Zamysleli jste se někdy nad tím, proč při většině magických a náboženských rituálech sehrál takovou roli kouř? Přece proto, že stoupá vzhůru k nebesům. A nebo také nestoupá. A pak to podle toho i dopadá.
Vytváření kouře je součástí magií a náboženských rituálů
Je přirozeným prostředkem, který nese do nebes motlitby i kletby. Může být ale také prostředkem k zpečetění smlouvy nebo obchodu. Tak jako tomu bylo u amerických indiánů, kteří hrají ve vytváření kouřového rituálu prim. Možná i proto, že právě ten jejich se rozšířil do celého světa.
Tabák jako léčivo?
Různí kouzelníci či šamani indiánských kmenů Severní a Jižní Ameriky dovedli využít přírodních zdrojů především v léčitelství. Velký význam u těchto „léčebných metod“ sehrálo kouření tabáku. Obvykle tento rituál probíhal tak, že náčelník kmene zhotovil indiánskou cigaretu, dlouze vdechl kouř (nešlukoval) a pak jej pomalu vdechoval na části těla nemocného. Každý šaman měl své vlastní praktiky, většinou ale u nemocného nezabraly.
Posvátná dýmka
Muži i ženy kouřili
Když Kryštof Kolumbus přistál 1. listopadu 1492 na Kubě, vyslal k domnělému vládci ostrova dva muže, Rodriga de Jérez a Luise de Torres. Vrátili se po pěti dnech a mimo jiné podali tuto zprávu: Na své cestě jsme spatřili domorodce, kteří měli v ruce něco, co se podobalo kusu opáleného dřeva. Byly to svinuté listy nějaké rostliny a muži i ženy je kouřili. Byla to vůbec první zpráva o kouření tabáku, kterou si Kryštof Kolumbus poznamenal do svého deníku.
Z rituálu se stala neřest
Jak už bylo řečeno, tento způsob kouření vznikl u indiánů původně jako rituál, v době příchodu Evropanů však již byl pokleslý díky návykovým vlastnostem tabáku. Jak vidno, i náboženský rituál může zbožnému věřícímu (a nebo i nevěřícímu) zachutnat natolik, že mu propadne a stane se jeho každodenní neřestí. Ale to už by bylo zase do rubriky Zdraví.
Zdroj: Velká kniha magie a čarování, Regia, 2000
Nový komentář
Komentáře