Někdy se může zdát, že v dnešní době se křest dětí tak nějak vrací. Snad módní vlna, snad větší víra lidí v Boha?
Těžko říct, někdo tvrdí jedno, někdo to druhé.
Výjimkou nejsou páry, které křtí své dítě jen tak z tradice, nebo dokonce na nátlak čerstvých prarodičů. Není to právě nejšťastnější nápad a navíc se zcela vymyká smyslu křtu…
Pokud se k tomuto kroku už z jakéhokoliv důvodu rozhodnete, snad vás bude zajímat pár informací. Pevně daná pravidla neexistují, vše je plně na vůli faráře. Platí však stále jedno pravidlo: Křtem svého dítěte se zavazujete, že ho budete křesťansky vychovávat. Pokud ani jeden z rodičů není katolík, logicky by kněz neměl dítě pokřtít. Výjimky se ovšem činí.
Křest by měl probíhat v kostele, který spadá pod vaši farnost dle místa vašeho bydliště. Ve výjimečných případech lze udělat výjimku, ale to je další věc, která je zcela na dohodě. Někdy je v tomto případě vystavována v domácí farnosti jakási „propustka“, která je dokladem pro křest v kostele náležícího k jiné farnosti.
Dříve se také křtilo pouze do 6 týdnů po porodu, ale dnes se na toto už nedbá.
Co k takovému křtu potřebujete?
V podstatě nic náročného – vlastně jen domluvu s místním farářem a kmotra. Kmotr je člověk, většinou z blízké rodiny nebo rodinný přítel, který má doživotní úkol dohlížet, aby dítě bylo vedeno k víře. Je to navíc takový nový duchovní příbuzný rodiny. Měl by to být člověk nejlépe biřmovaný, ale knězi dnes slevují a postačí jim pouhý křest. V každém případě to ale musí být „aktivní věřící“, tj. že pravidelně chodí do kostela.
Někteří vyžadují i potvrzení o církevním sňatku a rodný list dítěte. Další informace stačí pouze nadiktovat. Páry sezdané v kostele mají na svátost křtu právo, takže ti odmítnuti být nesmí.
Kmotr by měl být minimálně pokřtěný a někdy spolu s rodiči absolvuje tzv. „školení“, což je taková duchovní příprava na křtiny a sepisování iniciálů. Farář všechny zúčastněné na těchto sezeních seznámí se smyslem křtu, jeho průběhem a důsledky do dalšího života.
Na druhou stranu - proč dávat dítě křtít a rozhodovat tak o jeho osudu? I to je oblíbeným argumentem odpůrců křtu. Až bude samo chtít, pak může tento „nedostatek“ lehce napravit křtem v pozdějším věku.
Vše záleží na rodičích, do jaké míry se zaváží vychovávat dítě podle křesťanských zásad.
Jak celý akt probíhá?
Na křtiny se hodí slavnostní oblečení, a to jak miminka, tak všech zúčastněných. Z nezbytných věcí potřebujete tzv. křestní roušku a svíčku. Někde obě tyto věci dostanete, jinde si je musíte koupit sami.
Samotný akt je různě dlouhý dle zvyklostí pana faráře a rozhodně se nemusíte bát, že nebudete vědět, co se bude dít. Právě při již zmiňovaných „školeních“ se vše potřebné dozvíte o průběhu obřadu a o tom, co kdy a kde máte říkat.
Po křtu dítě dostane církevní potvrzení o křtu.
A rodiče se tou chvílí zavázali svou výchovou vytvořit úrodnou půdu pro pozdější víru svého potomka… To je prvořadý a nejdůležitější smysl slavnosti zvané křtiny, a na to se dnes někdy zapomíná…
Nový komentář
Komentáře
Galadriel: rozhodla jsem se, že s diskusemi tohoto typu končím. Nevím proč bych se měla nechat urážet?
