K nám jich naštěstí moc nepřijde, ale ani já se nevyhnu různým letáčkům, které mi přijdou do schránky.
Mohla bych si sice na schránku nalepit hlášku, že si nepřeju letáky, ale občas se v nich i něco rozumného objeví, tak trpělivě probírám, hodnotím - a vyhazuju. Na leták, o kterém bude řeč, jsem nepřišla já, ale můj muž.
Když jsem přišla odpoledne z práce, s tajemným výrazem mi prozradil, že kontaktoval firmu se zdravotními produkty a ten pán že nás další den navštíví. Šermoval mi před nosem letáčkem, ze kterého bylo patrné pouze to, že firma obchoduje zbožím zdravotního charakteru - víc nic. A že si onen zástupce firmy přeje a prosí, abych byla u toho i já (asi očekával větší kšeft nebo co, ale neměl to dělat:).
Jsem hodně skeptická, ovšem když mi manžel líčil, jak to bude krásné, až nám ten člověk v pohodlí domova zdarma předvede přípravky na záchranu našeho zdraví, rezignovala jsem. Zdraví především, že jo. Odvolat to stejně nešlo, kupovat nemusíme, přežila jsem víc - přežiju i toto.
Takže když jsem příští den v podvečer odemykala dveře bytu, v první řadě jsem se div nepřerazila o cizí boty a v další jsem skutečně nemohla přeslechnout strašný halas v kuchyni, kde byl stůl zavalený různými brožurkami a nad tím vším se tyčil dealer. Manžel vypadal rozpačitě a trošku unaveně, dealer ho masíroval dobrou hodinu, jak jsem pak zjistila. Slušně jsem pozdravila a čekala, co bude dál.
Obchodník se vítězoslavně nadechl, protože si svůj zlatý hřeb nechal, až budeme pohromadě oba. ,,Víte, co jsou to kožešiny z asijských koček?!", položil nám kontrolní otázku. Nastalo ticho. Manžel ani nemukl a zajel do židle ve snaze zmenšit se. Zná mě a věděl, co bude následovat. Praštila jsem taškou a výhružně se otázala: ,,Cože?! Chcete mi snad říct, že prodáváte kožešiny z živých koček, nadto z Asie??? Z koček, o kterých vím, jak jsou zabíjeny? A to jste si nevšiml, že tady máme dvě kočky v bytě?!".
Pán zpozoroval, že narazil a snažil se zachránit, co se dalo. Líčil nám, jaké zázračné účinky taková krásná deka z koček má, jak nás přestane rázem bolet vše, na co si vzpomenem, ale marně. Byla jsem jak bůh pomsty, padl doslova do jámy lvové, tedy kočičí. Já, kočičí matka, a tohle budu mít v bytě? Manžel mě chlácholil, pánovi pomohl ze dveří a ještě ho doprovázel, aby nebyl v takovém šoku. Když se vrátil, už se ho nezastával. Kdyby věděl, s čím obchoduje, určitě by ho nezval. Teď už se tomu můžu smát, ale v ten okamžik jsem viděla rudě, a kdyby se rychle nesbalil, nevím, co bych mu ještě řekla. No, aspoň ví, komu se má příště vyhnout:).
Gerda
Děkujeme za pěkný příběh :).
Mně tedy žádný podobní obchodník nic ze psů nenabízel, jinak by se asi taky se zlou potázal, já jsem spíš psí :). Ale kočky bych v tomhle případě hájila taky!
Jaké jsou Vaše zkušenosti s podomními obchodníky, ženy-in? Znáte Amway? Herbalife? Máte svou Avonlady? Nebo tyhle skupiny pod podomní obchodníky nezahrnujete? Co nejkurióznějšího Vám kdy obchodníci nabídli? Napište mi své příběha a názory na redakce@zena-in.cz!
Nový komentář
Komentáře
neznám
neznam
...maciek...
Aha, a okrem tych dvoch macicke, ktore uz ma okolo dvoch rokov, ma doma tiez dve andulky a jednu rybu. A kedysi davno mal aj psa, ale toho potom venovali nejakej priatelke. Oni nie su vsetci taki...
damanka 23: moj frajer je cinan zijuci v Kanade (narodila sa a vyrastal v Honk Kongu). Ma doma dve macicky (zive), su to dve sestry z jednoho vrhu. (Ak chces, fotku jedneho z nich ako macata si mozes pozriet na http://pnp.post.sk/kamka2/325330394). Jeho kamaratka, cez ktoru tie macence dostal, ma doma tiez dve macacie damy, od tej istej matky ako su jeho, ale zo starsieho vrhu. Tiez je to povodom myslim cinanka, alebo nejaka ina Aziatka. Negeneralizuj tolko...
Mně sem takovej šmejd vlízt, ten by jel jako po másle.
no, já jsem taky "psí", ale taky bych ho asi hnala
Ťapina:
pod pojmem "kočky z Asie" si představuju patrně něco jinýho, tak tam žádnou techniku, aspoň ne zabití
, nevidím.
man-mimo: "kočky z Asie" mají coby surovina techniku zabití zakotvenou už v názvu, víš?
man-mimo: Jestli jsi přesvědčen o tom, že sejít stářím je ta nejpříjemnější varianta, tak je mi tě skoro až líto
Ťapina: NIKDE tu nevidím nic o rozdílech v technice zabití.
A silně pochybuju o tom, že všechny zvířecí produkty na trhu jsou ze zvířat, která zahynula stářím
man-mimo: Čti až do konce, i když to má víc, než jeden řádek
Ťapina: a fakt se zbytek koček vyhazuje?
chuanita: Kožešina je teplá, neprofoukne, údržba je snazší a déle vydrží (při správné péči). Já zas nejsem příznivce umělin. Viděla jsem dokument, jak ta zvířada zabíjejí, jak trpí, ale kožené a kožešinové věci nosím a nosit budu. Asiati uvažují jinak. Oni zas nechápou naše domovy důchodců
Amálie: To je to, teď jsi uhodila hřebík na hlavičku. Nevidím nic špatného na zabití zvířete a využití jeho pozůstatků, ale pokud možno všech. Hnus je zabíjet zvířata kvůli jedné surovině. Kdyby se prasata jen stáhla z kůže a zbytek se vyhodil, tak by se nad tím rozčilovali právem
A pak samozřejmě ještě jde o techniku zabití.
My jsme psí i kočičí, taky by šel
jen do něj a tokovým podobným
chuanita: Kožešiny mají nejdelší tradici v oblékání. Navíc - stejně by se dalo říct, na co je člověku utržená květina ve váze, zabité kuřátko na nedělní oběd či oškubané peří v polštáři.
Pokud bychom jedli kočky, rozčilovali by se tu dnes lidé nad například peněženkou z vepřovice.
Tak to vám nezávidím
Meander: a pán určitě taky, dobře mu tak