Město Lysá nad Labem se každoročně stává dějištěm události, na kterou se každoročně sjíždějí všichni, kdo mají rádi koně. Nejen jejich obdivovatelé, ale hlavně chovatelé. A chovatelé ne ledajací, chovatelé těch nejušlechtilejších a samozřejmě nejkrásnějších koní všemožných plemen.
Každoročně jsem si slibovala, že se do Lysé musím zajet podívat, vždyť je to od Prahy, co by kamenem dohodil, ale sliby chyby. Až letos jsem se konečně rozhoupala a rozhodně nelituji. Počasí se opravdu vydařilo, i když na samotnou akci nemá vliv, výstava se koná v kryté hale. Venkovní jízdárna s ukázkami jezdeckého umění mladých jezdkyň hned u vchodu ale byla příjemným přivítáním.
Krásná dívka na krásném koni
Přijeli jsme sice včas, brány výstaviště se otevíraly už v devět hodin, ale samotná prezentace koní měla začít až o hodinu později. Naštěstí tady byla spousta možností, jak se zabavit a třeba si i nakoupit.
Neodolala jsem, abych si nevyzkoušela australský honácký klobouk. Jenomže stál 100 euro, tak jsem si nechala zajít chuť
Mohli jste si prohlédnout nepřeberné množství stánků nejen s jezdeckými potřebami, ale se vším, co můžete u koní potřebovat. Od přepravních vozíků přes bryčky sportovní i parádní až po kolečka s motorvým pohonem.
Motorové kolečko s vidlemi na převoz těžkých břemen
To mě pobavilo, ale předčil ho dostihový trenažer, na kterém jste si mohli vyzkoušet jízdu na dostihovém koni. Dosud jsem nevěděla, že něco takového vůbec existuje.
Jezdecký trenažer v akci
Byla jsem mile překvapená, že návštěvníci měli možnost nahlédnout i do zákulisí. Část předváděcí haly se proměnila v obrovskou stáj, kde v boxech čekali čtyřnozí krasavci.
Kůň Kinských a jeho ošetřovatelka
A mnohdy i jejich majitelé či ošetřovatelé, kteří dokončovali závěrečné úpravy. Myli, česali, leštili, strojili. Prostě takový ten správný frmol před začátkem. Atmosféra napětí a očekávání byla všudypřítomná a polevila až s očekávaným začátkem.
Přehlídku zahájili kladrubští hřebci, naše chlouba a národní kulturní památka. Elegance, s jakou se tito nádherní koně pohybovali, tajila dech. Místy jsem cítila až dojetí a myslím, že jsem nebyla sama. I komentátorce, která koně představovala, mimochodem velice fundovaně, se občas zadrhl hlas.
Kladrubský bělouš s modrýma očima
Ačkoliv mnohá plemena koní znám z knížek, nic nemohlo nahradit pohled na reálná zvířata. Jedině tak můžete plně ocenit jejich temperament, ladnost pohybu, hrdé držení hlavy, důstojnost.
Každé plemeno má své přednosti a nedá se říct, které je nejkrásnější. Každému se líbí něco jiného a na této výstavě si to může najít. I plemena koní totiž podléhají módě a vývoji. Některá by dokonce zanikla, nebýt fandů, kteří to nedopustili.
Tato výstava je nejen o kráse tohoto zvířete, ale i o dlouholetém šlechtění, péči a práci lidí, pro něž se stal kůň smyslem života. A za to jim patří velký dík.
A teď už vás zvu na přehlídku některých úžasných exemplářů do fotogalerie.
Nový komentář
Komentáře
Rikina — #14 Také jsem začínala v jezdeckém oddílu. Tehdy nebylo tolik možností jako teď. Ano a půlhodina v sedle byla odměnou za vyházení 20 boxů. A to ještě jen někdy. Proto jsem začala chodit k lidem co měli doma dva koně a tam jsem se naučila mnohem víc, než jen házet hnoje. Jsem ráda že se mi podařilo přemluvit rodiče a koupili mi vlastního koně. To je jiné kafe. Už ho mám 17 let a je člen rodiny.
Úžasná a chytrá zvířata.
Pentlička — #1640 koní na starost b 15ti letech? Který blbec jí to svěřil a který jí to dovolil dělat? Mám tři známé, všechny doma okolo 20ti koní a je to práce na celý den. Rozdílné ustájení, dvě na pastvině, jedna na noc v boxe. Boxy i pastviny se kydají každý den, každý den se koně krmí jádrem, seno dává do boxů nebo do krmelců. 40 koní nemůže jeden člověk za den obstarat, leda by jich 20 bylo na pastvině a jediná péče by byla kontrola napaječky, jestli funguje.
Nemyslim, ze by se kone rodili jako "hospodarska zvirata". To z nich udelali lide. Jsou to nadherna zvirata, ale pro me je krasne kazde zvire. A kdybych mela cas, klidne budu tyden makat okolo koni, abych si pak mohla hodinku zajezdit. Kdybych nekdy vyhrala jackpot (a ze tady v Kanade je to nekdy i 50 milionu dolaru), koupim obrovsky pozemek a zaridim krasny utulek pro vsechna nechtena nebo tyrana zvirata.
Dana Haklová — #13 samozřejmě, že za těch pár let nemám zkušenosti jen se zkaženými koňmi - to byla spíše reakce k poznámce Rikiny, že koně, to není jen romantická idylka a stejně jako člověk je i každý kůň individualita. u koní jsem jen "nepobývala" - nejen, že umím jezdit, ale umím se o koně a stáj postarat, také jsem fakt toto neprovozovala "abych někomu udělala radost". v tu dobu to prostě dělalo radost mě, jen nejsem zamilovávací typ do zvířat a jak šel život, našla jsem si jiné "koně", kteří jsou mému srdci bližší.