Galadriel: Děvče, takhle se chovají možná lidé na drogách.
Věřící člověk není jiný živočišný druh než ty 
Galadriel: Tyhle nároky, které vkládají ateisti na věřící lidi, jsou úplně nesmyslné.
Meander: jak si predstavuju praveho vericiho? Asi tak nejak, ze miluje blizniho sveho a chova se slusne nebo se to tak nehlasa
? Nesnasim tyhle dvouksichte lidi, a ze jich tu je, kteri meteli kazdou nedeli do kostela, kde jsou za svatousky a ledva vylezou ven, nasadi tu civilni tvar a chovani. To uz je mi milejsi ten neverici D. Lister, ktery mozna argumentuje divoce, ovsem v zasade nikoho nenapada a neurazi.
bohouška: To samé si prožil můj bratranec.Rozvod byl z viny ženy, ktrá si našla jiného, a ted má syna s druhou. Naštěstí byl náš farář uznalý a klučíka pokřtil.Oba chodí do kostela, ale ani jeden nemůže na svátosti, protže žijí ,,v hříchu".Museli by žádat do Říma o nějaký pardon, a to je prý na dlouzhé lokte.Ale to je o něčem jiném, než si nechat okřtít děcko jen tak, z plezíru.
Když to shrneme, víra je věc každého jedince. Každý se může rozhodnout.Za dítě, dokud nedospějě, rodiče a pak zase oni za své děti, dokud nedospějou ony.Je to kolotoč.Tak to je a bude.Jestli si kluk v dospělosti usmyslí, že do kostela chodit nebude, tak nebude.Jednou se z toho bude zodpovídat.Stejně, jako my všichni.
Galadriel: jak si představuješ vzorového věřícího? Jako týpka s chápavým úsměvem, vyraženým matricí do ksichtu?
Mylady, docela me udivilo, ze zrovna ty jsi ta prava verici, ktera "vi" a prijde zarucene do nebe. Nedavno jsi v jine diskusi velice "nenebesky" napadala jinou zenu, ktera se neprovinila nicim jinym, nez ze strasne ztloustla a ted se to pokousi napravit, takhle si tedy vzoroveho vericiho nepredstavuji
.
A je to jako vždy. Víra je tak niterná záležitost, že jakmile se začne takhle rozebírat shora zdola, tak ztrácí svoji podstatu a promění se ve spoustu keců
dite bych pokrtit nedala ani kdybych byla verici...je to soukrome rozhodnuti a delat ho za dite mi prijde nefer
no ostatne bych se ani za zlaty 
nezucastnila zminovaneho vitani obcanku 
takovy saskarna 
*Kotě*: Kotě*: Ale tys v podstatě potvrdila, že měli zakázáno jíst ze stromu poznání. A vždy, když někdo objevil něco, co se církvi nelíbilo, tak byl nejen vyhnán z ráje, ale většinou dopadl mnohem hůř. A pokud se týče podobenství. Církev si o otáčí, jak se to hodí, asi jako teď ty - jednou je něco podobenství, jindy je to pravda. Kdo o tom rozhoduje? Každý věřící? Kněží? A co ono prohlášení, že muž bude vládnout ženě?. To je taky podobenství? Nebo je to Evin trest za to, že Adam neposlechl Boha a dal přednost Evě? Máš vůbec představu, jak toho církev celá tisíciletí zneužívala? A když se k tomu přidal ten napravený pronásledovatel křesťanů a do Nového zákona se dostaly jeho listy ke Korintským, byly ženy bez šance. Podle bible se po svém zmrtvýchvstání ukázal nejdřív ženám. Přitom teprve ekumenický koncil v roce 585, ženě milostivě přiznal duši, ale jen převahou jednoho hlasu. Myslím, že tahle diskuse je zbytečná. Jediné, v čem se zřejmě shodneme je, že upřednostňujeme ekumenický překlad bible.
Dášule 245: "ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti."
