Koupeme se v kočičím záchodě!

…s trochou ironie to tak opravdu je. Už dlouho jsem nepodala zprávy o tom, jak prospívá má milá kočičí „svatá trojice“… Ne, nestěžuji si, chraň Bůh. Spíše se podělím o několik poznatků, z nichž některé jsou patrně stejně neřešitelné, takže co bych hrotila.

Holky dozrály v dospělé kočičí dámy a je skutečně velice zajímavé, kterak člověka každá z nich zaujme vlastní bytelnou osobností s naprosto originálními povahovými rysy. I zlozvyky.

Freya

Pamatujete, když jsem se poprvé zmínila o „loštomilém, malinkatém koťátku“ a infantilně šveholila zdrobněliny?

Dnes je tato nositelka jména bohyně lásky a krásy dospělá paní.

Je to dáma.

Hned tak něco ji nezajímá, ale pokud je člověku například smutno, dokáže skousnout svou královskou hrdost a zjevně křečovitě si pohrávat s balonkem a předstírat, že si myslí, že jde o myš, jen aby pobavila. Jsem jí za tento ústupek vděčná. Evidentně má dobré srdce.

Co ji ale opravdu zajímá, je všechno, co má jakoukoli spojitost s člověkem a jeho fungováním v prostoru. Má potřebu zjistit, co je tak zvláštního na myčce na nádobí, ale ne tak, aby do ní trapně lezla.

Všechno, co kdokoli, kdo se pohybuje po dvou, dělá, sleduje z místa s dobrým výhledem. Kdykoli se otočím od nějaké činnosti, setkám se s upřeným, soustředěným pohledem.  

Jsem přesvědčená, že si někde píše deník.

Klidně bych věřila tomu, že kdesi v temném zákoutí domu, když nejsme doma, přednáší ostatním šelmám na téma „Člověk a jeho zvyky, Člověk a voda, Člověk a jeho postel, Jak se vyznat v lednici, Rozmnožování lidí“ a podobně.

Nesnáší tvaroh a nemusí ryby. Je to dobrosrdečný introvert, o kterém zdaleka nevím všechno.

Selena

I tato osobnost je nositelkou slavného jména. (Selené – Bohyně Luny). Rovněž chovná stanice, o kterou jsem požádala, nese jméno Bohyně. Jsem ujetá, ale prostě to tak mám.

Přestože jsou tyhle dvě polorodé sestry, jejich povaha je velmi odlišná. Selena je mazel, jehož činnost a veškeré jednání je dokonale průhledné.

Nepotřebuje se obklopovat tajemnem. Naopak.

Zakládá si na tom, že všechno, co cítí, nebo se chystá dělat, avizuje dopředu. Když si hraje, je to proto, že má chuť.

Do všeho vleze, i když jde o zmíněnou myčku. Když myčku omylem zavřu, mlčí. Když ji následně zděšeně otevřu, usmívá se, řkouc: „Já věděla, že ji nezapneš.“

Pokud je mi smutno, snaží se své tělo láskyplně nasoukat do mého, a to jakýmkoli otvorem, případně se vsáknout kůží.

Její náklonnost je tak přímá a její potřeba pozornosti tak silná, že neváhá zalehnout člověku porci uzeného se špenátem se slovy: „Hele, taky jsem k sežrání. A vezmu si s Tebou, ať nejíš sama.“

Nevadí jí, že se bude mazlit s hrnkem mé kávy až do chvíle, dokud si hrnek nelehne. Na vylitý obsah na ubruse a klíně reaguje klidně a s milým úsměvem. „Chápu, musíš to teď utřít. Ráda počkám, až se vrátíš s novou kávou. Klidně běž, zůstanu tady. Oooo, to je krásná nová káva, také ji pomazlím…“

Má oči přes celý obličej a pohled, kterému nelze odolat.

Miluje sýry a sušené maso. Nesnáší syrové maso a játra v jakékoli úpravě. Jí neuvěřitelně pomalu. Domnívám se, že se mazlí i s každým soustem. Je to gurmán.

