Na zámku v Židlochovicích se budoucí královna narodila a prožila krásné dětství
Foto: Martin Hajda, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Maria Christina Habsbursko-Lotrinská (1858-1929) přišla na svět na zámku v Židlochovicích, který se dostal do soukromého vlastnictví Habsburků v roce 1822. Mohla tak vyrůstat v prostředí bez palácových intrik, i když občas rodina zajížděla i na císařský dvůr do blízké Vídně. Její matka Alžběta Františka Rakouská, dcera uherského palatina, byla považována za velkou krasavici a byla dokonce vyhlédnuta jako případná nevěsta mladého císaře Františka Josefa, který k ní choval něžné city. O svatbě se ale ani nezačalo jednat, protože císařova matka Žofie Bavorská byla proti všemu uherskému.
Marii Christině se dostalo stejně dobrého vzdělání jako jejím bratrům, což nebylo v té době obvyklé. Získala hluboké znalosti z filozofie a ekonomie, skvěle hrála na klavír a dobře malovala. K tomu měla i slušnou jazykovou výbavu. Kromě rodné němčiny se v osmnácti letech domluvila francouzsky, italsky, anglicky, maďarsky a také česky.
Maria Christina Habsbursko-Lotrinská
Foto: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons
Ve svých dvanácti letech poznala španělského prince Alfonse a hned se do něj zamilovala. Snila o tom, že by se právě on mohl jednou stát jejím manželem. Jenže ten měl od dětství oči jen pro svou krásnou sestřenici Marii de las Mercedes, která byla vnučkou posledního francouzského krále Ludvíka Filipa. A s tou se v lednu 1878 proti vůli své matky Isabelly II. i vlády oženil. Španělský lid naopak sňatek mladého krále Alfonse XII. přijal s nadšením, a to nejen pro nevěstinu krásu, ale především proto, že byla po matce Španělkou. Štěstí však nemělo dlouhého trvání. Osmnáctiletá královna, která byla těhotná, zemřela po pěti měsících manželství na břišní tyfus. Alfons se zhroutil a do konce svého života pro svou lásku truchlil. Totálně se ale změnil. Začal být náladový a cynický, žal utápěl v alkoholu a střídal milenky. Když byl na něj v srpnu 1878 spáchán atentát, kterému o vlásek unikl, začalo na něj jeho okolí tlačit, aby se znovu oženil a zplodil legitimního následníka trůnu.
Moc se mu do toho nechtělo, ale nakonec se podvolil. A tak se začalo uvažovat o Marii Christině. Její starší bratr Friedrich byl totiž Alfonsovým spolužákem z Tereziánské vojenské akademie ve Vídeňském Novém Městě. Maria Christina, která v takový obrat nedoufala, se mezitím stala abatyší Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě. Na Alfonse, jenž byl známým milovníkem krásných žen, při prvním setkání moc dobrý dojem neudělala. Jak napsal Alfons své sestře, mnohem přitažlivější než budoucí nevěsta se mu zdála její matka.
Španělský král Alfons XII. a jeho první žena Maria de las Mercedes
Foto: Federico de Madrazo y Kuntz, Public domain, via Wikimedia Commons/Manuel Cabral y Aguado Bejarano, Public domain, via Wikimedia Commons
Svatba se nakonec z dynastických důvodů přece jen uskutečnila v listopadu 1879. Nevěsta netušila, jak moc bude muset čelit nejen vzpomínkám na milovanou první ženu, ale i svým aktuálním rivalkám. Všichni si uvědomovali, že se z ženichovy strany jedná o sňatek z rozumu a povinnosti, o avantýrách mladého krále se všeobecně vědělo. Nyní se to dozvěděla i Maria Christina. Vedle krátkodobých známostí měl král i jednu stálou milenku, operní pěvkyni Elenu Sanzovou. Nebylo to příjemné zjištění. Přesto Maria Christina doufala, že co nejdříve dá manželovi mužského potomka a že si tím snad upevní své postavení na španělském dvoře.
Španělský král Alfons XII. a Maria Christina Habsbursko-Lotrinská
Foto: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons
Král si byl vědom svých dynastických povinností, a tak ji pravidelně navštěvoval v její ložnici. Choval se k ní zdvořile a s úctou, ale naprosto chladně. Maria Christina tím nesmírně trpěla, protože toužila mít stejně harmonické manželství, jaké měli její rodiče. Situace se zhoršila, když přivedla na svět dvě dcery, nikoli tolik očekávaného syna. Král byl totálně zklamaný! Naopak Elena Sanzová ve stejné době porodila králi dva chlapce.
To už bylo příliš! Nakonec se Marii Christině podařilo dosáhnout aspoň toho, že její rivalka i s dětmi musela opustit Madrid a přestěhovat se do Paříže. Moc si tím ale nepomohla! Alfons si našel náhradu - zpěvačku Adelu Borghi - a přestal brát na manželku ohledy. Ta zpočátku hrozila skandálem a opuštěním Španělska. Jenže pak se dozvěděla, že manželovy dny jsou sečteny, a tak nechala událostem volný průběh.
Maria Christina s dětmi Mercedes, Alfonsem XIII. a Marií Terezou (1897)
Foto: Unidentified photographer, Public domain, via Wikimedia Commons
Alfons XII. totiž trpěl tuberkulózou, kterou úspěšně tajil. Poslední týdny strávil ve společnosti své milenky. Zhoubné nemoci podlehl 25. listopadu 1885, tři dny před svými osmadvacátými narozeninami. Zanechal po sobě řadu milenek, několik nemanželských dětí (vyloučených z následnictví), vdovu Marii Christinu, jež byla ve třetím měsíci těhotenství, a dvě legitimní dcery.
Královna byla prohlášena regentkou, aby se předešlo destabilizaci země. Následujících šest měsíců bylo pro ni mimořádně stresujících, ale v čele země si počínala skvěle. Všichni si oddechli, když 17. května 1886 porodila syna, který se už v den narození stal králem Alfonsem XIII. Jako regentka vládla Maria Christina do synových šestnáctých narozenin.
Maria Christina v roce 1922 při návštěvě skupiny vojáků zraněných během války v Rífu.
Foto: Ricardo Martín, Public domain, via Wikimedia Commons
Nebylo to snadné období, protože v té době zažilo Španělsko 24 vládních krizí a jako regentka musela jednat s velkým množstvím politiků, kteří se střídali na postech premiérů a ministrů. Vysloužila si nejen úctu španělského lidu, ale získala i pověst respektované evropské panovnice. I když v době regentství Marie Christiny měl španělský dvůr pověst nejnudnějšího evropského dvora, z jejího syna Alfonse XIII., jehož výchově vše podřídila a snažila se ho držet zkrátka, nakonec vyrostl stejný bonviván a záletník, jako byl kdysi jeho zesnulý otec Alfons XII. Geny se prostě nezapřely…
Zdroj info: Winkelhoferová Martina: Evropské panovnické rody, 2016, Hamannová Brigitte: Habsburkové, 1996, Thoma Helga: Nemilované královny, 2002
Nový komentář
Komentáře
Hezké počteníčko..
Děkuju
Děkuji
Děkujeme
Děkuji, zajímavé.
.
Děkuji za hezké čtení.
Byla to velmi silná a odvážná žena. Co všechno musela v životě překonat. Děkuji za pěkné čtvrteční čtení.