krimi

Irena Čubírková se narodila 15. března 1923. Byla to sice žena jen se základním vzděláním, ale odvaha a sebevědomí jí rozhodně nechyběly. Vdova se čtyřmi dětmi o muže nouzi neměla. Už za života prvního muže udržovala nejeden milenecký vztah. Pak ale na manžela spadla kamna a ona zůstala sama. Ne však na dlouho. Jen co se seznámila s Ambrózem Ščepkou, odstěhovala se za ním na Slovensko do obce Boleráz a měla s ním další tři děti. Jejich soužití však začalo mít hluboké trhliny. Druh pil, rodinné poměry byly velice neutěšené. S problémy se ale rázná vdova dokázala vypořádat ostrým řezem, a to doslova. Když našel průvodčí vlaku mezi Trnavou a Bratislavou dne 9. prosince 1964 uřezanou mužskou hlavu na toaletách, přišla policie pátrat i do domu, kde žila Čubírková. Před nedávnem totiž nahlásila, že svého druha pohřešuje.

Odhalení

Výslech probíhal podivně. Jakmile se jí kriminalisté zeptali na soužití se Ščepkou, začala být nejistá a nervózní. Ani po domovní prohlídce však žádná stopa nalezena nebyla. Jediné, naprosto nevysvětlitelné, bylo velké horko, které ve světnici venkovské chalupy panovalo. Chlebová pec byla rozpálená do ruda, i když synek Čubírkové popřel, že by maminka pekla chleba. Ani ona sama nedokázala vysvětlit, proč už dva dny topí tak, že je ve světnici jako v sauně. A tak vzniklo podezření, že zdrojem tepla není dřevo, ale mrtvé tělo Ambróze Ščepka. Po té, co jí policisté vmetli svou doměnku, se přiznala. Jako motiv uvedla totální rozvrat jejich vztahu a Ščepkův alkoholismus. Kvůli tomu jí prý 7. prosince 1964 došla trpělivost.

Domácí kremace

Ten den slavil Ambróz svátek a pil už od rána. Večer pak společně odešli na návštěvu k sousedům, a tam se dorazil úplně. Když se kolem půl desáté večer společně vrátili domů, byl tak ožralý, že se skácel ze židle na zem a zůstal nehybně ležet.

„To už jsem nevydržela. Vzala jsem sekeru a dvakrát ho udeřila do hlavy. Pak jsem sekáčkem a nožem oddělila hlavu. Tělo jsem nacpala do pece a zapálila,“ popisovala postup své vraždy. Hlavu posléze uložila do pytle na brambory a schovala, aby ji do rána nenašly děti. V peci topila celých 35 hodin. Pak vymetla popel a přesila ho přes síto. Větší kusy kostí zakopala ve chlévě, zbytek popela nasypala do smetí na zahradě. Hned poté si od sousedů vypůjčila tašku, přendala do ní hlavu a zakryla ji starými montérkami. I s taškou šla na Národní výbor a oznámila pohřešování svého druha. Pak odjela do Trnavy na nádraží a své krvavé zavazadlo odložila na toalety stojícího vlaku.

„Byla to msta,“ vysvětlovala, proč hlavu raději nezakopala. „Když byl Ambróz opilý, často mi vyhrožoval smrtí a tím, že mi uřízne hlavu a nacpe ji do záchodu.“

kp

Maryša

Tím to ale celé neskončilo, protože kriminálka začala pátrat i v minulosti vražedkyně. Zaujala je totiž podivná smrt, jakou před 13 lety sešel ze světa její manžel, Ján Čubírek. Zahynul nešťastnou náhodou, když stěhoval kamna z půdy do přízemí domku v Trutnově, kde bydlel se svou ženou Irenou. Byla nařízena exhumace jeho těla a při pitvě a soudním ohledání lékaři zjistili, že smrt nemohla způsobit kamna, ale třetí osoba. Jeho žena se po šikovném výslechu přiznala i k této vraždě.

V době jeho smrti totiž udržovala milenecký poměr se ženatým Václavem Bernartem. Čubírek na nevěru přišel, a tím se rodinné poměry u nich i u milence velice zhoršily. To vedlo jeho ženu k nápadu, že se manžela zbaví. Čubírková byla šikovná manipulátorka a pro svůj záměr získala nejen milence Václava, ale i jeho ženu Leopoldinu, kterou přesvědčila, že je v otázce nevěry zcela nevinná. Ten, kdo rozvrací dva šťastné svazky, je pouze Ján Čubírek.

Nejprve naplánovali vraždu pomocí léků. Ty sehnal milenec Václav, ale zřejmě u toho příliš nepřemýšlel. Místo jedu pil Čubírek s kafem lék Fluocit, používaný na gynekologické záněty, a nestalo se mu vůbec nic. Druhý pokus už byl promyšlenější. Čubírková měla manžela vylákat na večerní procházku do lesa, kde čekal Václav s palicí a provazem. Čubírka chtěl omráčit a oběsit. Ani tento plán však nevyšel, protože unavený muž procházku odmítl.

Smrt pod kamny

Třetí pokus byl konečně úspěšný. Odehrál se 10. října 1951. Čubírek byl doma v pracovní neschopnosti a své volno chtěl využít k natírání starého nábytku. Aby barva lépe schla, rozhodl se snést z půdy stará kamna a trochu přitopit. Jeho žena o tom věděla a situace dokonale využila. S milencem a jeho ženou si rozdělili úkoly. Václav opatřil prášky na spaní a nasypal je do láhve Becherovky. Čubírková měla za úkol manžela přimět k pití. To se jí povedlo. Čubírek vypil celou láhev, a když se mu začal plést jazyk i rozum, žena ho odvedla do ložnice, aby se trochu prospal. Hned poté se dostavil milenec s palicí a svého soka ubil. Policii později vůbec nenapadlo, že by nemuselo jít o nešťastnou náhodu. Pitva nařízena nebyla a nebožtíka pohřbili v řádném termínu na místní hřbitově. Pravda vyšla najevo až po 13 letech. Za dvojnásobnou vraždu byla 28. září 1966 Irena Čubírková popravena v pankrácké věznici. Václav Benedikt dostal 15 let, jeho žena Leopoldina byla viny zproštěna.

Reklama