Když se řekne nejhnusnější jídlo… tak se mi nic konkrétního nevybaví.

Zabíjačku jsem mohla, když byla. Špenát jsem nesnášela coby dítě, teď si ho klidně dám. Ale na jedno opravdu hnusné jídlo si přece jen vzpomínám. Mám starší sestru, a když jsme ještě obě žily u rodičů, občas jedna z nás něco uvařila. V sobotu jsem jela ke kamarádce a společně jsme navštívily venkovskou tancovačku, bavily jsme se, sem tam něco popily...

Druhý den jsem přijela domů, a když jsem se začala pídit po něčem k jídlu, říká mi maminka: „Lenka uvařila nějaký guláš, tak si to ohřej“.  Hned zpočátku to mělo divnou chuť, ale přičítala jsem to prohýřené noci, tak jsem na nic raději neupozorňovala, aby se moje máma nezačala zajímat o to, co přesně jsem na té zábavě dělala. No ale po chvíli, když jsem místo do masa kousla do něčeho, co připomínalo tvrdý rozmočený papír, jsem to už nevydržela a zeptala se, jestli jim do toho kastrolu při vaření nespadla nějaká krabice od bot.

Maminka řekla, že samozřejmě že ne, a co pořád mám, že sestra dokonce použila nějaké speciální maso – sójové, nebo něco takového, takže by mě to mělo tím víc chutnat. :-)

Ten den jsem si dala chleba s máslem a na sójové maso jsem se minimálně už tak 18 let ani nepodívala, a asi to tak zůstane napořád.

barkl2

Děkujeme za pěkný příspěvek :).

Sójové maso se musí umět, jinak je opravdu nejedlé... Máma ho dělala tak, že ani chlapi v rodině nepoznali, že v segedínu je půl na půl sója a maso :).

redakce@zena-in.cz

Reklama