Dana Haklová — #15 Moje dcera jezdí od devíti let a musela sakra makat. Když jí bylo kolem 15, měla kolikrát sama na starosti 40 koní. Vůbec jí to nevadilo, naopak to její lásku ke koním ještě prohloubilo. A je pravda, že jezdectví je v dnešní době spíše dívčí záležitost. Klukům se asi do kydání hnoje moc nechce, ti se radši vrtají v motorech.
Rikina — #14Koukám, že patříte k těm, které jsou vyléčené, ale já osobně si myslím, že to bylo zařízené dobře. Teprve tou makačkou ve stáji a kolem koní se ověřilo, jestli to holka myslí vážně, nebo jen propadla té romantické představě krásné princezny v sedle.
Kdo chce koně, musí se naučit makat, jinak to nejde.
Tím nechci říct, že byl správný přístup lidí v jezdeckém oddílu, kam jste chodila.
Dana Haklová — #9 No jasně.
Když mi bylo nějakých -náct, tak jsem rok chodila do jezdeckého oddílu. Tam byla fůra romantických slečen, co se podobně jako já chtěly vidět v sedle a pod dojmem filmů a četby si myslely, jaká to je krása. Zajímavé je, že tam nebyli žádní kluci... Pak se zjistilo, že 90% času se tráví úklidem, pucováním koní, výstroje, kydáním hnoje, a všeobecně dost nepříjemnou dřinou, aby se jednou za týden mohly na hodinku svézt - ty slečny - za předpokladu, že byly současně i dostatečně úlisné vůči vedení toho oddílu a trenérovi. Hm. To mě poměrně brzo přestalo bavit, a došlo mi, že jsme dobré leda na placení příspěvků a na tu práci, a jezdit že hodlá někdo jinej... to měli v tom oddílu moc "pěkně" zařízeno. 
Tak jsem šla od toho, a nelituju. Dneska je všude mraky jízdáren, když mě někdy náhodou popadne touha se svézt, zaplatím si dvě hodiny, to je tak akorát, a koně mi přivedou už připraveného, osedlaného, jsou ke mně milí a pozorní, neb jsem platící zákazník, a je vyřešeno. Je pravda, že o koních nic nevím a nechci vědět, neb to beru čistě jako příležitostnou zábavu. 
margot — #12Hm, tak to chápu, pokud máte takové zkušenosti se zkaženými koňmi...ale spíš to vypadá, že jste u koní pobývala, abyste udělala radost někomu jinému a ne sobě
No nevím, jezdila jsem anglii i western, ex mel i vlastního kone (a to byla fakt kousací a kopací potvora), takže nějaký pátek jsem u koní pobyla, ale asi jsem totální necita - prostě kůň mě jaksi nedojímá. A i ty nejkrásnější pohledy na svět z hřbetů jsem nikdy nepochopila
Koně miluju a taky je to asi i tím, že moje dcera od malička na koni jezdí a má i svého koně. Hodně mi o koních povídá, vystudovala na střední dokonce obor chov koní a jezdectví, takže o nich i hodně ví. Vždycky ve filmech nesnáším, když tam jsou nějaké bitevní scény a padají tam koně. Lidi mi nevadí, pro koně mě bolí srdce!
Dana Haklová — #8
No to teda, fuj, stydět se a do kouta na hrách 
máte doufám nějaký redakční hrách?
Rikina — #7že koně kopou, koušou a smrdí může říct jenom ten, co o nich nic neví. Nebo spíš nechce vědět
ToraToraTora — #6DÍKY ZA TIP. VE SLATIŇANECH JSEM TAKÉ JEŠTĚ NEBYLA. JE TO OSTUDA.
Noo... koně jsou pěkní ve filmu, na fotkách nebo zdálky. Zblízka jsou velcí, smrdí, kopou a koušou.
Jasně, například v hřebčíně v Lipici jsem taky byla, protože je to takový profláknutý výletní cíl. Mají tam velice moc koní a je to velice efektní na pohled, zvláště zdálky na celá stáda různě běhajících koní. Ale pořád jsou to jenom koně. Hospodářská zvířata. Mě to prostě nějak nedojímá. 
Kladrubák má vysokou akci předních nohou, proto je tak krásný a proto se používá do kočárů. Má ji i andalusan, ale ten frajeří většinou ví c s hřívou než s chůzí baletky. Osobně mám radši černé ze Slatiňan. To jsou myšáci. A navíc super tip na sobotní odpoledne pro milovníka koní, přírody a třeba jedlých kaštanů.
Slatiňanský zámeček hned v těsném sousedství stájí je se svou expozicí zaměřenou na chov těhle černých kulturních památek fantastickým cílem cesty do východních čech. Mezi ohradami s četnými houfy koní se pak nenáročnou vycházkou dá dojít až k aleji jedlých kaštanovníků. A že se letos urodilo.
Jindriska8 — #2RESPEKT MUSÍ BÝT. NĚKTEŘÍ KONĚ SE TAM DOCELA PŘEDVÁDĚLI A VODIČI S NIMI MĚLI CO DĚLAT
Nádhera, vidět tak ušlechtilé a krásné tvory
Moc pěkné, skoro cítím závist - já tam nebyla, neviděla
Koně se mi líbí,ale mám z nich respekt!