"Had ženu ujišťoval: Nikoli, nepropadnete smrti. Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé."
"I řekl Hospodin Bůh: Teď je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé. Nepřipustím, aby vztáhl ruku po stromu života, jedl a byl živ navěky."
Nevybírej si, co se ti hodí
Dášule: říká ti něco pojem podobenství?
Nechápu, že někdo může brát Bibli doslova. (pokud měl být tvůj příspěvek ironie, pak se omlouvám).
Beruška Elliah: předtím lidé neznali dobro a zlo, byli stvořeni "jako Boží obraz", Bůh je také nad těmito pojmy. Můžeš tedy tuto pasáž z Knihy stvoření vykládat tak, že poznáním dobra a zla lidé klesli z "božské" úrovně na "lidskou" - a tím se dopustili onoho hříchu...
Jinak k tvému příspěvku 243 - ano, tomu se říká "svobodná vůle", která nám byla dána do vínku. Díky svobodné vůli se ty můžeš rozhodnout, že Boha k životu nepotřebuješ a budeš se řídit vlastní hlavou, a já se můžu svobodně, vlastní hlavou rozhodnout, že chci ve svém životě Boha mít - nikdo mi to nenařídil
*Kotě*: Je mi líto, ale absolvovala jsem 7 let školní výuky náboženství, takže nic dalšího číst snad nemusím. A jeden citát.
Evě řekl:"Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout"
Adamovi řekl:"Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení. Vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nevrátíš do země, z níž jsi byl vzat." Gn3,16-19. Bible, ekumenický překlad, Praha 1979.
Kotě stačí? To je snad důvěryhodnější pramen než učebnice atolické věrouky.
http://www.thebricktestament.com/genesis/garden_of_eden/gn03_04-05.html
Takhle to bylo s tím ovocem (znázorňuje se tradičně jako jablko), je to opravdu kouzelné, prosím používat šipky dopředu, dozadu ke "čtení" příběhu :-).
Pardon, prosím, opravte si v mém přípěvku slovo jablko na slovo ovoce. To jen pro detailisty. Mohla to být i hruška. Z ananasu nebo kokosu by asi Adamovi nezůstal ohryzek.
Tobbi: Chceš říct, že nejdřív se začali stydět a aby to zahnali, začali souložit? To se mi nezdá. Někteří lidé napřed souloží a potom se stydí. A oni se styděli za svoji nahotu, protože tím, že slupli to ovoce ze stromu poznání zjistili, že nemají šaty /což dnes ví každá žena aniž by se cpala rajským ovocem/.
Dášule: Nechci se s tebou hádat, ale tak to prostě není, stačí si přečíst cokoli o křesťanské věrouce. Neuposlechnutí Boha tím hříchem nebylo.
Pro nepoučené, tohle znáte?
.
http://www.thebricktestament.com/
Opravdu perly
*Kotě*: Nesouhlasím. Hříchem bylo především to, že neposlechli příkaz velení - tedy Boha a snědli jablko ze stromu poznání. To se projevuje v dějinách církve často, že poznání se trestá - např. G. Gruno, Galieli apod. Bůh dostal strach, že mu sežerou ještě jablko nesmrtelnosti, tak je raděj vyšoupl z ráje. Jestli je podle tebe hřích, že poznali že jsou nazí a považovali to za hříšné, potom by tedy bylo správné to za hříšné nepovažovat a chodit nazí, což je v našich zimách a při našich postavách většinou nerealizovatelné. Pokud se týče křtu, moje kamarádka nenechala děti pokřtít a když bylo dětem 7 a 9 a rodiče chtěli odjet na dovolenou a nechat děti babičce, ta je odmítla hlídat, pokud nebudou pokřtění - prý kdyby se jim něco stalo. /Takže když je pokřtěné přejede auto je to lepší, než kdyby pokřtění nebyli/
*Kotě*: a jé, neměla refreshnuto