Než ovšem dojedeme do Nantes, nesmíme opomenout hlavní (a správní) město Bretaně – Rennes, kde žije přes 200 000 obyvatel. Centrum města je pěší zónou, a tak si v klidu můžete vychutnat krásu např. středověkých uliček, které přežily velký požár v roce 1720 a které lemují domy z hrázděného zdiva. Tomuto požáru dnes vděčíme za novou architekturu – žulové domy s nástavbou z tufu (tuf je tuf, a kdo ví, o jaký kámen se jedná, ví víc než já) a s břidlicovými taškami. A právě toto historické centrum je pro obyvatele Rennes místem společenským – zajdou na nákup, do divadla nebo si jen vychutnat palačinku. Pokud jste stoupencem moderních tvarů a materiálů, vydejte se na jih od řeky Vilaine do čtvrti zvané Le Colombier nebo na západ, kde Vás jistě překvapí Soudní centrum.

Rennes je ale také důležitou průmyslovou zónou. Nachází se zde továrny fy Citroen či dílny francouzských drah. A víte, že se v tomto městě zrodila francouzská zvláštnost – předchůdce internetu – minitel?

Když spustíte kolmici z města Rennes, dostanete se do Nantes. Pro mne je to příjemné, přívětivé a milé město, o které se radnice na první pohled stará. Jeho historie byla bouřlivá: často soupeřilo o statut hlavního města Bretaně s Rennes (nepřipomíná Vám to rivalitu mezi Hradcem Králové a Pardubicemi?); mezi 16. – 18. století byl zdrojem bohatství obchod s cukrem a ebenovým dřevem, elegantním a krycím to názvem pro obchod s otroky. Koncem 18. století bylo Nantes na vrcholu rozkvětu a bylo prvním francouzským přístavem. Tehdejším rejdařům se daří a staví si domy na nábřeží řeky Loiry. Procházka po nábřeží de la Fosse (quai de la Fosse) a po tkzv. ostrově Feydeau Vás o tom přesvědčí.

V relativně malém centru najdete mnoho zajímavostí, na které jsou místní lidé mimořádně hrdí: krytou terasovitou pasáž z 19. století, hrad bretaňských vévodů, krásné parky a elegantní vodotrysky.

A kam bych Vám doporučila zajít? Muže všeho věku zvu na prohlídku doprovodné válečné lodě Maillé-Brezé, ukotvené na nábřeží de la Fosse. V aktivní službě byla až do roku 1988 a můžete navštívit jak strojovnu, tak i horní palubu, kuchyň, ložnice, atd. Milovníky Verneovek zvu do rodného (!) domu Julesa Vernea, který se nachází o pár kroků dál na západ od lodě. Za hradem bretaňských vévodů se ovšem musíme přesunout na východ. Hrad je vlastně komplexem staveb, které dnes slouží jako výstavní sály. A jako správný hrad je obklopen vodním příkopem. Když půjdete ještě dál na východ, dostanete se do Botanické zahrady. Je volně přístupná a nejen v době květu se můžete kochat krásou kamélií, magnólií, rododendrónů a různých keřů a stromů. Svého času zahrada také sloužila jako experimentátorské a karanténní místo, když obchodní lodě ze svých cest přivážely různé rostliny a bylo třeba ověřit jejich kvalitu a přizpůsobit je novému podnebí.

O dalších zajímavostech si povíme zase za několik dnů.

Reklama