Bastet (Besina)

S popisem původu jména bych se opakovala. Nejnovější přírůstek je nejmladší ze tří dam, ovšem zřetelně největší a nejakčnější.

Tato malá pochodeň se již v útlém věku rozhodla pro styl života ve stylu anarchie.

Dost dobře vystihl její působení a směr myšlení Jirásek v románu „Proti všem“. Rovněž má velmi dobré srdce. Pokud je mi smutno, neobtěžuje se vsakováním, nýbrž okamžitě zareaguje a snaží se odpoutat pozornost od špatných myšlenek systémem: „Mrkej! Je tam polička, letí polička, kde je polička?“ „Pozor, záclona – moment, dej mi pár vteřin… áááá, najdi deset rozdílů!“

Pohled jejích očí je bystrý a hovoří v duchu: „Že nevíš, na co teď myslim? To nechtěj, ale bude Tě to bavit.“

Besina je estét.

Zakoupila jsem velký záchod a plním jej těmi nejlepšími granulemi. Jsou čistě bílé a po styku s tekutinou se rozpadají na menší. Naprosto nejsou cítit. (Za ty peníze by měly i značně vonět).

Když jsem našla ve vaně první hovínko a přistihla v jeho společnosti Besinu, napadlo mě, že jeden záchod bude asi málo.

I zakoupila jsem ještě tentýž den další, kulatý, a pytel zmíněné podestýlky.

Později jsem přišla na to, že i kdybych náš byt přímo napěchovala záchody nejrůznějších tvarů, stejně bude kanadit do vany.

Pokaždé, když vykoná potřebu, nehrabe naprázdno nožičkami, neb ví už cosi o rozdílu mezi podestýlkou a povrchem dna vany, nýbrž se ladně odvlní do míst, kde je sprcha.

Zde usedne a pohledem vybízí, aby člověk vyjmul papírem její odpadek, nalil na místo trochu sava, vzal sprchu a vše důkladně spláchl. Teprve pak odchází.

Má tak krásnou a huňatou srst, že mívám nutkání nacpat si ji v noci pod hlavu.

Jí cokoli.

Včetně toho, co k jídlu není ani pro žádného živočicha, což s oblibou následně zvrátí na stůl, protože před chvílí to přece jedla a tady se dává jídlo.

Jí tak rychle a tak ráda, že pravidelně vyluxuje i obsah Seleniny misky.

„Se v tom hrabeš... ukaž, když Ti to nechutná, já se obětuju.“

Dávám jí nejvíc, přesto je to málo. Jednou jsem ji po snědení její megaporce vzala a odnesla do koupelny, aby si Selena mohla vychutnat porci.

Naštvala se a snědla za trest mýdlo.

Poznala jsem to hned po té, co jsem vyloučila jako důvod pěny u úst padoucnici.

Ne, nelze být ve společnosti těchto tří osobností ani smutný, ani ustaraný, ba ani soustředěný, a hlavně nelze být pořádkumilovný, pedantický a lpět na detailech.

Dnes ráno mě trochu vyšokovala Besina, když jsem dávala „holkám“ před odchodem jídlo a ona nepřilétla z výšky několika metrů jako raketa krátkého doletu a nebyla u misky první.

Nepřišla dokonce ani ve chvíli, když jsem udiveně výskala: „Besiiiii masíčkoooo nááá...“

„Do háje, kde je ta kočka?“

„A neutekla Ti, včera večer, když jsi šla ven?“ staral se Radek.

„I kdyby utekla, tak nandávání jídla by slyšela na vzdálenost několika kilometrů. Mám o ni strach!“

Na další zavolání se ozval tenký hlásek.

„Ty vole, já ji zavřel asi večír do šuplíku s tvrdým pečivem!!“

Stihla za noc sežrat cca půl kila pečiva na strouhanku a posléze i svou porci v misce.

Jo, poblila se, ale jenom trošku.