Kdo by odolal možnosti přinést si domů z procházky pár větviček obsypaných heboučkými šištičkami podobnými kočičí srsti? Vévodí nejrůznějším velikonočním dekoracím, ale nadělají parádu i jen tak, samotné ve váze. Nicméně jejich něžná krása není to jediné, proč se v našich domovech objevují po generace.

ko.jpg
Foto: Shutterstock

Kočičky se světí na Květnou neděli

Jejich příběh se pojí s příjezdem Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými ratolestmi. Ty ale v našich krajích nerostou, a tak je pro připomínku této biblické události věřící nahradily právě větvičky vrby jívy. Na Květnou neděli (letos 10. dubna), kterou začíná pašijový svatý týden velikonoční, je nosí s sebou do kostela, kde je nechávají posvětit. Po Velikonocích je ale nevyhodí. Ponechají si je až do následujícího roku, kdy teprve uschlé větvičky na Popeleční středu rituálně spálí.

Mají ochraňovat i léčit

Svěcené kočičky totiž neměly lidé doma jen tak pro nic za nic. Střežily je za okny před ohněm, hromy a blesky. Ochraňovaly také jejich úrodu na polích a krávy po jejich pozření měly více dojit a zůstat zdravé. Ostatně pomoci od nemocí kočičky údajně dokázaly i lidem. Komu nebylo zatěžko spolykat tři chlupaté šištičky, tomu se v následujícím roce vyhýbala nejen horečka, ale také bolest v krku. Jen to museli stihnout ráno o Květné neděli, samozřejmě na lačno. Naštěstí jsou kočičky jedlé! Ale i tak šlo spíše o pověru, v lidovém léčitelství se z vrby používá hlavně kůra.

ksks.jpg
Foto: Shutterstock

Než z nich budou kocouři

Pokud ještě nemáte kočičky nařezané, měla byste si pospíšit, než z nich budou kocouři. Tak se říká již plně rozkvetlým šištičkám, které už k dekoraci tolik vhodné nejsou. Uspět ještě můžete v místech, kam tolik nesvítí slunce. A při jejich řezání buďte skromná. Slouží totiž jako první potrava pro včely.

Tip: Pokud nechcete, aby vám kočičky ve váze vykvetly, nedávejte je do vody.

Zdroj informací: České tradice, Wikipedie, Bylinkopedie

Čtěte také: