Zdravím všechny.

Nevím, zda se mi podaří popsat tu situaci tak, aby vyzněla skutečně, ale v reálu to byl zážitek.
Zavolala jsem manžela a starší dceru k obědu. Manžel se nabídnul, že nás u stolu obslouží.

Nalévání polévky zvládl bez problémů.

Teď si každý řekl, kolik chce rýže, samozdřejmě jsme měli každý jinou porci. Dcera hlásila, že chce prsíčko, já jsem chtěla stehýnko, další dcera, která se měla vrátit pozdě večer, má ráda taky prsíčko, takže na manžela zbylo stehýnko.

Manžel porcoval a porcoval, nakládal na talíře a ve výsledku bylo na mém talíři prsíčko a na dceřině stehýnko.

No a co?

Tak si vyměňte talíře a je to, řekl manžel, a talíře vyměnil. Jenže to se nám nelíbilo, protože tím pádem jsem měla já málo rýže a dcera moc.

Manžel použil sprosté slovo a začal sesbírávat porce kuřete. Začal tak vlastně už jeho třetí pokus. Já a dcera jsme se u toho náramně bavily, zatímco manžel mírně brunátněl a jeho pohyby při měnění masa byly čím dál rychlejší.

Teď se už nedalo rozeznat, který talíř je koho, natož čí je která porce. Takže nakonec bylo více rýže na stole než v talířích a na mém i dceřině talíři bylo stehno. To už nám s dcerou tekly slzy smíchem a manžela přešla trpělivost .

Hodil si na svůj talíř, který byl ale původně můj, své maso, které bylo bůhví koho, a uraženě odešel do vedlejšího pokoje. S přáním: ,,Jezte si, co chcete, a mně dejte pokoj" s námi dva dny nepromluvil.


Do dneška ale netuší, že k obědu měl být i kompot a okurky. Dcery mají rády jahodový,j á míchaný a pro manžela měly být okurky. Kdybych mu to ale dala rozdělit do misek, obědvali bychom asi ještě dnes.

Pokud bychom se ale u toho spíš nerozvedli.

Snad by se to mohlo jmenovat: Křidýlko, nebo stehýnko?

LudPa

Milá Ludpo, pouštíme si tu Sheryl Crow, já se směju jako blbec a jsem rád za první příběh ze života.

A to jste neviděli mou maminku v lese rozhodovat, kterým směrem je auto...

Těším se na další vtipné příspěvky v mejlu a za tenhle povedený příběh dávám slušný bonus do VLS 500 bodíků...

redakce@zena-in.cz

Reklama