Patříme k vystresované populaci. Často nestíháme, pravidelně chvátáme a marně si lámeme hlavu, jak to či ono skloubit. Málo spíme, a když, tak mnohdy nekvalitně. Usínáme s myšlenkou na to, co jsme nestihli, a probouzíme se s vědomím, že to či ono musíme. Doba si žádá své a může se zdát, že z kolotoče povinností není úniku. Míra stresu, kterou jsme bez následků v dlouhodobém horizontu schopni snášet, je individuální. Záleží na psychické a fyzické kondici, věku, pohlaví a celkovém nastavení. Jisté je ale to, že pokud alespoň občas nezvolníme, sešlápne za nás brzdu naše zdraví.

stres.jpg
Foto: Shutterstock

Stres je přirozená obranná reakce organismu. Přichází v okamžiku, kdy mozek vyhodnotí stávající situaci jako neobvyklou a potenciálně nebezpečnou. Nastalé podmínky jsou následně vnímány jako tzv. stresor, na který tělo bezprostředně reaguje s jediným cílem: zachovat homeostázu, tedy stabilní vnitřní prostředí, a zabránit možnému poškození organismu.

Hormony a zase hormony

Prožíváme-li stres, vyplavují se do těla tzv. stresové hormony. Řeč je o adrenalinu, který se uvolňuje z dřeně nadledvin, a glukokortikoidech (kortizolu a kortizonu); ty produkuje nadledvinová kůra. Zmíněné hormony pomáhají organismu setrvat v pohotovosti a v případě nutnosti rychle zareagovat. Adrenalin vyburcuje základní tělesné orgány k vyššímu výkonu a kortizol pro ně zajistí dostatek energie v podobě vyšší hladiny krevního cukru. Kortizon má obdobné účinky jako kortizol, jen v mírnějším rozsahu.

Hormon kortizol hraje v lidském těle zásadní roli. Ovlivňuje hladinu krevního cukru, působí mírně protizánětlivě, zvyšuje krevní tlak, posouvá práh bolestivosti a podněcuje k výkonu. V okamžiku akutní potřeby je žádoucím pomocníkem, dlouhodobě ovšem zvýšená hladina kortizolu jednoznačně škodí a negativně ovlivňuje řadu jiných tělesných pochodů. 

Následkem dlouhodobě zvýšené hladiny kortizolu může být řada nežádoucích symptomů: vysoký krevní tlak, snížená činnost štítné žlázy, zvýšená lámavost kostí, vypadávání vlasů, nežádoucí kožní projevy, chronická bolest, špatná regenerace, potíže s usínáním i spánkem a celkově oslabená imunita. Potenciálně nebezpečná je i stabilně zvýšená hladina krevního cukru a časem hrozící cukrovka druhého typu. Časté je i přibývání na váze a neúměrné ukládání tuku především v oblasti břicha (tzv. stresové bříško).

Pomáhá i škodí

Jak už bylo zmíněno, stres je přirozená reakce organismu a do určité míry má v životě své místo. Krátkodobě může fungovat motivačně a zajistit lepší výkon. Tento druh stresu je užitečný například pro sportovce, kteří jsou díky němu schopni vydat ze sebe maximum. Jde o tzv. eustres, v konkrétních momentech žádoucí stav. Na opačné straně spektra se pak nachází distres, stav dlouhodobého vypětí a nepřiměřeného zatížení organismu, který může vést k řadě nežádoucích fyzických i psychických projevů, v extrémním případě až s fatálním následkem. Cesta ven ze začarovaného kruhu se sama nabízí: ubrat plyn, zvolnit a věnovat dostatečnou pozornost regeneraci. To se snadno řekne, hůř realizuje. Přesto je dobré zamyslet se nad tím, nakolik každodenní stres ovlivňuje naše zdraví a psychickou (ne)pohodu. A položit si otázku, kam až jsme ochotni zajít.

Stres má mimo jiné velký vliv na hubnutí. Často blokuje naši snahu shodit nežádoucí kilogramy, a přestože děláme „vše správně“, tělesná váha neklesá. Organismus v důsledku dlouhodobého vypětí brání své zásoby, případně buduje další, často v oblasti břicha. S obvodem pasu stoupá i množství tzv. viscerálního tuku, který je pro tělo potenciálně nebezpečný.

Čtěte také: 

Zdroj: healthline.com/effects-of-stress, health.clevelandclinic.org/stress 

Reklama