Milá redakce,
tímto tématem jste mě velmi potěšili. Ráda bych touto cestou poděkovala mému dědečkovi, který příští týden oslaví 81. narozeniny.

Když jsem se narodila, odcházel děda právě do důchodu. Stala jsem se jeho miláčkem. Každý den vzal kočárek a vyrazil se mnou na procházku. V létě se mnou dováděl v bazénku. Když jsem trošku povyrostla a začala chodit do školy, byl tu vždy můj dědeček, který mi dokázal pomoci s každým úkolem. Každý den se ptal, co jsem zažila nového, ale také nezapomněl mě přinutit udělat si všechny úkoly, a dokonce mne zkoušel z látky na písemky. Vymýšlel různé hádanky a speciální příklady, na kterých jsem si procvičovala matematiku. Mluvil na mne několika jazyky a nechával mne dívat se na cizojazyčné filmy. Dnes mu vděčím za výborný vztah k cizím řečem. Především němčinu u mne dotáhl k dokonalosti.

Myslím, že jedině jeho zásluhou jsem ve škole neměla problémy. Jistě, časem už nestačil na probíranou látku, ale jeho zájem a ochota mi nějak poradit, mi vždy ulevily.

Děda je skvělý vypravěč. Asi stokrát jsem slyšela příběhy z jeho zaměstnání, z jeho dětství, jak prožíval válku, ze studií mých strýců. Ráda si ty příběhy poslechnu i postoprvní. Vždy svá vyprávění směřoval k mé budoucnosti a myslím, že byl velmi pyšný, když jsem začala studovat medicínu. Možná to tak trošku dělám i pro něj. Abych se o něj mohla postarat a oplatit mu jeho lásku.

Což i dělám, protože děda nám loni onemocněl. Ale je to bojovník, neztratil naději a s naší pomocí čelí zrádné nemoci. V lednu jsem přerušila studium, abych s ním mohla trávit více času. Denně jsme spolu několik hodin, nejvíc zbožňuju ta naše společná odpoledne, kdy si jdeme po obědě sednout na sluníčko a ve dvě hodiny si uděláme kafíčko a díváme se spolu na televizi.

Děda je můj nejlepší kamarád, má mě prokouknutou od hlavy až k patě a já jeho. Vždy pro něj udělám, co mu na očích vidím. A moc mu děkuji, že je tu se mnou.

Jane84

---------------------------------------------

Milá Jane84, z Tvého vyprávění je cítit tolik lásky.... moc krásné, děkuji.
Dnes si na Žena-in.cz povídáme o svých prarodičích.... Jak na ně vzpomínáte? Co Vám dali do života, jak jste v jejich blízkosti prožívali své dětství.... Pište na redakce@zena-in.cz. Na všechny příběhy se těší