Ještě jednou hezký den přeji.
Tak to tu ještě nebylo, ale když vidím, že nikdo nepíše, tak proč ne, ale předem prosím ženy-in, aby mne nepodezíraly, že píši proto, abych dostala dárek, to ani náhodou, jsou zde zdatnější pisatelky.
Musím se s Vámi ještě podělit o svoji nesmírnou touhu po starém kredenci. Několik let jsem marně sháněla, dávala inzeráty, nic.
Chtěla jsem si dát kredenc v paneláku proti kuchyňské lince, přímo jsem viděla ten krásný kontrast nového se starým.V panelákové kuchyňské lince klasické nádobí a jiné potřebné věci a v krásném starém kredenci, právě ty nádherné staré hrníčky, dřevěné mlýnky, prostě starožitnosti.
Tak dlouho jsem sháněla a nesehnala, až došlo na výměnu bytu, a to do menšího. Jaké bylo moje překvapení po dvou měsících, když přišel dopis s nabídkou na prodej krásného starého kredence i s fotografií, s čímž jsem již vůbec nepočítala.
Nerada jsem odepisovala, že nastala změna a já nemám tu nádhernou kredenc kam postavit. Dotyčný pán napsal znovu, že se mi asi zdá cena vysoká, tak mi ještě slevil, tak jsem znovu poslala dopis, aby mi věřil s tím, že kdyby mi ji dával zadarmo, opravdu ji nemám kam postavit ve dvougasoniéře.
Byla jsem tak nešťastná, ale nedalo se nic dělat.
Zdraví Věrulinka
Díky za příspěvek. A teď lekce z historie – jestlipak víte, milé ženy-in, proč se říká kredenc? Tak já vám to řeknu, i když to víte. Kredence byly původně součástí zámeckých hodovních síní, kde sloužily nejen k uchovávání nádobí, ale rovnou i jako přípravna jídla.
Jídlo se před hosty připravovalo zejména v dobách, kdy bylo zvykem čas od času nějakou nepohodlnou návštěvu přiotrávit. Takže aby nevyvstaly pochybnosti a návštěvník mohl hostiteli věřit, což se latinsky řekne credo, připravovalo se jídlo pěkně všem na očích, na kredenci. Tak vidíte, jak byla taková kredenc z latiny užitečná!
Máte také nějaký poznatek o starých věcech? Napiště mi jej na adresu redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Moje praprateta mela uzasnej kredenc
, jak bych ho chtela! Uvnitr mel radu tezkych sklenenych suplat na mouku, cukr... mensi suplicky na koreni. A ani zadny nechybely.
Maca.M.:svatá pravda,jěště by nás jednou proklínali
Věrulinka: ...alespoň "naši potomci"
nebudou řešit otázku "Kam s ním???"
Maca.M.:tak jsme dvě,co jsme měli smůlu na kre
denc
Rozhodně tě nikdo, tedy já rozhodně, nepodezírá z toho,že by jsi se chtěla vítězstvím v dnešním tématu jaksi obohatit,ale je dobře, že jsi to napsala.
Já jsem měla ve svých 20-ti letech,tedy před mnoha lety,rovněž touhu mít starodávný kredenc,dokonce jsem věděla, kde trůní.
Byl na půdě u babičky,neboť každý si tehdy byt modernizoval.Byl to kredenc mých rodičů a obklopoval mě v dětství.
Bohužel,když jsem se konečně svého vlastního bytu dočkala,babička se odstěhovala do menšího bytu a tím pádem vyklízela i půdu a vyhazovala staré věci- i kredenc,takže ani já jsem to štěstí neměla a jiný jsem nikdy nesháněla.
Pro mě byl ten starý kredenc jen jeden jediný - z mého dětství!!!