Léto se nám rozjíždí v plné parádě. Děti si užívají prázdnin a my mrkáme do kalendáře, kdy už nám začíná konečně tolik vytoužená dovolená. Většina z nás se těší na dny strávené na koupališti, na pláži u moře nebo u rybníka….

Jenže, právě před poslední možností, tedy koupání v rybníce nás lékaři často varují… Proč? Je stojatá voda v horkých letních dnech pro naše tělo skutečným nebezpečím? Nebo si odborníci jen tak plácají do větru?

Sinice – co to vlastně je???
Jistě všichni víme, že v rybníku nebo v přehradě žije celá řada drobných organismů. Drobným, volně ve vodě se vznášejícím organismům se říká plankton. Ten lze rozdělit na fytoplankton (plní ve vodě stejnou úlohu jako na souši rostliny) a zooplankton (například perloočky), který se fytoplanktonem živí. A právě fytoplankton je pro koupání tím hlavním, tedy tím, co by nás mělo zajímat. Skládá se ze dvou velkých skupin organismů: řas a sinic. Řasy i sinice mají sice ve vodě podobnou úlohu, ale z hlediska vlivu na lidské zdraví jsou sinice mnohem nebezpečnější.

Sinice totiž obsahují látky, které způsobují alergie. U koupajícího se člověka se mohou objevit vyrážky, zarudlé oči, rýma. (Vždy záleží na tom, jak je který z nás citlivý, jak dlouho pobýváme ve vodě).

Sinice také mohou produkovat různé toxiny (jedovaté látky). Podle toho, kolik a jakých toxinů se do těla dostane, se liší i projevy: od lehké akutní otravy projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, až po vážnější jaterní problémy. Není sice známo, že by na otravu sinicemi při vodní rekreaci někdo zemřel, ale vyskytly se případy úhynu zvířat, která pila vodu obsahující sinice.

Pokud sinice netvoří vodní květ, není pravděpodobné, že po jednom vykoupání vznikne vážné onemocnění. U alergiků se však mohou vyskytnout přecitlivělé reakce, především různé kožní problémy, záněty a alergické reakce očí a spojivek. Riziko se pochopitelně zvyšuje s délkou pobytu ve vodě, opakovaným koupáním po více dnů (týdnů) a samozřejmě i množstvím sinic ve vodě.
Pokud se však ve vodě objeví vodní květ a dojde k jeho náhodnému polknutí, může následovat i vážné poškození zdraví.

Víte, jak poznáte, že rybník obsahuje sinice?
Láhev se zúženým hrdlem (lze použít třeba průhledné lahve od balených vod) naplníme zcela vodou a necháme alespoň 20 minut stát v klidu na světle. V případě, že se u hladiny vytvoří zelený kroužek tvořený zelenými organismy ve tvaru "sekaného jehličí nebo zelené krupice" (a voda přitom zůstane čirá), jedná se s největší pravděpodobností o sinice. Jestliže zůstane voda zakalena rovnoměrně nebo se začne tvořit větší zákal u dna, půjde pravděpodobně o řasy.
 
Dalším jednoduchým testem je vstupovat do vody opatrně (aby se nezvířily usazeniny ze dna) a pozorovat, zda se okolo kolen ve vodě nevznášejí drobné zelené částečky. Když ano, jedná se pravděpodobně o sinice.

Pamatujte:
- Největší nahromadění sinic (i toxinů) vzniká právě při vodním květu. Koupání ve vodě obsahující vodní květ nelze rozhodně doporučit.
- Když už se rozhodnete pro koupání ve vodě obsahující sinice, odborníci doporučují se ihned po vykoupání osprchovat čistou vodou.
- Pokud jste se rozhodla koupat v rybníce obsahující sinice, kontakt těla s vodou při plavání by neměl být delší než cca 10 minut. Všímejte si jevu zvaného rozmočená kůže prstů. Takováto kůže totiž daleko více přijímá látky ze svého okolí. Tohoto jevu se využívá například v různých přísadách do koupelí, v případě sinic by však šlo o látky, které lidskému tělu rozhodně neprospějí!
- Vodní květ se po hladině nádrže pohybuje podle toho, jak zrovna vane vítr. Často tak tvoří u břehu vysokou vrstvu, se kterou mohou do styku přijít hrající si děti. Proto je dobré před tímto rizikem děti varovat a hlídat, jak vypadá břeh nádrže, na kterém si hrají.

I když si každý chceme užívat léta podle svého, je rozumné myslet přitom i na své zdraví. Nebyla by škoda zkazit si dovolenou nepříjemným zdravotním problémem, který nám vznikl díky naší neopatrnosti?
Na stranu druhou, nic se nemá přehánět. Výše uvedené testy jsou dobrým způsobem, jak zjistit, zda zaplavání si v tom, či onom rybníce je bezpečné, či nikoli.
Ne v každé přehradě na nás musí číhat nebezpečí. Ale znáte to – opatrnosti není nikdy nazbyt.

Zdroj: Centrum hygieny životního prostředí