
Každoročně dostávám od Ježíška velkorysou nabídku – „Kup si nějaký pěkný sexy prádlo, je jedno, kolik bude stát.“ A tak vyrážím do ulic a snažím se využít Ježíškovy nabídky, ale rok co rok jsem zklamanější a zklamanější. Mám totiž nepříliš konfekční postavu a moje podprsenková míra je 75 D-E, možná si řeknete: „To není tak špatný!“ Ale je to špatný, je to ještě horší. Když tento rozměr oznámím prodavačkám v prodejnách prádla, obyčejně se jim rozšíří oči hrůzou a jejich pohled sjede na mou hruď. V té chvíli mám pocit, že jsem nepravděpodobným monstrem, a moje sebevědomí, se kterým do obchodu vstupuji, se rychle ztrácí. Prodavačka se pak zahloubá. Po dlouhé době přemýšlení mi buď sdělí, že tento rozměr nikdy neměli, nemají a mít nebudou, nebo vyštrachá zpod hromady krásných barevných kousků prádla bílou, v lepším případě černou obrovskou topornou záležitost, jež nemá tvar ani půvab a kterou výrobce nějakým omylem považuje za podprsenku.
Červená až bůhvíkde si od ní tu věc přeberu, abych v kabince zjistila, že mi prostě nesedí. Jsou pochopitelně i chvíle, kdy mi sedět musí, neboť můj podprsenkový park se skládá už jen ze dvou opraných, druhdy bílých chudinek, které se mi podařilo nějakou zázračnou náhodou kdysi zakoupit. Když se tedy nakonec rozhodnu koupit, už předem vím, že Ježíšek bude mým nákupem trpce zklamán, protože to, co si nesu domů, je všechno možné, jen ne sexy.
A tak rok od roku doufám, že výrobci spodního prádla konečně vezmou na vědomí, že krásné barevné prádlo chtějí nosit ženy všech rozměrů. A sním o tom, že jednou vejdu do obchodu, nahlásím svoje míry a požadavky a prodavačka řekne: „Přejete si tuhle lososově růžovou saténovou, bleděmodrou krajkovou nebo tu tmavě modrou pushupku?“
Máte obdobné zkušenosti? Napište nám o tom.
Nový komentář
Komentáře
Ťapina — #22 to je pravda
Simba: No jo, záleží na tom, jak takový hrudník vypadá, že?
Ťapina: To je věc názoru, já bych i přes ty obtíže při nákupu pěkné D podpr. neměnila
Aja: Není nad hrudník typický