mi už k nim stejně jindy nepřijdeme, tak o co jde.

Byl to nějaký Řek nebo arabáš, prostě cizinec. Tatínkovi vynadal, že máme zanedbané dítě. Malej řval jako kravka, 2x ho kousnul do ruky a když mu řekl, aby si vyplivnul, tak mu flusnul do klína. Manžel chtěl, aby mu vrátili alespoň ten papír z pohotovosti, skoro se s ním poprali. Tak se jich ptal, co má říct doktorovi, který bude ochotný ho zaregistrovat, jestli dítěti ty zuby vyrazil klikou nebo co.

Nakonec mu napsali novou zprávu a v ní je, že dítěti nikdo zuby nečistí, nikdo se mu nevěnuje, nekontroluje hygienu a dítě pije džusy a sladké šťávy. Přesně opak, džusy kupujeme jen zákeřně pro návštěvy, zuby dětem čistíme...No prostě ve mě vře krev ještě teď.

Kdybych tam byla já, asi bych tam práskla dveřma a šla jinam. Jenže je fakt, že jsme to ošetření potřebovali. Večer, když už byl malej v posteli, tak s vážnou tváří pravil :"Tatí, jednou se to otočí a já budu stát nad ním". My jsme koukali jak blázni a nevěděli, o co jde. A malej dodal :" A nechám mu jenom jeden zub". Tak už máme jasno, náš synek bude zubařit!

Krásný den přeje Krišpína

Zubařské křeslo jako nástroj pomsty a zároveň silný motiv k náročnému studiu. Vezměte ho za slovo.